Chybí jídlo i palivo. Stav ukrajinské armády je zoufalý

Vláda v Kyjevě zahájila s velkou pompou vojenskou operaci proti proruským separatistům a autonomistům na východě země. Kyjev však nemá dost sil, aby stále se rozšiřující povstání a nepokoje potlačil. Ukrajinská armáda má mizernou až zoufalou image. Je chronicky podfinancovaná, zkorumpovaná, chabě vyzbrojená a vycvičená, nespolehlivá. I ukrajinská tajná služba je prolezlá špicly a lidmi sympatizujícími s Moskvou. 

Navíc, nasazení ozbrojených sil na východě země je fakticky válkou s vlastními občany, ať už to vláda v Kyjevě nazývá jakkoli, například protiteroristickou operací. Svým způsobem ji Kyjev už předem prohrál.

Ukrajinská armáda je v dezolátním stavu už dlouho. Přitom ještě po rozpadu Sovětského svazu, po roce 1991, vypadalo vše úplně jinak. Nové, samostatné Ukrajině připadlo asi 700 tisíc vojáků (šlo o jednu z největších armád světa), mnoho poměrně moderní těžké techniky a také jaderné zbraně.  

Kontrolu nad startovacími knoflíky atomových raket si ale ponechalo Rusko. Tak jako tak Ukrajina neměla na tuto výzbroj a její údržbu dost peněz a pod tlakem Moskvy a Západu se tohoto arzenálu vzdala.

Rozprodáno na bazaru

Pokud jde o zbraňové systémy sovětské výroby, Ukrajina s nimi dělala v minulých dvou desetiletích docela slušné kšefty, když je prodávala hlavně třetím zemím. Utržené peníze však neplynuly do tak potřebné modernizace vlastního vojska.

Dnes zaostává výzbroj ukrajinské armády v porovnání s Ruskem zhruba o generaci. Za vlády prezidenta Viktora Janukovyče šlo ze státního rozpočtu do obrany jen jedno procento z HDP ročně. Loni to bylo zhruba 1,23 miliardy eur (asi 33 miliard Kč). Rusové roku 2013 investovali do armády více než 52 miliard eur (asi 1,4 bilionu Kč).

Když ruští vojáci převzali v březnu na Krymu leteckou základnu Belbek, čekalo je překvapení a současně další důkaz tragického stavu ukrajinské armády. Z 25 bitevních letounů byly schopné nasazení jen čtyři. I ty ale měly problém, v cisternách pro ně nebyl benzin.

Ukrajinské armádě chybí nejen benzin, ale i dostatek jídla pro její příslušníky. Části vojáků rozmístěných u ruské hranice nosí potraviny v kastrůlcích místní obyvatelé.

Když Rusko obsazovalo Krym, nemohla ukrajinská armáda reagovat také proto, že jí chyběly pohonné hmoty. Domácí oligarcha Igor Kolomojskij se nad vojáky slitoval a nějaký diesel jim koupil.

Pokusme se shrnout, jaké má (či nemá) dočasná vláda v Kyjevě k dispozici ozbrojené složky: 

Policie: slabá a mnohdy neloajální

Policejní síly nejsou dostatečně vycvičené a vyzbrojené na to, aby případně držely v šachu ozbrojené separatisty, natož aby proti nim účinně zasahovaly. Policisté jsou navíc vůči Kyjevu jen omezeně loajální. Policie je obecně považována za zkorumpovanou.

Zloba účastníků demonstrací na Majdanu se zaměřila i proti policistům. Po převratu byli vystaveni nejrůznějším tlakům včetně výhrůžek a fyzických útoků. O to nižší je nyní jejich loajalita k novým vládcům v Kyjevě. 

K bojovým nasazením by se hodily speciální policejní jednotky ukrajinské milice Berkut. Jedním z prvních kroků nových mocipánů ale bylo rozpuštění jednotky o síle čtyř tisíc mužů, což se ukázalo jako vážná chyba. Mnozí z bývalých elitních policistů jsou teď na straně separatistů. 

Jednotky tajné služby kulhají na jednu nohu 

Ukrajinská tajná služba (SBU; Служба безопасности Украины) má k dispozici jednotky cvičené k boji s terorismem, nejznámější je skupina Alfa (Альфа). SBU je ale následnickou organizací sovětské KGB (Комитет государственной безопасности) a je považována za úzce propojenou s FSB (Федеральная служба безопасности), domácí bezpečnostní službou ruského prezidenta Vladimíra Putina.

Když se minulý týden šéf americké CIA John O. Brennan sešel v Kyjevě inkognito s vedením SBU, ale netrvalo dlouho a Rusové o tom věděli. 

Jednotka SBU je málo početná na to, by mohla být nasazena proti široké ofenzivě stovek, možná tisíců ozbrojenců na východě Ukrajiny. Ani tato jednotka není až do posledního muže na straně Majdanu, respektive ukrajinské vlády. Některé její členy totiž kyjevský kabinet považuje za ostřelovače, kteří zabíjeli kolem náměstí Nezávislosti. 

Armádě chybí menáž i nadšení  

Jak už řečeno, ukrajinská armáda postrádá kde co. Její stav je tristní. Zatímco ruská armáda nyní disponuje zhruba 830 tisíci muži (a ženami), ukrajinské vojsko jich má necelých 130 tisíc - na papíře.

V zemi s rozkladnými tendencemi však nemá tento údaj větší vypovídací hodnotu. V čase vrcholící krize kolem Krymu se psalo, že ukrajinské vojsko nedá dohromady více než šest tisíc mužů schopných boje. To sice neodpovídalo skutečnosti, avšak přesto je armáda jen papírovým tygrem. 

Počínaje letoškem se armáda stala profesionální. Poslední rekruti v rámci všeobecné branné povinnosti narukovali roku 2013. Zeštíhlení vojska a zrušení povinné vojny má zlepšit i její financování. Podle expertů by na ni měl stát dávat nejméně třikrát více než dosud.

Nasazení armády na východě země skrývá mnohá nebezpečí. Patří k nim i dezerce, což se ukázalo už druhý den po rozsáhlé operaci, již proti separatistům zahájila tento týden v úterý kyjevská vláda.

Dalším problémem je možné nasazení těžkých zbraní. Rusko na to může reagovat nějakou podobou intervence, případně poskytnutím těžké výzbroje proruským silám. Už tak rostoucí počet obyvatel Doněcka a dalších oblastí, kteří nedůvěřují Kyjevu, respektive západu země, nehledí na ukrajinské vojáky jako na krajany-osvoboditele, ale vidí v nich spíše okupanty.  

Motivace a koule Národní gardy. Ale...

Vláda přeložila na východní Ukrajinu první batalion nově vytvářené Národní gardy, jehož příslušníci prý mají silného bojového ducha a jsou připraveni bránit Ukrajinu. Slavnostní přísahu složili na Majdanu pod obrazem ukrajinského národního básníka Tarase Ševčenka.

Do Národní gardy začali jako první vstupovat bojovníci z Majdanu, mezi nimiž je hodně militantních nacionalistů, kteří přímo prahnou po tom se postavit se zbraní v ruce proruským silám či přímo ruským vojákům. Podle dosavadních představ by měla být garda rezervní armádou šedesáti tisíc mužů a žen. Zatím se jich prý přihlásilo kolem 40 tisíc, z nichž se asi desetina účastní výcviku v táborech u hlavního města.

Dobrovolnická armáda zatím musí hodně improvizovat. Nedostává se jí zbraní, ba ani uniforem. Odění gardistů je složeno ze všeho možného, mnozí mají problémy s fyzickou kondicí. Před několika týdny dostala garda prvních deset obrněnců. Co jim ale velitelé zprvu zamlčeli, vozy byly původně určeny k exportu do Iráku, ale kvůli technickým závadám včetně trhlin v pancéřování zůstaly na Ukrajině.

Základní výcvik příslušníků Národní gardy trvá dva týdny, což je zoufale málo. Morálka a nadšení na bitevním poli nestačí.

Ze svých případných protivníků, ukrajinské armády, nemusejí mít ruští vojáci velký strach. Rychle by je zadupali do země. Co se zanedbávalo dvě desítky let, se přes noc nenapraví.

Pokud chcete pomoci ukrajinské armádě na nohy, můžete jí poslat nějaké peníze. Lze tak učinit pomocí mobilu a SMS. Stačí zvolit číslo "565". Na příslušné konto přišlo zatím od občanů v přepočtu asi 110 milionů korun.

Čtěte dále

další zprávy