Řezník z bin Ládinovy firmy. XL. díl

20.10. 07:00 | Autor: Josef Landergott

Nejbrutálnějším nepřítelem iráckých šíitů nebyl nikdo z baasistů, ale šílený jordánský mudžáhid, který si říkal Abú Musab ze Zarky, az-Zarkáví.

Do šíitů se sunnité brutálně pustili již v srpnu 2003. Nejprve zničili v Bagdádu zastoupení OSN, při bombovém útoku zahynul i jeho vedoucí. O několik dnů později v Nadžafu se před mešitou imáma Alího odpálil sebevrah v autě a výbuch zabil 125 lidí. Byl mezi nimi ajatolláh Muhammad Bákir al-Hakím (63), šéf proíránské Nejvyšší rady islámské revoluce v Iráku (SCIRI). V únoru 2004 přežil atentát šíitský vůdce Alí as-Sistání.

Následoval dlouhý řetěz krutostí. V březnu 2004 zaútočili sunnitští mudžáhidové na shromáždění věřících o šíitském svátku ášúrá v Karbale a Bagdádu raketami i jako sebevražední útočníci: zemřelo na 170 lidí.

Bombový teror řídil Jordánec Ahmad Fadíl an-Nazál al-Chalájla alias Abú Musab az-Zarkáví. Byl extrémně vysazený na šíity a do té doby klidní šíité sáhli ke zbraním, protože zjistili, že Američané je neochrání.

Dvě několikadenní povstání na jaře 2004, během nichž se americké tanky mimo jiné objevily na svatých místech v Nadžafu, sice rozvážně ukončil nejvlivnější muž mezi šíity a v Iráku ajatolláh Alí as-Sistání, ale násilí posunulo jejich sebedůvěru a zvýšilo ochotu spolupracovat se šíity íránskými.

Lev z Mezopotámie

Dokud Jordáncova posedlost krví postihovala cizince a šíity, sunnitské kmenové zázemí ve středním a západním Iráku mu poskytovalo útočiště. Abú Musab az-Zarkáví však vraždil hlava nehlava, křesťany, západní atheisty i šíity. Je však pozoruhodné, že Američané a jejich cizí spojenci se prakticky na jeho mušku nedostávali.

Bombový atentát v Nadžafu zabil 125 lidí. Do podzimu 2004 Zarkávský (az-Zarkáví) své násilnosti prezentoval pod hlavičkou at-Tauhíd wa al-Džihád, "Jednobožství a džihád". V říjnu 2004 se přihlásil ke Kajdě a bin Ládin ho osobním poselstvím jmenoval místodržitelem v Iráku. Bandité usilující o svržení světské vlády nad Irákem a jeho proměnu v theokratický emirát, si začali říkat al-Qáida al-džihád fí Bilád ar-ráfidajni, Základna džihádu v Meziříčí.

Od 19. ledna 2006 přestal užívat pro svou organizaci i tohle označení a zavedl název Poradní gremium mudžáhidů; to tak trochu na truc "ústředí".

Zarkáví spojil šest neznámých skupin a válčil se všemi, i s jordánskou monarchií, kde ho čekal trojnásobný trest smrti. Jak se honí šíité, se naučil v Afghánistánu: když se sunnitský Taliban dostal k moci, pronásledoval šíitské Hazáry.

Desetimilionová odměna za dopadení Zarkávího. Šajch řezníků, Lev džihádu a Lev Meziříčí, jak mu lichotili jeho stoupenci, byl v říjnu 2005 za přehnanou krutost vůči civilistům pokárán bin Ládinovým zástupcem, lékařem Ajmánem az-Zavahrím v dopise, jehož posla Američané zadrželi.

Když v listopadu 2005 Zarkávího lidé provedli sebevražedné atentáty na tři hotely v Ammánu, při nichž zemřelo na šedesát tuzemců, ztratil body u islamistických Jordánců.

Jordánský dáreček

Abú Musab pocházel z města Zarka v Jordánsku. Jeho otec byl léčitelem a malý Ahmad měl sedm sester a dva bratry. Rodina je součástí rodu al-Chalájla, který patří do rozvětveného kmene Baní Hassán. Původně beduínský kmen migroval ve třináctém století z Jemenu na sever a jeho rody žijí od severní Afriky po severní Saúdskou Arábii a Jordánsko.

Budoucí terorista nedokončil střední školu a všechny zdroje vyzdvihují, že mladík začal pít. V místním kinu trhal lístky a byl na nejlepší cestě propadnout se do močálu západní civilizace.

Foto: Profimedia

Autor: Josef Landergott