Expert nečeká ve vztazích se Západem žádnou změnu k lepšímu

14.03. 12:09 | Autor: ČTK

Žádný obrat k lepšímu nečeká ve vztazích mezi Ruskem a Západem po blížících se ruských prezidentských volbách Fjodor Lukjanov, šéfredaktor časopisu Rusko v globální politice. Koneckonců, od nedělního hlasování se nečeká ani žádná změna v čele ruského státu, jen potvrzení dalšího šestiletého mandátu prezidenta Vladimira Putina.

"Studená válka mezi Ruskem a Západem je už skutečností. Bohužel, změna k lepšímu se čekat nedá, nevidím k tomu důvod," řekl Lukjanov.

Roli evropských politiků, kteří se zasazují o zlepšení vztahů s Ruskem, jako je český prezident Miloš Zeman, maďarský premiér Viktor Orbán či rakouský kancléř Sebastian Kurz, sice vnímá jako důležitou, ale omezenou, nic zásadního podle něj změnit nemohou.

"Jejich postoj je důležitý, protože ukazuje, že Západ není až tak jednotný. Zeman, Orbán, Kurz si ovšem mohou říkat, co chtějí, ale sankce (proti Rusku) se prodlužují jednomyslně," poznamenal Lukjanov. Při vší úctě k uvedeným politikům, o zásadních otázkách vztahů mezi Ruskem a Západem se podle něj rozhoduje na vyšší úrovni: klíčové slovo mají Spojené státy a v Evropě především Francie a Německo. Možná ale příklad italských voleb svědčí o tom, že se politické elity na Západě mění.

Lukjanov se nedomnívá, že by hrozby v podobě nových ruských zbraní, jejichž demonstrace dominovala Putinovu poselství o stavu Ruska z počátku března, mohly přimět Západ usednout za vyjednávací stůl s Rusy. "Západ si z toho určitě vyvodí své závěry, ale k ničemu to nepovede. Proti Rusku se nyní vedou velice vážné kampaně," míní. Špatné důsledky na vztahy bude mít i případ otrávy někdejšího dvojího agenta Sergeje Skripala a jeho dcery v Británii, z něhož Londýn podezírá Moskvu. Britská vláda je pod tlakem a dá se čekat tvrdá reakce. "Otázka zní, zda Evropská unie kvůli Británii přistoupí na přitvrzení vztahů s Ruskem," podotkl.

Na druhou stranu expert doufá, že nedojde k rozpoutání závodů ve zbrojení, ve stylu předchozí studené války. "Mám pocit, že Rusko si uvědomuje roli, závody ve zbrojení sehrály při zániku Sovětského svazu," podotkl.

Historické analogie s předchozí studenou válkou podle Lukjanova pokulhávají, jde o novou situaci. Jasné je, že konfrontace bude pokračovat, a také to, že v Rusku nadále zůstane u moci Putin. Dojde sice ke změně vlády, ale spekulovat o změnách v kabinetu postrádá smyslu. Scénář dalšího vývoje nikdo nezná; podle experta nejspíše ani sám Putin, který o budoucnosti bude zřejmě uvažovat až později.

Rozuzlení tajenky ohledně případného Putinova nástupce také nejspíš přijde na řadu až na konci nového Putinova šestiletého mandátu, soudě podle zkušeností z obdobné situace v roce 2008, kdy Putin odešel z Kremlu na čtyři roky do čela vlády, aby vyhověl ústavě - a poté se vrátil, míní Lukjanov.

Klíč k urovnání vztahů Ruska a Západu je dle experta v Donbasu

Rusko prožívá nejhorší odcizení vůči Západu ve svých moderních dějinách a nebude snadné vybřednout z obrovského nakupení nedůvěry na obou stranách. Pokud však prezident Vladimir Putin po svém znovuzvolení bude chtít zabránit nové studené válce, nezbude než se domluvit na urovnání krize v Donbasu na východě Ukrajiny a stáhnout odtud ruské vojáky, míní Ruslan Grinberg z Ruské akademie věd, kde deset let řídil ústav ekonomiky a mezinárodních politických a ekonomických výzkumů.

Moskva oficiálně popírá své zapojení do konfliktu mezi ukrajinskými vojsky a proruskými separatisty v Donbasu, který si od jara 2014 vyžádal více než 10 tisíc mrtvých.

"Je to tragédie, ostuda a hanba pro oba národy. Těžko si šlo představit, že v 21. století se Ukrajinci a Rusové budou zabíjet. To je katastrofa, která potrvá dlouho," řekl Grinberg.

Donbas považuje za nejmarkantnější a nejtragičtější příklad odcizení mezi Západem a Ruskem. Nedůvěra mezi oběma stranami začala vznikat od Putinova projevu v Mnichově v roce 2007. I Západ ale podle experta nese svůj díl viny přehlížením Ruska a jeho zájmů pod mylným dojmem, že Moskva studenou válku prohrála, přestože šlo jen o prohru v ideologické válce. K tomu se přidala přecitlivělá urážlivost ruské strany, která se ale sama vůči Ukrajině chovala jako "starší bratr", tedy přezíravě. Asi jako se Západ v ruském vnímání chová k Rusku, míní Grinberg.

Foto: ČTK/AP , Dmitri Lovetsky

Autor: ČTK