Duma schválila amnestii. Týká se Pussy Riot i Greenpeace

18.12. 14:00 | Autor: INTERFAX, - red -, ČTK | Aktualizováno: 18.12. 14:19

Z vězení by se díky amnestii měla dostat dříve mimo jiné Naděžda Tolokonnikovová ze skupiny Pussy Riot.

Ruští poslanci podle očekávání schválili Kremlem navrženou amnestii. Na svobodu by měly vyjít dvě členky skupiny Pussy Riot. Ekologové z Greenpeace by se měli vyhnout ruskému soudu. Naopak se amnestie zřejmě nedotkne Putinových odpůrců, jako je ropný magnát Chodorkovskij nebo opoziční předáci Navalnyj či Udalcov.

Pro vyhlášení amnestie, navržené prezidentem Vladimirem Putinem k 20. výročí ruské ústavy, hlasovalo 446 ze 450 poslanců. Amnestie vstoupí v platnost oficiálním zveřejněním, což se má stát do konce týdne.

Ruská média předpokládají, že stíhání unikne i bývalý ministr obrany Anatolij Serďukov, zapletený do aféry okolo rozsáhlých zpronevěr armádního majetku.

Naopak amnestie se bude vztahovat jen na část opozičních demonstrantů zatčených v předvečer Putinovy loňské inaugurace. Nedotkne se ani Putinových oponentů, jako jsou bývalý ropný magnát Michail Chodorkovskij či opoziční předáci Alexej Navalnyj a Sergej Udalcov.

Duma amnestii přijala prakticky jednomyslně. Poslanci schválili v Putinově návrhu změny, aby se amnestie vztahovala i na stíhané za výtržnictví, což umožní bez soudu propustit třicítku členů posádky lodi Greenpeace Arctic Sunrise, zadržené v září ruskými úřady kvůli protestu proti chystané těžbě ropy v Arktidě. Aktivisté byli původně obviněni z "pirátství", než bylo obvinění zmírněno na "výtržnictví".

"Schválená amnestie je úleva, ale ne důvod k oslavám. Třicet lidí strávilo dva měsíce ve vězení kvůli obvinění ze zločinu, který nespáchali," uvedla Klára Sutlovičová, vedoucí arktické kampaně Greenpeace ČR. "Jediný důvod, proč těžařské firmy míří do Arktidy, je tající led. Přitom spalování ropy způsobuje další a další tání. Třicet dnes amnestovaných lidí se vydalo do Arktidy, aby proti tomuto šílenství protestovalo. To není zločin," dodala.

Ven půjde až 25 tisíc lidí

O pár měsíců by amnestie mohla zkrátit pobyt za ostnatým drátem dvěma členkám Pussy Riot odsouzeným kvůli předvolební výtržnosti v pravoslavném chrámu. Marija Aljochinová a Naděžda Tolokonnikovová si mají po odpykání dvouletého trestu vyjít na svobodu v březnu příštího roku. Jejich obhájkyně Irina Chrunovová doufá, že její klientky oslaví Nový rok už na svobodě, nicméně připouští, že "vše závisí na ochotě vedení vězeňského tábora neprodlužovat propouštění na svobodu".

Na realizaci amnestie bude mít vězeňská správa půl roku. Odhaduje se, že se může dotknout 20 až 25 tisíc lidí. Vyjmuti jsou z ní recidivisté, zločinci odsouzení k trestům delším než pět let, trestanci s vážnějšími kázeňskými tresty, teroristé, pedofilové, narkomani či bývalí policisté odsouzení za násilí vůči občanům.

Své politické nepřátele nechal Putin za mřížemi. První amnestii po rozpadu Sovětského svazu vyhlásila duma v únoru 1994. Mezi 23 tisíci vězni, kteří tehdy vyšli na svobodu, byli i účastníci nezdařeného komunistického pokusu o státní převrat.

Nyní podle úředního ombudsmana Vladimira Lukina z věznic vyjde jen okolo dvou tisíc vězňů. Většina amnestovaných je totiž jen stíhána či odsouzena podmíněně. Lukin současně navrhl další amnestii vyhlásit příští rok v létě ke 100. výročí začátku první světové války.

Amnestie v Rusku

- V Rusku amnestii nevyhlašuje šéf státu, ale dolní komora parlamentu Státní duma. Od roku 2000, kdy Putin stanul u kormidla moci, bylo v zemi vyhlášeno několik amnestií, které se dohromady dotkly asi milionu lidí.

- Cílem amnestií je mimo jiné uvolnit přeplněné ruské věznice, kde je v současnosti asi 750 tisíc lidí. Rusko tak patří k zemím s největším počtem vězněných osob.

- Zatím poslední amnestii vyhlásila Státní duma letos v červenci, a to pro poprvé odsouzené za ekonomické trestné činy. Tato amnestie se dotkla asi 13 500 odsouzených a vyšetřovaných ve vazbě. Ze zhruba tři čtvrtě milionu Rusů za mřížemi byla asi třetina odsouzena podle ekonomických paragrafů; v Rusku totiž hrozí podnikatelům už za drobné chyby v daňových či účetních dokladech obvinění z podvodu, jenž se trestá až deseti lety vězení.

- Státní duma vyhlašuje tradičně amnestie také u příležitosti různých výročí, například k výročí konce druhé světové války. Takovou amnestii vyhlásila mimo jiné v dubnu 2010 pro válečné veterány, bývalé vězně koncentračních táborů a ghett či občany, kteří přežili blokádu Leningradu. Tato amnestie se dotkla asi dvou stovek lidí.

- K výročí vítězství Ruska ve druhé světové válce vyhlásila Státní duma amnestii i v roce 2000, kdy se z vězení mělo dostat až 100 tisíc vězňů. Tehdy se amnestie týkala účastníků druhé světové války, války v Afghánistánu (1979-1989) i dvou válečných konfliktů v Čečensku. Amnestie v roce 2000 zahrnovala i těhotné ženy, matky postižených dětí a ženy nemocné tuberkulózou.

- V dubnu 2006 vyhlásila Státní duma amnestii u příležitosti stého výročí parlamentního systému v Rusku (prvního zasedání Dumy 27. dubna 1906). Amnestie se týkala nezletilých, vězňů, kteří byli v době spáchání zločinu neplnoletí, těhotných žen, žen s menším proviněním, mužů starších 65 a žen starších 55 let. Šlo ji uplatnit u osob, jež spáchaly činy s trestem méně než pěti lety vězení. Na svobodu se tehdy dostaly dva až tři tisíce odsouzených a asi 10 tisíc osob čekajících na rozsudek.

- Státní duma vyhlašovala několikrát též amnestii s cílem ukončit povstalecký boj v Čečensku. Například v září 2006 povstalcům v Čečensku slíbila, že nebudou trestně stíháni, pokud složí zbraně a vzdají se úřadům a pokud nebudou podezřelí z těžkých zločinů (vražda, znásilnění či terorismus). Amnestie se vztahovala i na ruské vojáky podezřelé ze spáchání zločinů během služby v Čečensku. Podobný zákon Státní duma přijala i v červnu 2003. Ochránci lidských práv ale tehdy kritizovali fakt, že amnestii ochrání i ruské vojáky, kteří na civilním čečenském obyvatelstvu údajně páchali násilnosti.

- V listopadu 2001 schválila Státní duma amnestii, díky níž bylo osvobozeno asi 23 tisíc žen a dětí mladších 16 let. Z vězení vyšly ženy těhotné, invalidní, starší 50 let či osamělé matky.

Foto: ČTK/AP/ITAR-TASS

Autor: INTERFAX, - red -, ČTK