NATO chystá novou strategii. Doufá v partnerství s Moskvou

16.11. 07:07 | Autor: ČTK , DPA

Tajemník NATO Rasmussen nedávno navštívil ruského prezidenta.

Vlastně jsou to tři summity, co si NATO naplánovalo na 19. a 20. listopadu. Setkání začne strategickým summitem, bude pokračovat summitem s Afghánistánem a skončí vrcholnou schůzkou s Ruskem. Severoatlantická aliance se tím opět změní. Ohlásí stažení z částí Afghánistánu. Schválí protiraketovou obranu pro Evropu a přizve Rusko ke spolupráci. A otevře se ještě víc než dosud globálním partnerstvím.

Už několik měsíců se pracuje na nové strategii a nových závěrečných prohlášeních, které má schválit 28 šéfů států a vlád a které nahradí dosavadní strategii z roku 1999.

Novou strategickou koncepcí hledá NATO nové místo po teroristických útocích na USA z 11. září 2001, ve světě s novými globálními aktéry: Čínou, Íránem, Indií a Brazílií.

Možná ale bude už začátek summitu trochu komplikovanější. Turecko je striktně proti tomu, aby se NATO hlásilo ke "strategickému partnerství" s EU. Za tím stojí vzájemná blokádová politika člena NATO Turecka a člena EU Kypru, která obě mezistátní organizace zatěžuje už léta. A Ankara také požaduje, aby ostatní spojenci převzali značný díl nákladů na novou protiraketovou obranu pro celou Evropu.

Generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen hovoří o ambiciózním strategickém konceptu: "Vytvoří to alianci, která je schopná modernější, efektivnější a lepší spolupráce s našimi partnery. Text má navzájem smířit rozdílné zájmy uvnitř aliance: těch, kteří v NATO vidí především pojistku proti stále obávanému útoku z východu, a těch, kteří NATO vidí spíš jako politické grémium s ambicemi v odzbrojovací politice."

Atomové trable

Sjednocovací formule - ono osvědčené "stejně tak, jako i" - se očekává především u tématu jaderného odzbrojení. Od chvíle, kdy Barack Obama v dubnu 2009 na summitu NATO ve Štrasburku požadoval svět bez jaderných zbraní, se především německá vláda odvolává na amerického prezidenta ve svém tlaku na stažení dvacítky taktických atomových bomb, které USA ještě mají v Německu rozmístěné.

V protiraketové obraně NATO, která má být v Lisabonu vyhlášena, spatřuje Berlín jen další příležitost ke znepokojení, co se týče možností odzbrojení.

Francie se svých jaderných zbraní nechce vzdát. Nosí je i letoun Mirage 2000. Ještě kritičtější pozici zaujímá Francie, své vlastní jaderné zbraně nehodlá dát k dispozici. Protiraketová obrana prý není náhražkou, nýbrž doplněním jaderných zbraní. Kompromisní vzorec bude znít: V zásadě je i pro NATO konečným cílem Obamovo "Global Zero" v atomových zbraních - ale dokud ještě mají atomové zbraně jiní (a to je stále více, nikoli méně států), nelze se jich vzdát.

Posvěcením protiraketové obrany by měl být nejen ukončen dlouholetý ostrý spor uvnitř NATO. Obama už nechce ochranu před raketami například z Íránu stavět jen s pomocí Česka a Polska, nýbrž se všemi spojenci - a co je ještě důležitější, i s Ruskem.

Restart s Ruskem

Mnoho vlád zemí NATO nyní po "době ledové", která následovala po válce v Gruzii, doufá v novou éru vztahů s Moskvou. Lisabon bude svědkem nového začátku mezi Ruskem a NATO, dokonce to lze zobecnit na nový začátek mezi Ruskem a Západem, prohlásil šéf aliance na tiskovém konferenci v Bruselu. Společné zkoumání spolupráce v protiraketové obraně by se podle něj mohlo rozšířit na otázky, které by se týkaly možného sdílení nákladů a vzájemné účinnosti obou systémů.

Zdůraznil, že očekávaný krok jasně ukazuje, že západní obranné protiraketové systémy nejsou namířené proti Rusku. "Pokud je Rusko ohrožováno, tak z jiných oblastí světa, ne ze Západu," zdůraznil Rasmussen. Je podle něj vyloučené, že by aliance a Rusko na sebe zaútočily.

Alianční vojáci začnou předávat oblasti Afgháncům, zůstanou ale jako instruktoři. S ruským prezidentem Dmitrijem Medveděvem chtějí účastníci summitu hovořit také o posílení tranzitu zásob pro vojáky NATO v Afghánistánu a o nákupu ruských vrtulníků pro afghánskou armádu.

Co se týče Afghánistánu, bude navozena závěrečná fáze nasazení nynějších zhruba 130 tisíc vojáků. Summit chce schválit začátek "předávání odpovědnosti za bezpečnost" v jednotlivých okresech a provinciích afghánským bezpečnostním silám od počátku roku 2011. Zároveň zdůrazní, že nejde o žádné "stažení". Někteří z vojáků, kteří budou "uvolněni" odevzdáním určitých oblastí a úkolů, nadále v zemi zůstanou coby instruktoři Afghánců.

Foto: ČTK/AP , Pentagon , Wikimedia Commons - Przemyslaw Idzkiewicz, NATO

Autor: ČTK , DPA