Před 20 lety omezilo jako první kouření Irsko, dnes tak činí 74 zemí ve světě

29.03. 17:28 | Autor: ČTK

Tytam jsou časy, kdy si lidé zapalovali všude, kdy cigareta na špičce patřila k výbavě noblesních dam a viržinko v koutku úst tvrdilo drsnost mužského charakteru. S přelomem tisíciletí začala veřejnému kouření cigaret zvonit hrana a před 20 lety, 29. března 2004, zavedlo Irsko jako první země světa zákaz kouření ve všech veřejných zařízeních včetně pracovišť, restaurací a barů.

Dnes omezuje kouření ve veřejných prostorách většina zemí v Evropě a na celém světě je to podle údajů Světové zdravotnické organizace (WHO) v současnosti 74 zemí. A některé země ve světě ho zakázaly prakticky úplně, například Bhútán, a to už v roce 2004.

Nejpřísnější protikuřácký zákon na světě má podle WHO nyní Mexiko, kde je zakázáno kouřit na i lavičkách či v parcích. Portugalsko chce do roku 2040 dosáhnout vytvoření "nekuřácké generace" a schválit zákon, který by zakazoval prodej cigaret v barech, kavárnách a na benzínových pumpách. Kanada, která chce do roku 2035 snížit počet uživatelů tabáku na méně než pět procent populace, se stala první zemí, kde jsou varování tištěna i na jednotlivých cigaretách. Podobnou legislativu, zaměřenou na prevenci začínání kouření u mladé generace, chystají třeba i ve Velké Británii. Britský premiér Rishi Sunak chce takto vytvořit "generaci bez cigaret."

První zemí na světě, která přijala politiku úplného vymýcení kouření, se podle WHO stala Uruguay. Opatření v této zemi zahrnují zákaz kouření ve všech uzavřených veřejných místech i venkovních prostorách v blízkosti nemocnic a škol. A Paraguay v roce 2020 jako poslední země v oblasti Jižní Ameriky přijala národní zákon k vytvoření "prostředí bez kouření" - což znamená, že lidé si mohou zapálit pouze ve specifických otevřených prostorách, kde není příliš mnoho lidí.

V Evropě je podle tvrzení Evropské komise problém přimět lidi a úřady skutečně dodržovat protikuřácká opatření, a příslušné zákony jsou tu často ignorovány. Podle údajů organizace Partnerství bez kouření mají nejpřísnější legislativu Řecko, Maďarsko, Irsko, Rumunsko a Španělsko. Omezenější restrikce uplatňují na Kypru, v České republice, v Litvě, Polsku a na Slovensku, a dokonce i tato opatření jsou v těchto zemích často ignorována.

Česká republika se v květnu 2017 stala 23. zemí Evropy, kde začal platit částečný zákaz kouření. Sněmovna zákon, který mimo jiné obsahuje úplný zákaz kouření v restauracích a dalších společenských prostorách, schválila 9. prosince 2016. V lednu 2017 s předlohou souhlasil i Senát a v únoru ji podepsal tehdejší prezident Miloš Zeman. V březnu 2017 pak skupina 20 senátorů navrhla Ústavnímu soudu (ÚS) zrušení zákazu kouření v restauracích nebo prodeje alkoholu z automatů.

Zákon kromě restaurací zakazuje kouření také na letištích a v zoo s výjimkou vyhrazených prostor, zastávkách a ve vozech MHD, ve zdravotnických zařízeních, sportovištích nebo dětských hřištích. Za kouření v místech, kde je zakázáno, hrozí kuřákovi pokuta až 5000 korun. Pokutu 10.000 korun může dostat právnická osoba za neoznačení provozovny zákazem kouření. Pokutu až 50.000 korun může dostat provozovatel za nevyzvání kuřáka, aby cigaretu uhasil nebo odešel.

V Evropě zakázalo jako druhá země v červnu 2004 kouření v restauracích a barech Norsko, o rok později Makedonie, v roce 2006 následovala Belgie a v dalším roce Británie, Francie, Island a Litva. V Turecku byl zákaz kouření ve veřejných uzavřených prostorách zaveden v květnu 2008, na Kypru platí od ledna 2010. Od května 2010 zakázalo kouření v restauracích a barech i Lotyšsko. V roce 2011 následovalo Španělsko, o rok později Bulharsko a Ukrajina, v roce 2014 Rusko a v prosinci 2015 Rumunsko. Ve Vatikánu v listopadu 2017 zakázal papež František prodej cigaret, a to s platností od roku 2018. A v listopadu 2019 začal zákaz kouření ve veřejných prostorách platit i v Rakousku. Nejnověji začal ve světě platit zákaz kouření na veřejných místech v Mexiku, a to loni v lednu.

Některé evropské země zákaz kouření ve veřejných prostorách uplatňují jen částečně. Například v Dánsku tvoří výjimku bary a kluby pod 40 metrů čtverečních rozlohy. V malých barech se může kouřit i v Chorvatsku, ve větších restauracích musí být k tomuto účelu oddělené prostory. Rovněž v Estonsku, ve Finsku v Itálii, Polsku a Portugalsku umožňují restaurace návštěvníkům kouření v oddělených prostorách, tuto praxi uplatňují i některé německé spolkové země. V Rakousku se může kouřit v menších barech, rovněž ve Slovinsku je umožněno zřízení kuřáren. A na Slovensku musí být k tomuto účelu také oddělené místnosti, stejně jako v Srbsku. Ve Švédsku mohou mít restaurace zvláštní kuřácké místnosti, kde se ale jídlo ani pití podávat nesmí, od července 2019 je v této zemi zakázáno kouření i před restauracemi a na dalších veřejných místech. A stejně tak ve Švýcarsku se povoluje zřízení kuřáckých místností, některé kantony mají však příslušný zákon přísnější.

Foto: Depositphotos

Autor: ČTK