Kadyrov, hvězda tvrdého kurzu Putina proti džihádu

25.12. 08:30 | Autor: - lgtt -

Třebaže Moskva v dubnu ukončila zvláštní protiteroristický statut na Kavkazu a formálně uzavřela desetiletou válku v Čečně, džihád jakoby dostal novou krev.

Na podzimní termín narukovalo podle generálního štábu 271 tisíc mladých Rusů, o jedenáct procent méně než na jaře. Putinovština snižuje armádní počty a tím pádem má i hodně mladých Rusů šanci neumřít ve válce s džihádem, který se roku 2009 znovu rozhořel.

Mudžáhidé usilující o zřízení emirátu útočí po celém Severním Kavkazu. Promoskevší i opoziční politici varují, že Rusové nebojují se sunnitským extremismem rozumně. Že boj vedou pouze silou, eskadrami smrti, tajnými službami, prohledáváním domů.

Ingušský opoziční představitel Magomed Chazbijev do rozhlasu Echo Moskvy v květnu chybu kremelských vůdců shrnul do prostého: "Násilí plodí násilí."

Dagestánský prezident Muchu Alijev několikrát prohlásil, že extremismus vahhábismu, jinak státní ideologie Saúdských Arabů, nelze silou vykořenit a podobně se vyjádřil na rozhlasové stanici RFE/RL 25. června bývalý ingušský president a Hrdina Ruské federace generál Ruslan Aušev. Všichni naopak podporují intenzivní propagandu mezi mládeží.

Mrtví islámští bojvníci v Dagestánu. Hlavní hvězdou tvrdého Putinova kurzu je Ramzan Kadyrov (33). Silácký prezident údělné Čečenské republiky je synem a dědicem Achmata Kadyrova, čečenského muftího a v první čečenské válce v éře Borise Jelcina bojovníka za plnou nezávislost na Moskvě.

Přešel však na Putinovu stranu. V den oslav vítězství nad fašismem 9. května 2004 s ním vylétla do vzduchu tribuna na stadionu Dinama Groznyj. Kromě něj zemřelo třicet lidí a armádní velitel čečenských operací generál Valerij Baranov přišel o nohu.

Kadyrov mladší tvrdí, že účty s atentátníky dávno vyrovnal. Dopadl nejen je, ale zlikvidoval i veškerou opozici v Čečně. Nejznámější obětí teroru byla v červenci Natalja Estěmirovová (50), novinářka a pracovnice Memorialu, nejstarší ruské organizace bojující za dodržování lidských práv.

Islámští vrazi z Načalek (kolem sto mrtvých) před soudem.

Islám v Rusku

Podle censu roku 2002 tvoří ze 145 milionů obyvatel Ruské federace muslimové desetinu. Sergej Lavrov roku 2005 pracoval s číslem dvacet milionů a hlava Rady ruských muftíů Ravil Gajnutdin s 23 miliony. Je to v pravoslavném zemi největší náboženská minorita.

Vladimír Putin roku 2003 na summitu OIC označil Rusko za muslimskou mocnost a Rusko se stalo přidruženým státem OIC. Po pacifikaci Čečny povolil organizované hadždže a Saúdská Arábie roku 2007 zdvihla poutní kvótu pro Rusko ze dvaceti tisíc na 26 tisíc.

Stalo se tak na osobní přímluvu Putinovu v únoru 2007 při státní návštěvě pouštního království, kde mimo jiné Rusové uzavřeli mnohamiliardové obchodní smlouvy.

Hlavní město Tatarstánu Kazaň, kde vládne ve Varech známý Mintimer Šajmijev, má poprvé od dobytí Rusy roku 1552 mešitu. Na univerzitě, kam chodívali Tolstoj a Lenin, jsou muslimské modlitebny.

V Tatarstánu bylo na konci sovětských časů dvacet mešit, dnes 1300, jak spočetl pro Economist muftí a hlava Muslimské duchovní rady Tatarstánu Gusman Ischakov (srov. TÝDEN 18/09). Saúdové dali v únoru 2009 Šajmijevovi cenu za šíření islámu.

V celém Rusku bylo za Brežněva devadesát mešit, koncem roku 2007 jich bylo podle předsedy Islámského kulturního centra Ruska Abdul-Vachida Nijazova na čtyři tisíce. V Moskvě fungují obchody s muslimskou módou a další obchody podle islámského ritu a v prosinci 2007 otevřel první muslimský nemocniční catering.

Řada muslimů z Ruska má vzdělání z vahhábitské Saúdské Arábie a významnou hmotnou podporu (zadarmo učebnice, stavby apod.). Prezident Medveděv v létě 2009 vyzval muslimské kněze, aby snahy na zastavení války na Kavkazu podpořili.

Navrhl zřídit muslimský státní televizní kanál a zavést přísnou kontrolu nad studenty vracejícími se z islámských zemí, zda s sebou nepřinášejí radikální výklady víry.