Běloruská KGB obvinila ukrajinského novináře ze špionáže

20.11. 17:01 | Autor: ČTK

Běloruská tajná služba KGB obvinila zpravodaje ukrajinského rozhlasu v Minsku, že vytvářel špionážní síť z místních občanů, kteří za úplatu pro něj sbírali informace ohledně armády a politiky, uvedl mluvčí KGB. Dotyčný novinář byl zadržen již 25. října.

Podle běloruské KGB, která si zachovala název své sovětské předchůdkyně, se prý zpravodaj Pavlo Šarojko přiznal, že novinářská práce představovala jen jeho krytí, že jej řídil jeden z diplomatů z ukrajinského velvyslanectví a že je ve skutečnosti plukovníkem rozvědky ukrajinského ministerstva obrany, kde v minulosti působil jako tiskový mluvčí. Zmíněný diplomat byl mezitím prohlášen za nežádoucí osobu.

Ukrajinská rozvědka tato tvrzení odmítla. Šarojko byl podle ní propuštěn z vojenské služby ze zdravotních důvodů již v roce 2009 a od té doby opět pracoval jako novinář.

Šestačtyřicetiletý Šarojko podle rozhlasu působí v Minsku od roku 2011. Obviněn je ze špionáže a je držen ve vazbě. KGB tvrdí, že má proti novináři "přesvědčivé důkazy o protizákonné činnosti, poškozující národní zájmy Běloruska", včetně kopií špionážních hlášení, nalezených při domovní prohlídce ve zpravodajově bytu v Minsku.

Šarojka směl navštívit ukrajinský konzul, má také obhájce.

Běloruská KGB dnes zadržela dalšího Ukrajince, podnikatele Oleksandra Skybu, uvedl list Ukrajinska pravda, podle kterého ukrajinská diplomacie požádala nótou běloruské ministerstvo zahraničí o objasnění. Deník také připomněl, že další Ukrajinec, Pavlo Gryb, záhadně "zmizel" v Bělorusku, aby se později "našel" v ruském vězení jako "podezřelý z terorismu".

Ukrajinský vicepremiér Vjačeslav Kyrylenko následně označil za pokrytectví slova běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka o přátelství s ukrajinským lidem. Taková ujištění za "nic nestojí, když z Běloruska pravidelně mizí naši občané".

Lukašenko je sice nejbližším spojencem Moskvy, nicméně distancoval se od anexe Krymu a také v Minsku uspořádal mírové rozhovory o ukončení bojů na východě Ukrajiny, které si za tři roky vyžádaly více než 10.000 mrtvých.

Foto: ČTK/AP , Sergei Grits

Autor: ČTK