Kreml vytváří euroasijskou unii. Po vzoru EU

20.11. 14:59 | Autor: - mav -, ČTK

Prezidenti Dmitrij Medveděv (Rusko), Alexandr Lukašenko (Bělorusko) a Nursultan Nazarbajev (Kazachstán) podepsali v Moskvě "cestovní mapu" další integrace svých zemí.

Rusko, Bělorusko a Kazachstán udělaly první krok k vytvoření euroasijského hospodářského prostoru s volným pohybem zboží, služeb, kapitálu a pracovních sil.

Prezidenti Dmitrij Medveděv, Alexandr Lukašenko a Nursultan Nazarbajev podepsali v Moskvě společné prohlášení jako svého druhu "cestovní mapu" další hospodářské integrace. Slovo "svaz" lze přitom zaměnit slovem "unie", neboť například Evropské unii říkají Rusové "Jevrosojuz".

"Udělali jsme velký krok k vytvoření Euroasijského svazu, uskupení, které bude ovlivňovat budoucnost našich zemí," prohlásil po podpisu hostitel Medveděv a poděkoval partnerům.

Všechny tři země jsou od loňska spojeny celní unií, která má od Nového roku přerůst ve společný hospodářský prostor s volným pohybem nejen zboží, ale i služeb, kapitálu a pracovních sil.

"Udělali jsme velký krok k vytvoření Euroasijského svazu," prohlásil po podpisu Medveděv a poděkoval partnerům. Další etapou integrace má být Euroasijský hospodářský svaz se společnými pravidly a možná i se společnou měnou, který má vzniknout k roku 2015.

Již od Nového roku má fungovat Euroasijská hospodářská komise, aby řídila celní unii a společný hospodářský prostor; prezident Medveděv hned po podpisu odeslal dohodu k ratifikaci do parlamentu. V čele komise má podle tisku stanout dosavadní ruský ministr průmyslu Viktor Christěnko.

Další postsovětské státy vítány

Deklarace podle Kremlu ujišťuje, že společný hospodářský prostor je založen na pravidlech a zásadách Světové obchodní organizace (WTO) a "v každé etapě je otevřen vstupu dalších států". Podle médií už zájem projevuje středoasijský Kyrgyzstán, ale proti takovému kroku je prý Kazachstán.

Vzájemný obchod Ruska, Běloruska a Kazachstánu podle ruských údajů dosahuje 500 miliard dolarů (asi 9,5 bilionu Kč). Podle předsedy jednoho z ruských podnikatelských svazů Borise Titova jsou ale odbytiště v Bělorusku a Kazachstánu poměrně malá a vytvoření celní unie zatím pocítily jen podniky, které na těchto trzích byly přítomny již dříve: vyřizování dokumentů se zjednodušilo.

Vytvoření Euroasijského svazu z bývalých sovětských republik navrhl ruský premiér Putin jako součást programu svého nadcházejícího šestiletého prezidentství. Další etapy integrace by však mohly podnítit Rusko k liberalizaci, ze které by mohly těžit i další firmy. "U nás sociální odvody představují 30 procent, v Kazachstánu 11 procent a práva investorů jsou tam lépe chráněna než u nás," konstatoval Titov v listu Vedomosti.

Vytvoření Euroasijského svazu z bývalých sovětských republik navrhl v říjnovém článku pro list Izvestija ruský premiér Putin a návrh byl přijat jako součást programu nadcházejícího Putinova šestiletého prezidentství.

Ruští komentátoři usoudili, že návrh nepochybně zaboduje u voličů dosud nostalgicky vzpomínajících na Sovětský svaz, jakkoli sám premiér záměr znovuoživit SSSR popíral. Ale celkově na plán hleděli skepticky. Předchozí integrační pokusy se totiž nevyznačovaly efektivitou.

Moskva a Minsk se už druhé desetiletí snaží vytvořit soustátí, které však zůstává jen na papíře, zatímco obě země mezitím stihly svést už čtyři obchodní války o plyn, ropu a mléko. Euroasijský svaz by také potřeboval k úspěchu Ukrajinu, ale Kyjev dosud dává přednost zóně volného obchodu s Evropskou unií.

Postsovětské svazy

Vedle síly kapitálu či zemního plynu jsou dalším nástrojem moskevských velmocenských ambicí rozličné aliance a integrační projekty, v lecčem se inspirující Evropskou unií nebo NATO. Nejhlubší je právě integrace Ruska s Běloruskem a pak s Kazachstánem, další země i neuznané státy (Abcházie, Jižní Osetie, Podněstří) vyjadřují zájem o podobné sblížení.

Společenství nezávislých států (SNS)

Vzniklo zároveň s rozpuštěním SSSR v prosinci 1991, zahrnuje všechny bývalé svazové republiky kromě tří pobaltských, po válce s Ruskem vystoupila Gruzie. Velmi volné sdružení států, podniká například společné vojenské mírové mise. V jeho rámci byly počaty další integrační projekty, stále však selhává dohoda o volném obchodu.

Euroasijské ekonomické společenství (EAEC či EurAsEC)

Počato roku 1996 jako celní unie Běloruska, Kazachstánu a Ruska, jež sama pokračuje progresivněji. Obdobné cíle – společný hospodářský prostor a celní unie. Členské státy: Bělorusko, Kazachstán, Kyrgyzstán, Rusko, Tádžikistán. Pozorovatelé: Arménie, Moldavsko, Ukrajina.

Celní unie Běloruska, Kazachstánu a Ruska

Pokročilejší, "tvrdé jádro" integrace. Reálně vznikla 1. ledna 2010, od letošního července zrušeny celní kontroly. Brzy má pokročit k jednotnému hospodářskému prostoru s volným pohybem osob, zboží, služeb a kapitálu. Členové koordinovaně usilují o vstup do Světové obchodní organizace (WTO).

Svazový stát

Od poloviny 90. let Rusko a Bělorusko podepsaly několik smluv, jejich naplňování kolísá s proměnlivými vztahy obou zemí. Vágní soustátí předpokládá vznik federace, nadnárodní instituce však zatím nemají reálnou moc. Selhal i projekt společné měny. Svazový stát má smysl pro občany, mohou bez formalit v druhé zemi bydlet a pracovat.

Organizace smlouvy o kolektivní bezpečnosti (CSTO)

Alianční smlouva podepsána roku 1992, organizace vznikla za deset let. Vojenská a bezpečnostní aliance zahrnující Kolektivní síly rychlé reakce. V rusko-gruzínské válce ani za etnického násilí v Kyrgyzstánu organizace nereagovala. Členové: Arménie, Bělorusko, Kazachstán, Kyrgyzstán, Rusko, Tádžikistán, Uzbekistán.

Šanghajská organizace spolupráce (SCO)

Založena roku 1996, nejprve kvůli vzájemnému stahování armád od hranic. Prioritou je boj s terorismem, extremismem a separatismem, iniciativy má i například v bankovním či energetickém sektoru. Členové: Čína, Kazachstán, Kyrgyzstán, Rusko, Tádžikistán, Uzbekistán. Včetně pozorovatelů (Indie, Írán, Mongolsko a Pákistán) zahrnuje přes polovinu lidské populace.

Foto: Profimedia

Autor: - mav -, ČTK