Aktivisté se v Moskvě omlouvali za okupaci ČSSR. Zatkli je

25.08. 13:30 | Autor: ČTK | Aktualizováno: 25.08. 18:44

Ruská policie na několik hodin zadržela deset lidí, kteří přišli na Rudé náměstí v Moskvě připomenout výročí bezprecedentního protestu, jenž v roce 1968 v tehdy sovětské metropoli vyvolala invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa.

Akce se uskutečnila v pravé poledne - přesně v okamžiku, kdy 25. srpna 1968 proti okupaci Československa protestovala na Rudém náměstí malá skupina demonstrantů. Tehdy i dnes lidé přinesli transparent s nápisem "Za vaši i naši svobodu".

Český prezident Miloš Zeman v rozhovoru pro Český rozhlas prohlásil, že pokud by k dnešnímu zatčení vedla jen samotná připomínka okupace, považoval by to za chybu.

Nedělní incident vysílala v přímém přenosu ruská nezávislá televizní stanice Dožď. Podle její reportérky policisté povolili aktivistům, aby několik minut postáli se svým velkým transparentem, pak je ale naložili do autobusu a odvezli na policejní stanici. Po celou dobu prý přitom policisté skupinu s transparentem obklopovali, aby znemožnili pohled kolemjdoucím.

Několik desítek Rusů se chtělo omluvit za invazi z roku 1968. "Samozřejmě nevím, proč je zatkli, ale pokud by je zatkli proto, že připomínali výročí sovětské okupace, tak bych to považoval za velmi chybné," řekl v pořadu ČRo Hovory z Lán Miloš Zeman. "Ruská federace se jako nástupnický stát Sovětského svazu již za okupaci omluvila. Já bych dokonce považoval za vhodné, kdyby ruští vedoucí představitelé stáli v čele této demonstrace," podotkl český prezident.

Stejně jako před 45 lety i dnes na Rudém náměstí byla básnířka a překladatelka Natalija Gorbaněvská. Na rozdíl od roku 1968 ji však nyní podle televize Dožď policie nezadržela.

Překladatelka a bohemistka Nina Falkovská Českému rozhlasu z policejní stanice telefonicky sdělila, že zatčení dostali předvolání k soudu "na 29." a že všem hrozí pokuta asi 20 tisíc korun za porušování pravidel veřejného shromáždění.

"Samozřejmě to ale žádné veřejné shromáždění nebylo," řekla Falkovská, která prý nečekala, že účastníci akce budou zatčeni. "Když (policisté) přišli, tak jsme jim vysvětlili, že to není politická akce proti něčemu, ale že chceme připomenout výročí události, kdy uvědomělí poctiví občané se postavili proti okupaci Československa".

Incident zaznamenala některá zahraniční média. Tisková agentura AFP napsala, že moskevská policie potvrdila zatčení deseti osob při nepovolené demonstraci.

Falkovská řekla ČRo, že mezi zadrženými byl bratranec básníka Vadima Deloneho, dalšího z účastníků protestu v srpnu 1968.

Tehdy ke Kremlu spolu s Gorbaněvskou a Delonem přišli lingvista Konstantin Babickij, dělník Vladimir Dremljuga, anglista Viktor Fajnberg, fyzik Pavel Litvinov a lingvistka Larisa Bogorazová; na Rudém náměstí se k nim připojila studentka Taťjana Bajevová. Za zvuků kremelského orloje odbíjejícího poledne rozvinuli několik transparentů: vedle hesla "Za vaši i naši svobodu" na nich byly nápisy "Ať žije svobodné Československo", "Hanba okupantům", "Svobodu Dubčekovi" nebo "Ruce pryč od Československa". Během několika minut skupinu surově napadli policisté v civilu. Zatímco Bajevovou později propustili, na ostatní čekaly nejrůznější tresty: několikaleté vězení, pobyty v pracovních táborech, vyhnanství či nucené "léčení" v psychiatrických ústavech.

Nyní 77letá Gorbaněvská v rozhovoru pro televizi Dožď s úsměvem poznamenala, že dnes byla policie oproti roku 1968 na místě rychleji, na rozdíl od tehdejšího zákroku ale aktivisty nebila.

Gorbaněvská, která stejně jako většina účastníků historického protestu nakonec ze Sovětského svazu emigrovala, má koncem října navštívit Prahu. Senátor Jaromír Štětina podle své mluvčí vyzval prezidenta Zemana, aby jí za statečný čin z roku 1968 udělil k 28. říjnu nejvyšší české vyznamenání - Řád Bílého lva.

Události ze srpna roku 1968

V noci z 20. na 21. srpna 1968 armády pěti států východního bloku vpadly do Československa, aby potlačily tehdejší reformy. První vlna měla zhruba 100 tisíc vojáků se 700 letadly a 2300 tanky. Postupně se okupační vojsko rozrostlo až na 750 tisíc vojáků a 6000 tanků.

Zatímco vojáci Maďarska, Německé demokratické republiky, Bulharska a Polska se z československého území po krátké době stáhli, přítomnost sovětských vojsk legalizovalo v říjnu 1968 československé Národní shromáždění, když schválilo smlouvu o jejich "dočasném pobytu". Ten se nakonec protáhl na 23 let.

Foto: archiv

Autor: ČTK