Írán proniká do Ázerbájdžánu byznysem i televizí

07.03. 07:30 | Autor: - mav -, AFP, ČTK

Hraniční přechod mezi Íránem a Ázerbájdžánem má napilno.

V ázerbájdžánském pohraničním městě Astara přibývá znaků, které svědčí o rostoucím vlivu sousední Íránské islámské republiky. Situace vyvolává obavy vlády bývalé sovětské republiky, kde je naprostá většina obyvatelstva muslimského vyznání.

Na bazaru v Astaře, která byla v 19. století při vytyčování hranic rozdělena na dvě části a rozděleny byly také četné rodiny, je všude vidět produkty ze sousedního Íránu, jako jsou brambory, pomeranče a hroznové víno. Každý den přijíždějí z Íránu stovky kamionů naložené potravinami a zbožím, které se prodávají u muslimského souseda.

Írán proniká k severním sousedům obchodně i kulturně. Působí tady také íránská televizní síť Sahar, která vysílá do domácností a restaurací v Astaře v ázerbájdžánštině, což vyvolává smíšené reakce.

Podle obchodníka Elčina Ibrahimlyho využívá Teherán této televize jako propagandistického nástroje. "Tato televize strašně ráda přehání. Například pokud se v Ázerbájdžánu stane něco nevýznamného, novináři této televize to popisují jako katastrofu nebo globální problém."

Další obchodník Agasan Hačimli dodává, že televize rychle využívá problémů, které se objeví v Ázerbájdžánu, jako například nedávné kontroverze kolem zákazu nošení šátků ve školách, který platí od loňského roku.

Islám versus vlastenectví

Tato otázka vyvolala živé reakce u mnoha praktikujících muslimů v zemi, kteří organizují shromáždění a protestní akce a nutí úřady, aby obvinily Teherán, že hraje v tomto napětí svoji roli. Ale podle jiného obyvatele Faiga Jafarzadeho je třeba se na televizi Sahar dívat, protože místní kanály nedovolují kritizovat ázerbájdžánské úřady.

V posledních týdnech se zdá, že se politické styky mezi oběma muslimskými sousedy dál zhoršují kvůli jejich rozdílnému názoru na islám. Zatímco v Teheránu vládnou ajatolláhové, Baku i přes silně převládající šíitské vyznání v zemi zastává přísně laickou politiku.

Před íránským velvyslanectvím se konávají menší, ale široce medializované demonstrace, jejichž účastníci obviňují Teherán z podpory náboženského extremismu, který má destabilizovat zemi.

Přítel nepřítele

"Írán podporuje islámský extremismus v Ázerbájdžánu, neboť pokud se náboženství chopí vůdčí role ve státě, budou mít silnější páku k ovlivňování ázerbájdžánské politiky," vysvětluje Zahid Oruj, poslanec za stranu Ana Vatan (Vlast). A také je televize Sahar kritická k Západu. "Obecně je sbližování Ázerbájdžánu se Západem - v jakékoli podobě - vnímáno Íránem jako hrozba," doplňuje zákonodárce.

Stovky kamionů denně přivážejí zboží z Íránu.

Dalším třecím bodem jsou rozvíjející se ekonomické vztahy mezi Íránem a Arménií, zapřisáhlým nepřítelem Ázerbájdžánu už od války o kontrolu nad separatistickou ázerbájdžánskou enklávou Náhorní Karabach, obsazenou Arménií (1988-1994). Válečný konflikt stál třicet tisíc životů a statisíce lidí kvůli němu opustily domovy.

"Írán vyzývá Ázerbájdžán, aby se stal nepřítelem Izraele, protože to podle něho náboženství vyžaduje, ale zároveň aktivně spolupracuje se zemí, která okupuje část Ázerbájdžánu, jenž je muslimskou zemí," uvádí analytik Sadreddin Soltan. "Kde je tedy muslimská solidarita?"

Od příměří v roce 1994 je Náhorní Karabach pod kontrolou separatistické vlády arménského původu, kterou podporuje Jerevan.

Nicméně současně s tímto napětím Baku a Teherán rozvíjejí ekonomické vztahy. V lednu Ázerbájdžán uzavřel dohodu o poskytnutí nejméně miliardy krychlových metrů plynu Íránu na období pěti let.

Vlivná menšina

Udržovat určité vztahy je velmi důležité vzhledem k tomu, že čtvrtina ze 74 milionů Íránců je podle odhadů ázerbájdžánského původu a ázersky mluví v Íránu dvakrát až třikrát víc lidí než v samotném Ázerbájdžánu. O Jižní Kavkaz se přetahovali Peršané, Rusové i Turci, současná hranice pochází z roku 1828. Severní část se po dvou letech nezávislosti (1918-20) a čtrnácti letech Zakavkazské sovětské republiky stala Ázerbájdžánskou SSR; roku 1991 vyhlásila republika nezávislost.

Na druhé straně hranice dnes zhruba odpovídá jižní část provinciím Západní Ázerbájdžán, Jižní Ázerbájdžán, Ardabíl a Zandžán, lidé ázerského původu nicméně žijí v daleko širším okolí. Příslušníci této největší národnostní menšiny obsadili vysoké funkce ve vládě, další ovládají mnohé bazary, které mají pro ekonomiku zásadní význam.