První loď humanitárního koridoru z Kypru už vykládá potraviny u města Gaza

15.03. 18:24 | Autor: ČTK

Posádka první lodi, která využila námořního humanitárního koridoru do Pásma Gazy, už vykládá přes provizorní molo náklad potravinové pomoci, uvedla dnes charitativní organizace World Central Kitchen (WCK), která cestu organizuje.

Podle záběrů na síti X byl náklad přeložen z velké lodi na menší člun, který pak přirazil k molu ze sutin u břehu. Loď připlula z Kypru s pomocí pro obyvatele Pásma Gazy postižené válkou mezi hnutím Hamás a Izraelem. V Pásmu Gazy podle úřadů ovládaných Hamásem od počátku války loni v říjnu zahynulo téměř 31.500 Palestinců.

"WCK vykládá zoufale potřebné potraviny, které dorazily naší první námořní zásilkou pomoci do Pásma Gazy v rámci operace Safeena. Je to naše mezinárodní úsilí dopravit do Pásma Gazy co nejvíce potravin po moři," uvedla WCK. Kolem 17:00 SEČ organizace informovala, že se zatím podařilo vyložit dvě bedny nákladu a doprava další pomoci na břeh bude trvat ještě několik hodin.

Loď španělské nevládní organizace Open Arms vyplula v úterý z kyperského přístavu Larnaka, kde ji zkontrolovali izraelští zástupci. Veze asi 200 tun humanitární pomoci, včetně mouky, rýže a dalších potravin. Náklad a cestu financovaly z větší části Spojené arabské emiráty (SAE) a organizuje ji World Central Kitchen (WCK), registrovaná v USA.

V Gaze je ale jen malý rybářský přístav, nyní také poškozený válkou, v němž nemohou zakotvit větší lodě. WCK proto s místními postavila zatím provizorní molo, přes nějž se dodávky potravin dostávají na břeh. Poté co loď zakotvila, bude pomoc distribuována v Pásmu Gazy organizací WCK za dohledu izraelské armády.

Na Kypru, od Gazy vzdáleném asi 370 kilometrů, je už připravená druhá loď s humanitární pomocí, uvedly tento týden kyperské úřady. Dnes kyperská média informovala, že loď poveze asi 500 tun pomoci, včetně cukru, mouky, těstovin či mléka, a měla by vyplout dnes.

O humanitárním námořním koridoru z Kypru se začalo jednat v listopadu, Izrael tuto možnost v zásadě schválil v prosinci, ale teprve nyní se plán začal realizovat. Přispěla k tomu americká vláda, která zesílila tlak na izraelské vedení kvůli zhoršující se humanitární krizi v Pásmu Gazy, kde podle místních úřadů zemřelo už nejméně 20 dětí kvůli podvýživě. USA také zesílily tlak na Izrael v obavě, že zahájí pozemní operaci v oblasti Rafáhu na jihu Pásma Gazy, kde přežívá v zoufalých podmínkách na 1,4 milionu lidí.

Izrael ofenzivu v Pásmu Gazy zahájil po teroristickém útoku Hamásu ze 7. října, kdy na izraelském území zahynulo 1200 lidí a dalších zhruba 250 osob zavlekli ozbrojenci Hamásu a jeho spojenců na palestinské území. Při prvním a dosud jediném klidu zbraní v listopadu byla propuštěna přibližně polovina z nich.

Podle dnešních údajů ministerstva zdravotnictví v Gaze, spravovaného Hamásem, zahynulo od začátku války v Pásmu Gazy nejméně 31.490 Palestinců a přes 73.430 dalších Palestinců bylo zraněno. Údaje Hamásu nelze nezávisle ověřit, podle řady expertů ale víceméně odpovídají realitě. Nerozlišují ovšem mezi civilisty a palestinskými bojovníky, kterých podle Izraele jeho armáda zabila na 13.000.

Foto: ČTK / AP / Mohammed Hajjar

Autor: ČTK