Kreml: Není vše dobré, co je špatné pro USA

03.03. 11:21 | Autor: ČTK

Vůdci Ruska a Libye - dvou ropných mocností.

Libyjská krize představuje předěl ve vztazích mezi Moskvou a Washingtonem. Zásada z dob studené války, že "pro nás je dobré vše, co je špatné pro Američany", se stává minulostí, napsal dnes ruský list Kommersant.

Pokračující krveprolití v Libyi představuje pro mezinárodní společenství kritickou zkoušku. Výzva libyjské opozice, aby okolní svět přistoupil k radikálnějším krokům, než s jakými počítá rezoluce Rady bezpečnosti OSN, postavila USA a jejich spojence z NATO před mučivou volbu, píše v komentáři ruský deník.

Uzavření libyjského vzdušného prostoru, jež by Muammaru Kaddáfímu znemožnilo bombardovat vlastní obyvatelstvo, je v této chvíli formálně nelegitimní, protože k němu chybí odpovídající mandát. Další nevměšování však prodlouží otřesy na ropném trhu, které mohou pohřbít naděje, že světová ekonomika vybředne z krize. Hrozí též nasazení chemických zbraní, jakož i stále reálnější scénář rozpadu země, kterou by mohli ovládnout islamisté a al-Kajda.

Ruský prezident Medveděv přijímá Muammara Kaddáfího. Snímek z roku 2008. Pokud se USA nakonec odhodlají k intervenci, Libye se pro prezidenta Baracka Obamu nestane tím, čím se pro jeho předchůdce stal Irák. A to nejen proto, že Irák byl smyšlenou hrozbou a Libye je hrozbou skutečnou, píše Kommersant.

Nynější události v Libyi se odehrávají přesně osm let poté, co vypuklo irácké tažení prezidenta George Bushe. Ale za ty roky se ve světě mnohé změnilo. Do Bílého domu přišla jiná administrativa, která se naučila naslouchat evropským spojencům a zahájila přebudovávání vztahů s Ruskem, připomíná deník.

Dnes je nepředstavitelné, že by se v případě operace USA v Libyi francouzský prezident Nicolas Sarkozy odmítal spojit s Bílým domem, jak to svého času dělal jeho předchůdce Jacques Chirac. Ani ruský prezident Dmitrij Medveděv nenazve akci USA "velkou politickou chybou", jak na televizní obrazovce tehdejší prezident Vladimir Putin nazval operaci v Iráku.

Pro vztahy mezi Moskvou a Washingtonem je libyjská krize vůbec jistým rozmezím. Myšlení v duchu studené války, založené na zásadě "pro nás je dobré vše, co je špatné pro Američany", se stává minulostí. Třetí země jako Libye přestávají být místem otevřeného či skrytého zápolení.

To, že v Kremlu našli sílu přímo nazvat ještě stávajícího libyjského vůdce "politickou mrtvolou", pro kterou v civilizovaném světě není místo, ukazuje na první pohled nepříliš zjevný rozdíl mezi Ruskem roku 2003 a Ruskem roku 2011, uzavírá Kommersant.

Foto: Profimedia

Autor: ČTK