Láska, kasty a proměnlivá krajina Nepálu

21.08. 21:46 | Autor:

Krajina Nepálu je plná něžností. Za ruce se ovšem na ulici nedrží dívky se svými milenci, nýbrž mladíci navzájem - přátelství je tu rovno bratrství. K ženám, a zvláště s bílou kůží, chová mužské pohlaví pro změnu nezvykle uctivý odstup a jen málokdo má odvahu prožít milostnou noc před uzavřením sňatku.

Krajina Nepálu je plná protikladů. "Žena svého muže uctívá jako boha a s výjimkou několika málo kast je nepřípustné, aby po smrti manžela nebo odluce založila novou rodinu," nabádá žáky deváté třídy učebnice občanské výchovy. O rozdělení majetku pak v takových případech rozhodne za ženu její nejstarší syn, byť by sotva opustil školní lavici. Odlukou ovšem získá děti do péče automaticky matka.

A krajina Nepálu je proměnlivá. Na venkově se tradice diktovaná pravidly hinduismu drží zuby nehty a manželku tu lze směnit na trhu jako kus dobytka. Případně ji vyhostit z domu, pokud se vám zdá výše věna, které přinesla do rodiny, jaksi nedostačující.

Větší města jako Káthmándú nebo Pokhara nicméně dokazují, že globalizace má sílu měnit i téměř středověké zvyky. Časopisy pro ženy si v ničem nezadají se svými západními protějšky a mladé Nepálky - uctívající místo svých "bohů" hip-hopovou kulturu - se v nich dočtou, že pro úspěšnou kariéru manažerky je třeba ostrých loktů a romantická noc se vedle svíček snese bez problémů i s vyzývavým prádlem.

"Nechci se vdát jen proto, že mám na to podle druhých ten správný věk. My mladí chceme být volní," rozhorluje se devatenáctiletá Sunita Poudel původem z malé vesnice na východě Nepálu, jež si v Káthmándú užívá první rok studentské svobody. Výrazná dívka v upnutých džínách a tričku, která přes prázdniny pracuje v galerijním knihkupectví, připomíná svým přístupem Indíru Ghándí. V blízké budoucnosti plánuje podniknout studijní cestu do země protinožců a po návratu hodlá založit vlastní firmu.

Žádný div - alternativy k obdělávání pole jsou ve větších městech prakticky neomezené. Dopravní policistky, reportérky, lékařky nebo řidičky autobusů tu už nikoho nepřekvapí. Po nedávných volbách navíc ženy obsadily díky kvótám parlamentní lavice ze třiatřiceti procent a na místě čerstvě zvoleného lídra republiky Rama Barana Yadava by mnozí raději viděli paní prezidentku.

Tím ovšem zdání emancipované nepálské ženy konči. Kastovní systém hraje v malé horské republice stále výraznou roli, a byť se vám mládež bude dušovat, že takovéhle třídění lidí rozhodně neuznává a budoucího partnera si vybere podle svého, míchání kast se tu zrovna dvakrát netoleruje. O čemž svědčí fakt, že devadesát procent manželství v Nepálu je uzavřeno po vzájemné domluvě rodin. A tlakům rodiny odolá jen málokdo.

"Neměl jsem tušení, co se vyklube z návštěvy mých prarodičů. Celou hodinu jsme vlastně jen žertovali," vzpomíná 33letý Deepak Ghimire na jeden z horkých letních večerů před devíti lety, kdy se poprvé setkal s Minou. Na druhý den v telefonu už byl jeho dědeček mnohem víc přímočarý a do deseti dnů byli oba mladí lidé svoji.

Jejich názor tenkrát nikdo slyšet nechtěl. Podle Deepaka to však ani jednomu z nich nijak nevadilo. "Mina pochází z dobré rodiny, oba jsme ze stejné kasty a pořád si skvěle rozumíme," přesvědčuje mě o klidu své duše.

Příběh Sunity, která na prostředníky nespoléhá, happyendem zřejmě neskončí. Její o dva roky starší přítel se řadí k nižší kastě chetriů a představit ho rodině brahmánů, kteří odpradávna zastávali úřad kněžích a ještě nedávno si nárokovali veškeré vyšší funkce úředníků, znamená pro mladou Nepálku obrovské dilema. "Matka mi neustále hrozí, že umře, pokud se rozhodnu pro vlastní cestu. Podle ní je nejdůležitější věřit ve vlastní tradice a společnost. Nepálská kultura je prostě příšerná," povzdechne si.

Pravdou je, že tenhle rigidní tradicionalismus zůstal vlastní především dvěma zmíněným kastám: život v Nepálu je ve skutečnosti stejně rozmanitý jako etnické složení země a milostné rituály nabyly hlavně u horských kmenů Gurungů, Tamangů nebo Sherpů velmi hravé podoby.

Funkci diskoték a klubů tu nahrazují vesnické soutěže ve zpěvu zvané rodi ghar, jejichž výherce má bez rozdílu pohlaví právo vyrukovat s nabídkou sňatku. A způsobem, jak pojistit dceru před doživotním údělem vdovy, je provdat ji ještě v pubertě za místní druh ovoce Bel symbolizující boha Narayana. Případná smrt manžela tak v podstatě ztrácí vliv na další osud ženy, protože ta si svou nezrušitelnou premiéru odbyla už během "ovocných" vdavek.

Lidé v Nepálu žijí svou rodinou. Velkou, rozvětvenou, většinou obývající jediný dům, popřípadě místnost. Pokud se přizpůsobíte, do konce života se nemusíte ničeho bát - rodina se o vás postará. V opačném případe se smiřte s osudem vyděděnce. Vyberte si.