Halucinace? Velitelé prý nutí ruské vojáky válčit v Donbasu

Brance povolané k povinné roční službě v ruské armádě prý velitelé nutí podepsat profesionální kontrakty, aby je mohli vyslat do bojů na východě Ukrajiny. Tvrdí to ruští opoziční politici, nevládní organizace a nezávislá média v Petrohradu. Úřady se k těmto zprávám dosud nevyjádřily, ale Moskva jakékoli přímé zapojení do bojů mezi proruskými separatisty a ukrajinskými silami vytrvale popírá.

"Od konce prosince a během ledna se na nás neustále obracejí, osobně i telefonicky, kvůli tomu, že občany procházející vojenskou službou v Západním vojenském okruhu nutí podepisovat kontrakty. To nám hlásí rodiče, všechny informace jsou od nich," řekla rozhlasové stanici Echo Peterburga mluvčí nevládní organizace Matky vojáků Petrohradu Alexandra Peredruková. Spolek nyní chystá žádost k prokuratuře, aby na znepokojivé informace zareagovala.

Ještě dříve server Novyj region s odvoláním na vlastní zdroje tvrdil, že do bojů na Ukrajině má být vyslána 138. samostatná gardová motostřelecká brigáda, kterou ze 70 procent tvoří povolanci k roční službě, a to hlavně z Petrohradu.

"V Kamence u Petrohradu nutí povolance podepisovat kontrakty a chtějí je poslat na Ukrajinu. Odchod se chystá 9. února," tvrdí poslanec petrohradského sněmu Boris Višněvskij a slibuje, že se s tímto dotazem také obrátí na kompetentní orgány.

"Obrátili jsme se na ministerstvo obrany v souvislosti s nucením vojáků podepisovat kontrakty pro odeslání na východ Ukrajiny," řekla předsedkyně spolku vojenských matek Ella Poljakovová stanici Echo Moskvy. Odpověď však dosud nedostali.

Ruské ministerstvo obrany tvrzení opozičních poslanců, tisku či ochránců lidských práv o nasazení ruských vojáků do bojů na Ukrajině popírá, respektive označuje za "fámy" či "halucinace". Konflikt na východě Ukrajiny si od loňského dubna vyžádal už více než 5000 obětí.

Znepokojivé informace podle aktivistky přicházejí nejen z Petrohradu, ale i z Murmansku, Kostromy, Sibiře a vůbec z celého Ruska. Ale rodiče mívají "tak panický strach" z případného postihu svých synů v uniformách, že odmítají uvádět příjmení, což práci ochránců lidských práv jen komplikuje.

K podpisu kontraktu prý povolance nutí důstojníci i fyzickým násilím, výhrůžkami vězení nebo i různými podvody. Se stejnou praxí se Matky vojáků podle Poljakovové setkávali už během čečenských válek.

Že poslední dobou chybějí zprávy o ruských padlých na Ukrajině, to vysvětluje aktivistka tím, že úřady si kupují mlčení pozůstalých. Za každého zabitého prý vyplácejí pět milionů rublů (necelé dva miliony Kč), anebo odpouštějí půjčky a hypotéky. Sama však hovořila s vojáky z 18. brigády a s výsadkáři z Kostromy, kteří prý na Ukrajině bojovali.

Server Newsru.com připomněl, že v důsledku předchozích kampaní proti nasazování ruských vojáků na Ukrajině zanesly úřady spolek Matky vojáků Petrohradu na seznam "zahraničních agentů". Například stavropolská aktivistka Ljudmila Bogatěnková nyní čelí trestnímu stíhání za údajný podvod.

Bogatěnková loni v srpnu informovala radu pro lidská práva, působící při úřadu prezidenta Vladimira Putina, o podezřelém úmrtí devíti vojáků z 18. motostřelecké brigády, prý při cvičení v Rostovské oblasti, sousedící s Ukrajinou.

Rada vzápětí požádala úřady o oficiální vyšetřování, dosud však odpověď nedostala. Sdružení matek vojáků mezitím sestavilo seznam až 400 ruských vojáků, kteří prý mohli zahynout v bojích na východní Ukrajině.

Čtěte dále

další zprávy