Kreml chce neutrální federaci. NATO s Kyjevem posílí spolupráci

17.03. 17:17 | Autor: ČTK , AFP, ITAR-TASS

Rusko chce, aby Ukrajina byla "neutrální" (ilustrační foto).

Ruské ministerstvo zahraničí navrhlo vytvoření "podpůrné skupiny" pro řešení ukrajinské krize. Skupina, jejímž cílem by mělo být i uznání nezávislosti Krymu, by měla pracovat ve složení "přijatelném pro všechny ukrajinské politické síly". Zároveň by podle Moskvy měla Rada bezpečnosti OSN schválit rezolucí zakotvující ukrajinskou neutralitu. Podle ruského scénáře by se Ukrajina měla stát federací. Kyjev označil představu Moskvy za "absolutně nepřijatelnou".

Cílem podpůrné skupiny by mělo být zmírnění ukrajinského vnitropolitického konfliktu, uvádí ruské ministerstvo. Za jeden z dalších cílů označilo uznání krymské nezávislosti, které ovšem západní státy i řada dalších zemí odmítají jako nepřijatelné.

"Prohlášení ruského ministerstva zahraničí vypadá jako ultimátum," uvedlo ukrajinské ministerstvo zahraničí. Takto nastavené podmínky jsou pro Kyjev zcela nepřijatelné, upozornilo. Ministerstvo také povolalo svého velvyslance v Moskvě do vlasti ke konzultacím.

"V souvislosti se situací na Krymu a nezbytností projednat některé z toho plynoucí mezinárodní aspekty, ukrajinská strana povolává svého velvyslance v Ruské federaci Volodymyra Jelčenka," oznámil Kyjev.

Moskva pro podpůrnou skupinu stanovila pět základních cílů. Kyjev by měl podle ruských představ především zajistit okamžité splnění dohod z 21. února, které za evropského zprostředkování uzavřela tehdejší ukrajinská opozice s prezidentem Viktorem Janukovyčem, jenž později ze země uprchl. Součástí těchto dohod bylo odevzdání nelegálně držených zbraní, vyklizení budov okupovaných protivládními demonstranty a vyšetření střelby v centru Kyjeva, které padlo za oběť nejméně sto lidí.

Moskva chce, aby ruština byla na Ukrajině druhým státním jazykem. Druhým cílem by mělo být svolání ústavodárného shromáždění za účasti zástupců ukrajinských oblastí, jehož účastníci by měli připravit "novou federativní ústavu". O jejím přijetí by mělo rozhodnout celoukrajinské referendum.

Nová ústava by podle Moskvy měla zakotvit ruštinu jako druhý státní jazyk. Ruský jazyk byl dosud na Ukrajině ze zákona regionálním, jeho užívání bylo omezeno na místa, kde ruská menšina tvořila více než desetinu obyvatelstva. Ukrajinský parlament sice krátce po převratu tuto zákonnou úpravu zrušil, ale úřadující prezident Oleksandr Turčynov změnu nepodepsal.

Podle ruského návrhu by měla být ruština druhým státním jazykem, zatímco ostatní jazyky užívané na ukrajinském území by si ponechaly status regionální. Ukrajinské regiony by podle ruského návrhu měly volit své zastupitelské a výkonné orgány přímým hlasováním. Měly by mít "široké pravomoci vycházející z kulturních a historických zvláštností každého z nich". Právem ukrajinských oblastí by mělo být i "rozhodování o vnějších meziregionálních vztazích".

Třetím bodem ruského návrhu je vypsání parlamentních voleb. Uspořádány by měly být bezprostředně po schválení ústavy, souběžně s nimi by se měly na Ukrajině konat i komunální volby v ukrajinských oblastech.

Jako čtvrtý bod Rusko navrhuje uznání nezávislosti Krymu, která je podle Moskvy "projevem svobodného vyjádření vůle obyvatel Krymu při referendu z 16. března".

Jedním z požadavků Krymu je uznání nezávislosti Krymu na základě nedělního referenda. Pátým bodem je pak návrh, aby Rada bezpečnosti schválila zvláštní rezoluci zakotvující neutrální status Ukrajiny. "Ukrajinské státní zřízení, svrchovanost, územní celistvost a neutrální vojensko-politický status Ukrajiny by měly být garantovány Ruskem, Evropskou unií a USA se zakotvením v rezoluci Rady bezpečnosti OSN," uvádí se v prohlášení ruského ministerstva zahraničí.

Ruské ministerstvo zahraničí se dále ohradilo vůči prohlášení poradce generálního tajemníka OSN pro lidská práva Ivana Šimonoviče, který před týdnem řekl, že neexistují důkazy o "rozsáhlém a systematickém" porušování lidských práv ruskojazyčných obyvatel Ukrajiny. Podle Moskvy, která obviňuje novou ukrajinskou vládu z útlaku ruské menšiny, je hodnocení zaujaté a neobjektivní. Ministerstvo také kritizovalo Šimonoviče za to, že vyjádřil obavy nad dodržováním práv krymských Tatarů.

NATO pomůže Kyjevu

Nezahálí ani severoatlantická aliance. NATO rozhodlo, že po krymském referendu posílí s Ukrajinou vojenskou spolupráci. Aliance to oznámila po jednání úřadujícího ukrajinského ministra zahraničí Andrije Deščycji se šéfem NATO Andersem Foghem Rasmussenem v Bruselu.

NATO je odhodláno "posílit vazby s politickým a vojenským vedením Ukrajiny a zintenzívnit úsilí o budování kapacit ukrajinské armády", uvedla aliance v prohlášení vydaném po schůzce. Spojenci v NATO také chtějí, aby se konalo více společných cvičení s ukrajinskou armádou.

Šéf NATO Anders Fogh Rasmussen jednal s úřadujícím ukrajinským ministrem zahraničí Andrijem Deščycjim. Prohlášení zopakovalo, že nedělní referendum bylo "ilegální a nelegitimní". Vyzvalo Moskvu, aby se vyvarovalo anexe Krymu a opět podpořilo "suverenitu a územní celistvost Ukrajiny".

Také Deščycja řekl, že i Ukrajina chce posílit "technickou a vojenskou spolupráci s NATO". To by se mělo projevit tím, že Ukrajina dostane víc vojenského vybavení a zúčastní se více společných manévrů.

Kyjev by měl urychleně předložit NATO seznam vojenských prostředků, které by si přál dostat. "Chceme více taktické vojenské spolupráce, ne vojenskou přítomnost" NATO na Ukrajině, dodal ukrajinský ministr.

Vyslovil se i pro vyslání pozorovatelů EU a Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) na Ukrajinu. Mandát této pozorovatelské mise by měl také zahrnovat Krym, dodal.

Foto: ČTK/AP/imago stock&people

Autor: ČTK , AFP, ITAR-TASS