Svobodná Evropa poprvé vysílala před šedesáti lety

02.07. 13:18 | Autor: ČTK

Před 60 lety, 4. července 1950, odvysílala rozhlasová stanice Rádio Svobodná Evropa (Radio Free Europe, RFE) první zkušební program; určen byl pro české a slovenské posluchače za železnou oponou. Třicetiminutové vysílání zaznělo z krátkovlnné vysílačky z nákladního auta pohybujícího se na tehdejším západoněmeckém území kolem československých hranic.

Řádné celodenní vysílání stanice, jež je i v současnosti pro mnohé země bez svobody slova jedním z mála zdrojů objektivních informací, odstartovalo 1. května 1951 rovněž česky, a to legendární větou "Volá hlas svobodného Československa, rozhlasová stanice Svobodná Evropa". Hlavním sídlem stanice, již se komunistické rušičky až do roku 1988 snažily umlčet, se na více než 40 let stal bavorský Mnichov.

Peroutka a Tigrid

Podnět k založení Svobodné Evropy dala vláda Spojených států v roce 1949, kdy vznikla komise k jejímu vytvoření. Stejně o pár let později vzniklo sesterské Rádio Svoboda (Radio Liberty, RL) zaměřené pouze na bývalý Sovětský svaz, se kterým se RFE spojila v roce 1976. Prostředky na provoz RFE/RL šly nejprve z rozpočtu Ústřední zpravodajské služby (CIA) a ze soukromých zdrojů, v roce 1971 začal stanici financovat Kongres USA.

U zrodu československé sekce RFE stála řada významných osobností poúnorové emigrace, například spisovatel a publicista Ferdinand Peroutka či publicista a polistopadový ministr kultury Pavel Tigrid. Po roce 1968 našli ve vysílání azyl někteří publicisté známí z Pražského jara, mimo jiné Karel Jezdinský a Sláva Volný, časem se sem uchýlil i herec a polistopadový ministr kultury Martin Štěpánek.

Stanice musela čelit i různým provokacím a útokům. Někteří redaktoři zahynuli za podezřelých okolností, v únoru 1981 zase vybuchla v mnichovské budově RFE bomba údajně nastražená rumunskou tajnou službou a zranila několik lidí. Mezi redaktory se také pohybovala řada komunistických agentů. Patřil k nim i tehdejší agent Státní bezpečnosti Pavel Minařík, který zde v 70. letech pracoval jako hlasatel. Po listopadu 1989 byl obviněn z plánování pumového atentátu v RFE. Soudy v Česku se kauzou zabývaly léta, nakonec jej však zprostily viny.

Rozhlasová stanice RFE/RL po pádu komunismu v roce 1989 nezanikla, americká vláda však na počátku 90. let stanici značně omezila financování. V roce 1994 proto padlo rozhodnutí přestěhovat vysílání z Mnichova do budovy bývalého Federálního shromáždění v centru Prahy. Přemístění stanice tehdy inicioval exprezident Václav Havel. Z bývalé parlamentní budovy poprvé RFE/RL zazněla v březnu 1995. Po teroristických útocích na New York a Washington v září 2001 se začalo z bezpečnostních důvodů uvažovat o přemístění stanice dál od centra. Před pěti lety bylo rozhodnuto o vybudování nového sídla v Praze 10 na Hagiboru, odkud RFE/RL vysílá od loňského února.

České vysílání se od mateřské Svobodné Evropy oddělilo ještě před jejím stěhováním z Mnichova do Prahy. V únoru 1994 Výbor pro zahraniční vysílání USA rozhodl o vzniku neziskové organizace s názvem Rádio Svobodná Evropa (RSE), která začala v červenci 1994 vysílat z budovy Českého rozhlasu. České vysílání bylo ukončeno v září 2002. Spojené státy, které se na jeho financování částečně podílely, ukončily jeho finanční podporu s odůvodněním, že v souvislosti s bojem proti terorismu potřebují peníze na rozšíření vysílání do jiných zemí. V uplynulých letech tak RFE/RL postupně přestala vysílat do zemí bývalého východního bloku, poté co většina těchto států vstoupila do EU a NATO.

Během posledních 15 let stanice naopak začala s vysíláním například do zemí bývalé Jugoslávie, Iráku, Íránu, Afghánistánu či na Kavkaz. Vysílání v současnosti ladí na 25 milionů posluchačů v 21 zemích. Na vlnách Svobodné Evropy se ozývá perština, arabština, rádio vysílá třeba čečensky, čerkesky, avarsky, ale i v jazycích darí a paštú.

Foto: archiv

Autor: ČTK