Před pěti lety zavraždil extremista Tarrant v Christchurchi 51 lidí

15.03. 05:59 | Autor: ČTK

Za největší masový útok v historii Nového Zélandu označila média teroristický útok na dvě mešity ve městě Christchurch, který se odehrál před pěti lety, 15. března 2019, a životem ho zaplatilo celkem 51 lidí, další desítky utrpěly zranění.

Útočník, tehdy osmadvacetiletý Brenton Tarrant, si střelbu natáčel a sdílel ji živě na sociálních sítích. Svou vinu popíral, ale v březnu 2020 se k útoku přiznal. Soud na Novém Zélandu ho v srpnu toho roku poslal na doživotí do vězení bez možnosti podmínečného propuštění.

V pátek 15. března 2019 v 13:40 místního času vstoupil Tarrant do mešity Al Noor ve městě Christchurch a začal pálit na věřící. Už o minutu později dostala zprávu o incidentu místní policie. V mešitě se v době útoku nacházelo 300 až 500 lidí, kteří se dostavili na modlitbu. Tarrant vše nahrával na kameru a přenášel v přímém přenosu přes sociální síť Facebook na internetu.

Po střelbě Tarrant nasedl do automobilu a asi o čtvrt hodiny později zahájil palbu v mešitě v Linwoodském islámském centru, které se nachází asi pět kilometrů od mešity Al Noor. Zadržen byl asi 20 minut po oznámení o střelbě. Tarrant měl v autě kromě dvou poloautomatických útočných pušek AR-15 a dalších čtyř zbraní i kanystry s benzinem, pomocí kterých po útoku plánoval mešity zapálit. Policii později řekl, že lituje, že benzin nepoužil. Policie po útoku zadržela čtyři osoby, tři ale propustila s tím, že s útokem nemají nic společného.

V Al Noor Tarrant postřílel 42 lidí, v Linwoodu sedm, jedna oběť zahynula krátce po útoku v nemocnici. Další muž z Turecka zemřel v nemocnici až počátkem května. Celkem si tak střelba vyžádala 51 obětí a asi stejný počet zraněných. Nejmladší oběti byly tři roky, nejstarší 77 let. Prokuratura uvedla, že Tarrant po odchodu z druhé mešity v Christchurchi plánoval odjet do nedalekého města Ashburton a zaútočit i na věřící v tamní mešitě. Mezitím ho však dopadla policie. Australan zpočátku vinu popíral, v březnu 2020 se ale nečekaně přiznal.

Útočník se narodil a vyrůstal v australském městečku Grafton ve státě Nový Jižní Wales. Po absolvování střední školy se stal osobním trenérem v městském squashovém a fitnessovém centru. Grafton opustil v roce 2012 a poté jezdil po světě. Navštívil mimo jiné také balkánské země. Na Novém Zélandu se usadil ve městě Dunedin.

Krátce před činem rozeslal na 30 adres včetně pracovního mailu novozélandské premiérky Jacindy Ardernové 74stránkový manifest, v němž se označil za rasistu a současně uvedl, že ho k činu přivedly protiimigrační motivy a že k myšlenkám na akci dospěl během cesty po Evropě, kde ho rozhněvali migranti. Za svůj hlavní zdroj inspirace označil norského ultrapravicového atentátníka Anderse Breivika, který v roce 2011 v norské metropoli Oslo a v okolí zabil 77 lidí.

Tarrant také obdivoval balkánské nacionalisty a válečníky, kteří v minulosti bojovali proti muslimům. V manifestu se označil za "obyčejného bělocha, který pochází z dělnické třídy, z rodiny s nízkým příjmem". Jeho cílem bylo pomstít "tisíce obětí zahraniční invaze". Konkrétně přitom zmínil například jedenáctiletou Ebbu Akerlundovou, která zahynula při teroristickém atentátu ve Stockholmu v roce 2017. Za tento útok s pěti mrtvými byl k doživotnímu trestu odsouzen uzbecký občan a stoupenec teroristické sítě Islámský stát Rakhmat Akilov.

Útočník z Christchurche měl zbrojní průkaz a legálně vlastnil několik zbraní. Podle majitele obchodu se zbraněmi Gun City si u něj Tarrant několikrát objednal pušky a střelivo přes internet. Celkem čtyři pušky koupil v období od prosince 2017 do března 2018. Vysoce výkonná poloautomatická zbraň, kterou Tarrant použil při střelbě v mešitách, však prý mezi nimi nebyla.

Před soudem, kde se rozhodl obhajovat sám, se zodpovídal z jednapadesáti vražd a čtyřiceti pokusů o vraždu a jako první souzený na Novém Zélandu i z teroristického útoku. V srpnu 2020 ho soud podle agentur poslal na doživotí do vězení bez možnosti podmínečného propuštění. Stal se prvním člověkem v této zemi, odsouzeným k takovému trestu.

Násilí v Christchurchi odsoudila většina zahraničních státníků včetně českých. Někteří činitelé jako pákistánský premiér Imran Chán či turecký prezident Reccep Tayip Erdogan vyjádřili přesvědčení, že za atentáty stojí rostoucí islamofobie. Erdogan novozélandské představitele pobouřil svým výrokem, v němž varoval Australany a Novozélanďany s protimuslimskými postoji, že se z Turecka mohou vrátit do vlasti v rakvích jako předci, bojující za první světové války na tureckém poloostrově Gallipoli.

Novozélandská premiérka Jacinda Ardernová byla v roce 2019 za své spontánní solidární postoje vůči rodinám postiženým útokem navržena na Nobelovu cenu míru. Za schvalování útoků v Christchurchi rozdaly několik podmíněných trestů i české soudy.

Foto: Martin Hunter

Autor: ČTK