Boeing mohli sestřelit rebelové raketou ze skladu armády

Z jakých příčin se na východní Ukrajině zřítil malajsijský boeing (let MH17), na jehož palubě zahynulo 298 lidí? Z tragédie se vzájemně obviňují separatisté a vláda v Kyjevě. První indicie ale naznačují, že na vině jsou proruské síly. Smrtící střela však mohla pocházet ze skladů ukrajinské armády. Vyšetřování je ale teprve na počátku. Prakticky vše jsou zatím jen spekulace.

Ovládání vyspělých protiletadlových systémů, které podle některých hypotéz mohou mít na svědomí pád malajsijského dopravního letadla nad východní Ukrajinou, vyžaduje předchozí výcvik.

Podle odborníků na výzbroj, které citují deníky The Wall Street Journal a The Daily Telegraph, se vojáci učí s protivzdušnými obrannými systémy zacházet nejméně několik měsíců.

V souvislosti se čtvrtečním zřícením boeingu s 298 lidmi na palubě se spekuluje o tom, že stroj mohla sestřelit raketa vypálená ze země.

V té souvislosti se jako případný viník nejčastěji zmiňuje raketa středního doletu z protivzdušného obranného systému Buk, kterým disponuje ruská i ukrajinská armáda a velmi pravděpodobně také proruští rebelové na východě Ukrajiny.

Rebelové opakovaně tvrdí, že nemají vojenské technické prostředky na to, aby sestřelili letadlo letící ve výšce deset tisíc metrů a výše. To může, ale nemusí být pravda. Koncem června totiž domobranci dobyli vojenskou základnu ukrajinské armády s označením A-1402.

A při tom se jim dostal do rukou také ruský systém Buk, který dokáže ničit vzdušné cíle až do výšky osmnácti kilometrů. Proruští bojovníci se na základně zmocnili i radarového systému Kupole, jenž může detekovat cíle v okruhu 160 kilometrů.

Tentýž systém však mohlo povstalcům poskytnout Rusko, které je průběžně vyzbrojuje. Mohlo to být ale i tak, že systém Buk použily k sestřelení malajsijského stroje západní tajné služby, a to co nejblíže území ovládanému separatisty. Aby vina za tragédii padla na ně. Historie válek je plná podobných svinstev.

"Pokud to byl Buk, pak jde o velmi sofistikovaný systém, který vyžaduje určitou míru znalosti toho, jak funguje," řekl listu The Wall Street Journal Douglas Barrie z londýnského Mezinárodního institutu pro strategická studia (IISS). "Není to systém, který byste mohli začít bez dalšího okamžitě používat."

Podobně to vidí i Doug Richardson z odborného periodika IHS Jane's International Defence Review, podle nějž systém Buk zpravidla obsluhují technici, kteří k výcviku potřebují několik měsíců. Prý ale není vyloučeno, že se i mimo armádu najdou jedinci, kteří prošli vojenskou službou a vědí, jak rakety fungují.

Systém Buk, který dokáže zasáhnout cíl do výšky pětadvacet kilometrů, se stal součástí výzbroje tehdejší sovětské armády koncem sedmdesátých let a od té doby vzniklo mnoho modernizovaných verzí.

Podle The Wall Street Journal v současnosti systém Buk nejčastěji sestává ze tří vozidel, z nichž jedno rakety odpaluje, druhé disponuje radarem pro rozpoznání případných cílů a ve třetím vozidle je velení.

Systém je provozuschopný i v případě, že je k dispozici pouze samotné vozidlo s raketami, které v některých verzích má samostatný radar.

Pokud při odpalování ze země chybí radarové vozidlo, které poskytuje velmi přesný obrázek o dění ve vzdušném prostoru, snižuje to schopnost rozeznávat civilní stroje od nepřátelských letadel.

"Pro odpalovací vozidlo operující jen samo o sobě je velmi obtížné rozeznat, zda je určitý stroj neškodné civilní letadlo, nebo ne," řekl Richardson deníku The Daily Telegraph.

Podle něj je předčasné v tomto případě spekulovat, ale obecně se prý dá říci, že pokud letadlo sestřelila raketa Buk, mohlo k incidentu dojít právě tak, že útočníkům chybělo radarové vozidlo.

Systém Buk je běžnou součástí výzbroje ukrajinské i ruské armády. Podle expertů je však pravděpodobnost, že by civilní letadlo omylem sestřelili vojáci zvyklí podrobně monitorovat letový provoz, mnohem menší.

Systémy protivzdušné obrany jsou navíc často umístěny na základnách, kde jejich obsluha přesně zná pravidelné trasy leteckých linek, jež jsou v jejich dosahu. V případě separatistů není vyloučeno, že skutečně mířili na ukrajinský vojenský letoun Antonov AN-26, o němž včera odpoledne informovali, že ho zničili.

Ale že střela zbloudila a zasáhla malajsijský stroj.

Ve čtvrtek vpodvečer informoval Kremlu věrný webový portál Lifenews o úspěchu separatistů, kteří prý v 17.30 místního času "sundali z oblohy" letoun An-26.

Několik minut poté se v sociálních sítích dostal ke slovu velitel separatistů Igor Strelkov, který se pyšnil, že jeho muži sestřelili ukrajinský An-26, a to plus minus v místech, kde leží trosky boeingu malajsijských aerolinek. Krátce poté Strelkov zprávu z ruského "Facebooku" VK.com stáhl.

Ukrajinská tajná služba zveřejnila v několika jazycích odposlechy jedné kozácké skupiny rebelů, která se v éteru ke zničení letadla údajně přiznala. Agenti SBU se domnívají, že poznali hlas jednoho z povstaleckých vůdců Igor Beslera.

Malajsijský boeing byl ale také v dostřelu baterií ukrajinské protivzdušné obrany, jejichž aktivitu Rusové ve čtvrtek zaznamenali; právě ty prý letoun mohly sestřelit. Tvrdí to ruské ministerstvo obrany. Část trasy letounu byla podle Rusů v dostřelu dvou ukrajinských baterií systému S-200 s velkým dostřelem a tří baterií systému středního dosahu Buk-M1.

"Ruské radiotechnické prostředky v průběhu 17. července zaznamenaly činnost radaru baterie Buk-M1 umístěné u obce Styla asi třicet kilometrů jižně od Doněcku," tvrdí ministerstvo. Dodalo, že systém Buk-M1 je technicky s to předávat údaje z radaru i vzdálenějším bateriím.

Osudovou raketu tak prý mohly odpálit i další dvě baterie, umístěné osm kilometrů severně od Doněcka, respektive 25 kilometrů východně od tohoto ukrajinského velkoměsta

Malajsie pošle na Ukrajinu tým o 62 lidech, kteří mají navštívit místo čtvrtečního pádu malajsijského dopravního letadla, na jehož palubě zahynulo 298 osob. Oznámil to dnes malajsijský ministr dopravy Liow Tiong Lai, který uvítal mezinárodní výzvy k nezávislému vyšetření neštěstí.

Ministr zároveň aktualizoval seznam obětí havárie podle národností. Na palubě podle něj bylo 173 Nizozemců, 44 Malajsijců (včetně posádky), 27 Australanů, 12 Indonésanů, devět Britů, čtyři Němci, čtyři Belgičané, tři Filipínci, Kanaďan a Novozélanďan. Více než dvě desítky cestujících stále ještě nebyly identifikovány.

Český ministr zahraničních věcí Lubomír Zaorálek České televizi řekl, že se prověřují poslední jména lidí, kteří letěli havarovaným letadlem, z hlediska státní příslušnosti. Zatím podle něj nelze stoprocentně říct, že letadlem neletěl žádný Čech.

Německá kancléřka Angela Merkelová vyzvala ukrajinskou vládu a separatisty na východě země, aby přistoupili na příměří. Je to podle ní nutný předpoklad k tomu, aby mohl být vyšetřen čtvrteční pád malajsijského letadla na východní Ukrajině, při němž zemřelo všech 298 osob na palubě.

Zda incident povede ke zpřísnění protiruských sankcí, nechtěla kancléřka spekulovat.

Čtěte dále

další zprávy