Maďarský náhubek médiím budí v Evropě pozdvižení

22.12. 10:30 | Autor: ČTK , - pp -

Je vůbec něco takového uprostřed Evropy, v Evropské unii přípustné? Evropští politici jsou v šoku... Podobné věty lze číst hlavně v západoevropských médiích poté, co včera maďarští pravicoví politici schválili restriktivní mediální zákon, na jehož základě můžou být v budoucnu přísně sledovány sdělovací prostředky - televize, rozhlas, tisk i internet.

Řada vrcholných politiků EU je rozhořčena. Jako první vstoupila do otevřeného konfliktu s Budapeští lucemburská vláda. Její ministr zahraničí, Jean Asselborn, tlačí Evropskou komisi, aby proti plánům maďarské vlády okamžitě zakročila. "Plány jasně porušují ducha a slova dohod EU," uvedl Asselborn.

Paradoxní je, že Maďaři přijali sporný a kritizovaný zákon jen několik dní před tím, než převezmou půlroční předsednictví Evropské unie. "Pokud Maďarsko bude na svých plánech trvat, nabízí se otázka, zda je tato země 'hodna' převzít 1. ledna 2011 předsednictví rady Evropské unie," uvedl šéf lucemburské diplomacie.

Šéf lucemburské diplomacie Asselborn (vlevo) s předsedou EK Barrosem. "Budeme Maďarsko velmi pečlivě měřit podle evropských standardů svobody tisku," varoval šéf frakce sociálních demokratů v Evropském parlamentu Martin Schulz. "Pokud by je Budapešť neplnila, narazí na velké problémy."

Podle mediálního zákona, který maďarský parlament schválil v noci na úterý, získává mediální úřad NMHH rozsáhlé pravomoci. Šéf NHMM může bez parlamentní kontroly vydávat nařízení a předpisy. Mimo to se plánuje zřízení takzvané mediální rady, jejíž členy musí být pět partajníků pravicově konzervativní vládní strany Fidesz.

Podle kritiků reformy tak vládní Svaz mladých demokratů (Fidesz) premiéra Viktora Orbána získá kontrolu nad obsahem zpravodajství.

Poslanci schválený zákon je další částí kontroverzního balíku rozsáhlé mediální reformy. Podle schválené normy mohou být média pokutována až 200 miliony forintů (přes 18 milionů korun) za údajně nevyvážené zpravodajství. Parlamentem, v němž má přesvědčivou ústavní většinu Orbánův Fidesz, zákon hladce prošel.

Podle schválené normy bude za prohřešky hrozit tištěným médiím a zpravodajským webům pokuta deset až 25 milionů forintů, rádiím a televizím pak 100 až 200 milionů forintů. Mezi nejvíce kritizované body zákona patří to, že pochybení proti normě jsou nejasně definována. Ještě před hlasováním byl k návrhu přidán pozměňovací dodatek, podle kterého musí být pokuta zaplacena okamžitě, i když se kvůli ní postižený obrátí na soud.

Maďarský parlament. Budou zde brzy poměry jako v Bělorusku? Některé sdělovací prostředky si stěžují, že je mohou případné pokuty zcela zničit.
Rozhlas bude nově muset podle zákona vysílat více maďarské hudby a státní média budou právně vázána vysílat více reklam a méně kriminálních zpráv.

Národní asociace maďarských žurnalistů se spolu s dalšími organizacemi neúspěšně pokusila poslance přimět k odkladu hlasování. Maďarský list Népszabadság již oznámil, že se chce kvůli normě obrátit na ústavní soud.

Podle lucemburského ministra zahraničí Asselborna zákon přímo ohrožuje demokracii. "Zákon by mohl dostat Maďarsko na stejnou loď, jako je Bělorusko. Dosud byl Lukašenko považován za posledního diktátora v Evropě. Až zákon v Maďarsku vstoupí v platnost, už tomu tak nebude," prohlásil.

Už v pondělí večer se v centru Budapešti uskutečnila demonstrace proti zákonu, kterou zorganizovali pomocí komunikační sítě Facebook univerzitní studenti. Účastníci protestu drželi nad hlavami bílé transparenty bez nápisů.

Napodobili tak krok několika maďarských týdeníků a jednoho deníku, které vyšly počátkem tohoto měsíce s prázdnou první stranou. Novináři tak demonstrovali proti snaze vlády, která podle nich chce reformou umlčet protivládní názory.

Protesty proti mediálním zákonům v Budapešti. Maďarský parlament již koncem července přijal část z mediálních zákonů. Odsouhlasil tehdy, že národní telekomunikační úřad, rozhlas a televize budou spojeny v nový, již zmíněný národní mediální a telekomunikační úřad NMHH.

Vedením této instituce s devítiletým mandátem jmenoval premiér Annamárii Szalaiovou. Na podzim pak poslanci potvrdili další součásti reformy.

Novináři v České republice musí od loňského dubna respektovat takzvaný náhubkový zákon, který zakazuje zveřejňování identity obětí některých trestných činů a citace z policejních odposlechů. Za jeho nedodržení hrozí pětileté vězení nebo až pětimilionová pokuta. Nynější vláda ODS, TOP 09 a Věcí veřejných chce kontroverzní zákon novelizovat.

Autor: ČTK , - pp -