Jižní Kavkaz se opět ocitl na pokraji války

09.08. 08:00 | Autor: Filip Snášel

Uplynulo půl roku od vyhlášení nezávislosti Kosova. Kreml tehdy rázně protestoval. Moskva také varovala, že se tím otevírá cesta pro abcházské a osetské separatisty. Nyní se schyluje přímo na ruských hranicích k ozbrojenému konfliktu. Hrozí nová velká válka na Kavkaze?

Gruzínské jednotky vstoupily do jihoosetské metropole Cchinvali, boje zuří v jižní části města. Prezident Michail Saakašvili nařídil všeobecnou mobilizaci. Ruský premiér Vladimir Putin splnil varování, že "agresivní" gruzínská akce "vyvolá" reakci Moskvy. Ruské obrněnce se vydaly na cestu do Jižní Osetie. Vše tedy nasvědčuje tomu, že kulisy pro nové kavkazské vojenské dobrodružství jsou nachystané.

Když se před půl rokem odtrhlo Kosovo od Srbska, Moskva se rázně postavila za svého spojence a označila vyhlášení nezávislosti za porušení suverenity. Kreml také varoval před precedentem, který vznik nového státu na Balkáně vytváří.

ČTĚTE TAKÉ: Válka na Kavkaze? Gruzínské tanky zaútočily na Osetii

Ruský letoun bombarduje gruzínské pozice. Jižní Osetie již od rozpadu Sovětského svazu otevřeně deklaruje svou nezávislost na Gruzii. Žádná jiná země, ani Rusko, oficiálně tuto zemi neuznala. Avšak když gruzínský prezident Michail Saakašvili slíbil svým spoluobčanům zpacifikovat odštěpenecké regiony, velmoc na severní hranici ihned ohlásila, že jakákoli větší vojenská akce nutně vyvolá ruskou reakci.

Jižní Osetie se rozkládá na zhruba stejné ploše jako Karlovarský kraj a žije tam 70 tisíc lidí. Ti chtějí buď nezávislost, nebo spojení se svými etnickými příbuznými v Severní Osetii, která už leží za ruskou hranicí.

ČTĚTE TAKÉ: Moskva vrací úder. Ruská armáda v Jižní Osetii

Pomůže ruský prezident Medveděv Jižní Osetii velkým úderem? Rusko samotné hraje v regionu od konce války v roce 1992 mírovou roli. Jak v Abcházii, tak v Jižní Osetii má rozmístěny "mírové mise".

Na druhé straně podporovalo rebelující oblasti jak finančně, tak vojenským materiálem. Moskva tam údajně měla i nezanedbatelný počet bezpečnostního personálu, včetně zpravodajců. Gruzie také tvrdí, že v Jižní Osetii operují ruští žoldnéři.

Gruzie se od Saakašviliho nástupu k moci v lednu 2004 snaží aktivně o členství v NATO a značně se přiblížila Evropské unii. Rusko letos v dubnu (také jako odpověď na vyhlášení nezávislého Kosova) začalo úzce ekonomicky spolupracovat s Abcházií a Jižní Osetií.

ČTĚTE TAKÉ: Moskva přiznala přelety stíhaček nad Jižní Osetií

"Zamrzlá" povaha jihoosetského (i abcházského) konfliktu umožnila Rusku zachovat si důležitou páku na svého jižního souseda, který směrem k velmoci nyní hledí nepřátelsky. Snímek televizního vysílání: zničený gruzínský transportér v Cchinvali Moskva vydala většině Jihoosetinců ruské pasy, což může sloužit jako ospravedlnění pro vpád na svrchované území Gruzie. Kreml by v případě velkého konfliktu pouze chránil "své vlastní" občany. Vývoj posledních dnů tomu pouze nahrává.

V projevu na státní gurzínské televizi Saakašvili označil své akce za obranu demokratické, mírumilovné země proti vnějšímu agresorovi.

ČTĚTE TAKÉ: Rusko hrozí Gruzii: Budeme bránit Jižní Osetii

Na západě má sice mnoho vlivných stoupenců, ale hodně expertů také pochybuje o jeho úmyslech. Někteří analytici jdou ještě dále a označují jeho kroky v Jižní Osetii za "vojenské dobrodružství", na které nemá Gruzie sílu.

Gruzínské jednotky bombardují pozice osetských separatistů. Ruským cílem bude odstranění Saakašviliho z cesty zájmům Moskvy. Námluvy Tbilisi s NATO nebo další destabilizaci již nyní neklidného jižního křídla Kreml nebude chtít připustit.

A NATO? Michail Saakašvili se již letos stavěl do pozice, jako by členství v Severoatlantické alianci bylo hotovou věcí, ne dlouhodobým cílem. Prozatím se čelní představitelé členských zemí NATO a EU omezili na prohlášení ve smyslu uklidnění situace a návratu k jednacímu stolu. Žádné hrozby Rusku.

O vliv ve strategicky důležitém regionu, přes nějž vede ropovod Baku-Ceyhan, však nechce přijít ani Rusko, ani západ.

Foto: archiv

Autor: Filip Snášel