O Náhorním Karabachu se dnes píše jen zřídka. Před dvaceti lety ale tamní krvavý konflikt začal plnit první stránky světového tisku. Přestože tato hornatá autonomní oblast Ázerbajdžánu nyní opět upadla v zapomnění, jde o jednu z potenciálně nejvýbušnějších oblastí Evropy.
Pohnutá je celá její historie, která má na svědomí současné vleklé etnické půtky. V dávných dobách patřila do několika říší, postupně se stala předmětem soupeření různých mocností a nakonec skončila v rukou Ruska a Sovětského svazu.
Ozbrojené boje vyústily v roce 1921 v předání Náhorního Karabachu s převahou arménského obyvatelstva Ázerbájdžánu a vytvoření Náhorní karabašské autonomní oblasti.
Neblahé dědictví
Šlo o typické rozhodnutí bolševiků v duchu rozděl a panuj. S tím, jak se sovětské impérium v 80. letech začalo hroutit, se ale zdejší etnické nepokoje opět rozhořely. Prvním varováním byly násilnosti z roku 1987, když ázerbájdžánská vláda zakázala na zdejších školách výuku arménských dějin.
Krvavý šestiletý konflikt mezi křesťanskou Arménií a muslimským Ázerbájdžánem začal před 20 lety, v roce 1988. Ve správním středisku Stěpanakertu tehdy vypukly první nepokoje za připojení oblasti k Arménii. V této nevyhlášené válce zahynulo na 25 tisíc lidí.
Začala přitom zdánlivě nenápadně. Nepokoje z 11. února 1988 si vyžádaly pouze dva mrtvé, ale již koncem měsíce začal pogrom na Arménce žijící v Sumgaitu, třetím největším městě Ázerbájdžánu. Signálem k nepokojům, které si vyžádaly 32 mrtvých a na 200 zraněných, byly nepravdivé zprávy o násilnostech proti Ázerbájdžáncům. Sumgaitský pogrom byl jen prvním z řady dalších.
Zamrzlá válka
Sovětské vedení se vše snažilo zpočátku bagatelizovat a oficiální zpráva hovořila o tom, že "incidenty v Sumgaitu vyvolaly osoby, které podlehly provokačním výmyslům o situaci v Náhorní karabašské autonomní oblasti. Živelných nepokojů zneužily kriminální živly k hrubým výtržnostem".
Také pozdější snaha sovětských úřadů o řešení sporu byla neúspěšná a pokusy řídit Náhorní Karabach přímo z Moskvy včetně vojenského angažování přinesly do oblasti jen další eskalaci násilí.
V roce 1990 byl v oblasti vyhlášen výjimečný stav a o rok později se karabašští Arméni vyslovili v referendu pro nezávislost. V témže roce obě zúčastněné země vyhlásily nezávislost na SSSR a válka se postupně rozhořela naplno.
Do konfliktu, který začal jako občanská válka mezi karabašskými Armény a Ázerbájdžánem, byla brzy zavlečena i Arménie, podporující Karabach vojensky, morálně i finančně. Ázerbájdžán tehdy obviňoval z podpory Arménů i Moskvu.
Boje skončily v roce 1994 příměřím, ale mírovou smlouvu oba státy navzdory mezinárodnímu úsilí Ruska, USA a Francie dosud neuzavřely.
Neradostné vyhlídky
Ázerbájdžán ztratil v šestileté válce čtrnáct procent svého území (včetně okolí Karabachu) a konflikt vyhnal z domovů až na 800 tisíc Ázerbájdžánců. Hněv a pocit křivdy v nich ale i po čtrnácti letech zůstaly hluboce zakořeněny a věří v návrat domů.
Dohoda z roku 2004 zatím bez úspěchu požadovala právo Náhorního Karabachu na sebeurčení budoucího právního statutu, stažení vojáků z přilehlých oblastí a vyslání mezinárodních mírových sil.
Oblast je stále mezinárodně uznávanou součástí Ázerbájdžánu a ani Arménie jej de facto neuznává za svou součást. Má vlastní ústavu, parlament, vládu i prezidenta.
Zatímco Ázerbájdžán požaduje navrácení Karabachu, Arménie je pro jeho nezávislost. Nyní je enkláva součástí jakési "konfederace" a s "mateřskou" Arménií je spojena Lačinským koridorem, jehož dobytí bylo mezníkem války.
Křehké příměří stále narušují krvavé přestřelky a politici obou zemí se "předhánějí" ve válečné rétorice. Arménský prezident Robert Kočarjan, který se v Karabachu narodil a byl prezidentem této oblasti, loni po prezidentských volbách v Karabachu prohlásil, že volby "jsou důkazem nezvratné historické reality - totiž existence republiky Náhorní Karabach".
Ázerbájdžán se k tvrdší rétorice vrátil v posledních letech po příchodu prezidenta Ilchama Alijeva k moci.
Tankery místo tanků?
K řešení nepomohly schůzky prezidentů obou zemí, ani mírové plány a jednání minské skupiny Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE). V roce 2006 se 98,6 procenta voličů v místním referendu vyslovilo pro novou karabašskou ústavu, která zakotvuje nezávislost enklávy.
Ázerbajdžán a Turecko odmítají spolupracovat s Arménií dokud nebude konflikt vyřešen. Země se tak nemohla účastnit projektů ropovodu Baku-Tbilisi-Ceyhan či železničního spojení Baku-Tbilisi-Kars.
Právě ucházející ropné výnosy mají být přesvědčivým tlakem na Arménii, aby ustoupila. V obou státech je ale problém nadále vnímán jako otázka národní hrdosti.
Vyřešení nároků Ázerbajdžánu ani Arménie nelze podle analytiků v dohledné době očekávat. V obou zemích budou letos volby a ústupek „nepříteli" by znamenal jistou ztrátu hlasů.
Náhorní Karabach („černá zahrada")
Rozloha: 4400 km2 Obyvatelstvo: cca 188 000 (až 90% Arméni)
|
Opětovné rozhoření konfliktu by ale mohlo ohrozit dodávky ropy a zemního plynu na Západ. Produktovody procházejí nedaleko a zdá se, že stále více lidí si přeci jen uvědomuje, že pro budoucnost oblasti jsou namísto tanků lepší ropné tankery.
Foto: Profimedia, archiv
Nové údaje ukazují, že téměř 14 procent všech domů v Japonsku je prázdných. Přebytek nemovitostí přitahuje rostoucí zájem...
Tisíce Izraelců protestovaly a požadovaly, aby premiér Benjamin Netanjahu přijal dohodu o příměří s radikálním palestinským...
Vybrané informace a čísla o pandemii covidu-19 (Světová zdravotnická organizace před rokem, 5. května 2023 oznámila, že pandemie...
Desítky zákonodárců z Demokratické strany amerického prezidenta Joa Bidena dali šéfovi Bílého domu najevo, že se domnívají, že...
Po dlouhé zimě vyhlížíme jaro a začínáme plánovat letní dovolenou. Přinášíme vám tip, jak tu letošní mít co nejblíž domovu,...
Ukrajinská tajná služba SBU v pátek oznámila, že ukončila fázi vyšetřování korupce a podvodného jednání ve věci zbrojních...
Izraelská armáda oznámila, že její jednotky získaly kontrolu nad čtvrtí Rimál v Gaze, kde dříve objevila tunely, které používali...
Evropští poslanci dnes schválili ukončení vydávání bezplatných emisních povolenek v průmyslu do roku 2034 a zpoplatnění emisí z...
Banky v Hongkongu jsou teď v přední linii snah ujasnit si, jak bude vypadat digitální měna hongkongské centrální banky,...
Evropská unie by měla pracovat na omezování rizik ve vztazích s Čínou, prohlásila šéfka Evropské komise (EK) Ursula von der...
Stovky vojáků v noci na dnešek v Londýně nacvičovaly vojenský průvod, který bude součástí ceremonií při korunovaci krále Karla...
Ve státě Bihár na východě Indie zemřelo od soboty kvůli otravě po požití pančovaného alkoholu nejméně 27 lidí. Informovala o tom...
Ve Spojených státech minulý týden málem zemřel 16letý černošský chlapec, který omylem zazvonil na špatné adrese. Z domu ho totiž...
Nedělní výrok brazilského prezidenta Luize Inácia Luly da Silva, že za válku na Ukrajině mohou Moskva i Kyjev, vzbudil...
Ve své rezidenci v Chartúmu, kde už několikátý den zuří boje mezi armádou a milicemi, byl napaden velvyslanec Evropské unie v...
Japonsko dnes podalo Rusku protest proti plánovaným vojenským cvičením, které Moskva hodlá v nadcházejících dnech provést v...
Premiér Petr Fiala se dnes v Manile sešel s filipínským prezidentem Ferdinandem Marcosem mladším. Prezident Filipín na společné...
Ve Švédsku dnes začalo největší vojenské cvičení za více než 25 let. Manévry s názvem Aurora 23 mají otestovat schopnost reakce...
Podíl čínských značek na ruském trhu s chytrými telefony v letošním prvním čtvrtletí dosáhl více než 70 procent ve srovnání se...
Íránské úřady od soboty zavřely na 140 obchodů a dvě desítky restaurací kvůli tomu, že jejich zákaznice nedodržovaly islámský...