Doněčtí a Luhanští jednají o spojení obou "republik"

13.05. 10:45 | Autor: - red -, ČTK | Aktualizováno: 13.05. 11:14

Sepatratisté vytvářejí vlastní bezpečnostní struktury.

Vedoucí představitelé vzbouřeneckých proruských skupin v Doněcké a Luhanské oblasti jednají o spojení svých "lidových republik". Oznámila to dnes ruská agentura RIA Novosti s odvoláním na tiskovou službu doněckých povstalců. Rozhovory o spojení jsou prý zatím jen předběžné. Jednání je založeno na výsledcích víkendových referend o nezávislosti, která údajně dávají proruským aktivistům právo rozhodovat o budoucím uspořádání, uvedla ruská agentura.

Podle výsledků hlasování, jež nelze nezávisle ověřit, ale které mělo masovou účast, se v neděli pro samostatnost obou oblastí vyslovila drtivá většina hlasujících.

Možnost spojení s Luhanskou oblastí v pondělí připustil předseda doněcké "vlády" Denis Pušilin. Zároveň však oznámil, že "Doněcká lidová republika" hodlá požádat o připojení k Rusku. Luhanská oblast se zatím s takovou žádostí na Moskvu neobrátila.

Radost z výsledků referenda v Luhansku. Doněcká a Luhanská oblast jsou součástí východoukrajinského průmyslového regionu Donbas, kde žije přes osm milionů lidí hovořících většinou rusky. Na východě Ukrajiny už od sovětské éry poskytují práci statisícům lidí velké strojírenské a hutní závody a uhelné doly.

Významná část jejich produkce směřuje na ruský trh.

Čerstvě vyhlášená "nezávislá" Doněcká republika dnes pokračovala v razantních krocích, které mají utvrdit její status. Její vedení ohlásilo sankce vůči Evropské unii a USA a sestavilo seznam nežádoucích osob.

V čele seznamu jsou prezident USA Barack Obama, německá kancléřka Angela Merkelová a unijní ministryně zahraničí Catherine Ashtonová. Britskému premiérovi Davidu Cameronovi se zatím od doněckých vzbouřenců dostalo varování.

Kulatý stůl. Ale kdo u něj usedne?

Uspořádat jednání u kulatého stolu o urovnání vnitropolitické krize na Ukrajině dnes navrhla vůdkyně strany Vlast Julija Tymošenková. Do debaty o budoucnosti země by se podle ní měli zapojit i vůdci proruských organizací v Doněcké a Luhanské oblasti, které v pondělí vyhlásily nezávislost na Kyjevu.

Německý ministr zahraničí Steinmeier (vlevo) jedná na Kyjevě s dočasným premiérem Jaceňukem (vpravo). Podpořit myšlenku vnitroukrajinského dialogu dnes na Ukrajinu přijel německý ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier.

Rozhovory u kulatého stolu by se neměly konat v Kyjevě, ale v Doněcku, řekla Tymošenková, která se za necelé dva týdny bude ucházet o post hlavy státu.

"Organizovat kulatý stůl v Kyjevě a bez účasti zástupců Doněcka a Luhanska včetně proruských hnutí je koncepčně neúčinné a nepřijatelné," uvedla expremiérka v prohlášení, které zveřejnila na svých webových stránkách.

Cílem rozhovorů by mělo být hledání příčin a následků nynějšího konfliktu na východě země. "Vláda ztratila mnoho času a nesnažila se vyslyšet hlasu Ukrajinců z jihu a východu," uvedla Tymošenková.

Jednání u kulatého stolu je dnes na Ukrajině horké téma, svou verzi celoukrajinských rozhovorů prosazuje zejména Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE).

Separatisté vojensky posilují. Její šéf Didier Burkhalter jako základ pro jednání navrhl "cestovní mapu", která počítá s odzbrojením nezákonných skupin, amnestií, debatou o decentralizaci a o statusu ruštiny a zajištěním spravedlivých prezidentských voleb 25. května.

Rusko Burkhalterův plán podpořilo. Moderátorem diskuse u kulatého stolu se má stát německý diplomat Wolfgang Ischinger. Ukrajinský premiér Arsenij Jaceňuk dnes oznámil, že jednání by mělo začít už ve středu.

Jaceňuk dnes v Kyjevě jednal se Steinmeierem. Německý ministr myšlenku kulatého stolu podpořil s tím, že jednání se musí uskutečnit na Ukrajině a řídit je musí kyjevská vláda. Podle Steinmeiera by se kulatých stolů mohlo uskutečnit hned několik, kromě centrálního kyjevského i v ukrajinských regionech.

Problémem bude podle některých ukrajinských komentátorů účast. Ukrajinská vláda připouští, že do jednání je třeba zapojit zástupce vzbouřeneckého východu.

Ukrajina a Novorusko. Odmítá ale zasednout k jednacímu stolu s "teroristy", což je výraz vyhrazený ve vládních prohlášeních proruským radikálům. Moskva, která podle Kyjeva povstalecká hnutí na východě země řídí, ale zapojení vzbouřenců považuje za klíčové.

Podle mnoha proruských aktivistů bylo lidové hlasování o uplynulém víkendu prvním krokem vytvoření země zvané Novorusko (Новорoссия). Jde o historické označení regionu severně od Černého moře, které se používalo od konce 18. století. Termín však po Velké říjnové revoluci (VŘSR) roku 1917 oficiálně vymizel.

Foto: ČTK/AP

Autor: - red -, ČTK