Pákistán: Mušaraf si mete cestičku ke znovuzvolení

02.10. 16:12 | Autor:

Zdá se, že oběť pákistánského prezidenta Parvíze Mušarafa (64) rezignovat na místo šéfa armády by se mu mohla v sobotních prezidentských volbách vyplatit. Nejvyšší soud jeho opětovnou kandidaturu nakonec posvětil a opoziční poslanci na protest rezignovali. Islamistická opozice je ale nadále silná a Mušaraf se snaží balancovat jak se dá.

Mušaraf dnes zveřejnil jméno příštího šéfa armády. Stane se jím bývalý šéf zpravodajských služeb Ašfak Parvíz Kajani. Vojenský prezident si ale nadále nechává zadní vrátka otevřená - na místo velitele armády rezignuje pouze tehdy, pokud vyhraje sobotní volby.

Mušaraf má ambice vést zemi dalších pět let, skutečnost, že je současně i nejvyšším velitelem armády je ale opozicí dlouhodobě kritizována jako neústavní. Způsobilostí Mušarafa kandidocat v prezidentských volbách se kvůli jejich stížnostem zabýval i Nejvyšší soud.

Kajani Oslabený Mušaraf se nakonec rozhodl minulý týden ustoupit a přislíbil, že se řízení armády vzdá „ihned po zvolení, předtím než složí prezidentskou přísahu." Nejvyšší soud následně v pátek pochyby o jeho způsobilosti kandidovat zamítl.

Kajani, který řídil pákinstánskou rozvědku od roku 2004 do minulého měsíce, byl zatím jmenován pouze zástupcem velitele armády. Mušarafovu důvěru si podle BBC získal v době, kdy vedl vyšetřování dvou pokusů o atentát na něj z roku 2003. Jeho jmenování bude ostře sledovat také Washington, který již delší dobu po Pákistánu požaduje větší úsilí v boji proti terorismu.

Kajani se rovněž účastnil předešlých tajných jednání o možném rozdělení moci mezi Mušarafem a bývalou premiérkou Bénazír Bhuttovou, která ohlásila návrat z dlouholetého londýnského exilu na 18. října.

Bhuttová, která do exilu odešla kvůli nařčením z korupce, by se po listopadových parlamentních volbách opět ráda vrátila do premiérského křesla. Jako podmínku spolupráce své lidové strany PPP s Mušarafem ale i ona požaduje, aby se vzdal své funkce nejvyššího vojenského velitele.

O tom, že je dohoda Bhuttové a Mušarafa zřejmě na dobré cestě, svědčí dnešní jednání Bénazír Bhuttová pákistánského premiéra Šaukata Azíze se členy kabinetu o možném stažení obvinění proti bývalé premiérce.

Mušaraf byl k rezignaci na vedení armády, která omezí jeho moc, donucen kvůli své klesající politické podpoře a rostoucím útokům radikálních islamistů. Armáda hraje v Pákistánu významnou roli a zemi ovládala více než polovinu z její šedesátileté existence. Sám Mušaraf uniformu dosud označoval za svou "druhou kůži".

V čele armády stojí od roku 1999, kdy se vojenským pučem chopil faktické vlády v zemi, prezidentem se stal v roce 2001.

Výsledek voleb v Pákistánu bude mít velký dopad i na USA, pro které je Mušaraf klíčovým spojencem v boji proti terorismu. Panují obavy, že opoziční islamistické strany by v případě volebního úspěchu omezily úzké vztahy se Spojenými státy a prosazovaly konzervativní islám namísto prozápadního směřování.

Mušarafovi odpůrci šlapají po jeho fotce Na protest proti sobotním prezidentským volbám mezitím na místo v pákistánském parlamentu i regionálních radách rezignovalo celkem 85 opozičních poslanců. Trvají na tom, že Mušaraf je pro účast ve volbách nezpůsobilý a volby takto chtějí zdiskreditovat. Jejich rezignace však zároveň Mušarafovy šance na opětovné zvolení výrazně posílily.

Většina odstoupivších poslanců totiž pochází z aliance islamistických stran, které se soustřeďují kolem bývalého premiéra Naváze Šarífa. Lidová strana, vedená Bhuttovou, se bojkotu neúčastnila. Nového pákistánského prezidenta bude volit národní parlament a čtyři regionální shromáždění.

Rezignace opozičních poslanců vyvolala o víkendu další nepokoje. Proti protestujícím odpůrcům Mušarafa zakročila násilně policie.

Mušarafovi dva hlavní rivalové v sobotních volbách, Vadžíhudin Ahmed a Makhdúm Amin, dnes předložili nejvyššímu soudu další petice proti Mušarafově kandidatuře. Ústava podle nich armádním představitelům zakazuje, aby kandidovali na prezidenta dříve než za dva roky poté, co svou funkci opustí. Tvrdí také, že volení činitelé mají na svou funkci na rok po skončení druhého volebního období opustit, pokud chtějí kandidovat potřetí. Zatím se však zdá, že Mušarafa již ohrozit nedokáží.

Na fotografiích: (1) Stoupenci prezidenta Parvíze Mušarafa s jeho fotkou na oslavu rozhodnutí nejvyššího soudu, že může kandidovat, 30. září, Káráčí, (2) Kandidát na příštího šéfa pákistánské armády Ašfak Parvíz Kajani, 2. srpna 2007, (3) Bénazír Bhuttová ve Washingtonu D.C., 25. září, (4) Protesty islamistické opozice proti Mušarafovi, 1.10.

Foto: AP