Bhuttovou dostihlo rodové prokletí: násilná smrt

27.12. 16:10 | Autor: Michaela Šmídová

Tragicky zesnulá politička Bénazír Bhuttová měla politiku v krvi. V její rodině byla tradicí. Stejně tak se jí ale nevyhnulo ani další rodové prokletí - násilná smrt.

Otec Bhuttové Zulfikar Alí Bhutto byl v 70. letech prezidentem a později i ministerským předsedou. V roce 1977 ale přišel po nástupu vojenského režimu o moc a dva roky poté také o hlavu.
Jeden bratr, politik Šavnaváz, zemřel za záhadných okolností ve svém pařížském bytě v roce 1985. Druhý, Murtáza, zahynul při přestřelce s policií v Karáčí v roce 1996 poté, co se mu podařilo z exilu zvítězit ve volbách a tři roky působil jako regionální politik. Za hranice utekl po otcově smrti a proti vojenské vládě vedl ozbrojený boj se skupinou al-Zulfikar.
Do pákistánské i světové politiky ale z rodiny nejvýznamněji zasáhla právě Bénazír Bhuttová.

První muslimská premiérka na světě

Vedle studií politologie, ekonomie a filozofie na Harvardu a v Oxfordu měla Bénazír také reputaci disidentky proti vojenské vládě v čele s generálem Zijául-Hakem, který nechal popravit jejího otce. Několikrát se ocitla ve vězení. Politické ambice mohla rozvinout v čele Pákistánské lidové strany, založené jejím otcem.

Na vrchol se Bhuttová dostala poprvé v prosinci 1988, když se stala první ženou-premiérkou v muslimském světě. Ze svého prvenství se ale netěšila dlouho. V roce 1990 ji prezident odvolal. Stejná historie se opakovala i v roce 1996 po dalších třech letech, které strávila v premiérském křesle.

Korupce? Možná

Na vině byla pokaždé obvinění z korupce. Jejich opodstatněnost politička opakovaně vyvracela, pravdou ale je, že v roce 1997 švýcarská vláda zablokovala čtyři účty její rodiny, na nichž bylo dvacet milionů švýcarských franků.

Také jejího manžela Ásifa Alí Zardarího soud poslal do vězení na sedm let za úplatkářství a zneužití moci. V manželčině vládě byl ministrem pro investice a vybírání obálkových desátků mu vyneslo přezdívku Pan deset procent. Ve vězení skončil už v roce 1996.

V Pákistánu, kde většinu doby po získání samostatnosti vládly vojenské režimy a korupce patří k běžným výrazům i metodám, to ale není výjimečné a podobný osud potkal také představitele další pákistánské politické dynastie Naváze Šarífa. Toho svrhl nynější prezident Parvíz Mušaraf při vojenském převratu v roce 1999.

Ve snaze vyhnout se vězení Bhuttová v roce 1999 odešla do londýnského exilu, z něhož se letos v říjnu po osmi letech triumfálně vrátila. Návratu předcházela čilá politická jednání o rozdělení moci s Mušarafem. Bývalá premiérka požadovala, aby se Mušaraf vzdal funkce vrchního velitele armády. K tomuto ústupku se nakonec prezident i po nátlaku Nejvyššího soudu na konci listopadu odhodlal. Pro sebe Bhuttová požadovala záruky beztrestnosti a ústavní změny, které by jí umožnily stát se navzdory ústavnímu omezení potřetí premiérkou.

Po teroristickém útoku na USA se Pákistán stal jedním z hlavních spojenců Západu v boji proti terorismu. Prezident Mušaraf se tak ocitl mezi dvěma mlýnskými kameny - vedle tlaku Západu proti němu současně zesílila i domácí opozice a islamističtí militanti se jej již několikrát pokusili zabít.

Stále méně populární prezident, oslabený útoky, si od případné dohody s Bhuttovou sliboval znovuzvolení a posílení své pozice. Ze stejného důvodu také v listopadu vyhlásil výjimečný stav. Po jeho nastolení, jež odsoudil i Západ, ale Bhuttová náhle obrátila a oznámila, že s Mušarafem už vyjednávat nehodlá.

Namísto spojenectví se rozhořel tvrdý boj kdo s koho, během něhož bylo na rebelskou političku několikrát uvaleno domácí vězení. Situace se začala zdánlivě uklidňovat v polovině prosince, kdy prezident zrušil výjimečný stav a slíbil spravedlivé a transparentní lednové volby. Smrt Bhuttové ale vývoj zcela mění.

"Možná se mě pokusí zavraždit..."

K politické dráze měla Bénazír skvělé předpoklady. Chyběl jí ale potřebný pud sebezáchovy. O své možné smrti ostatně již mluvila v dřívějších rozhovorech. "Možná se mě pokusí zavraždit. Už jsem připravila své blízké na jakoukoli možnost," řekla panarabskému listu Aš-Šark al-Avsat.

Neustoupila ani po atentátu z 18. října, který na ní byl uchystán po návratu do země. Stal se během její triumfální jízdy ulicemi Karáčí na jihu Pákistánu. Při výbuchu bylo zabito na 150 lidí a mnoho dalších utrpělo zranění.

Po říjnovém útoku úřady opakovaně varovaly, že se islámští radikálové pokoušejí populární političku zabít. Čtvrteční tragické události tak byly jen otázkou času. Bhuttová si ale vybrala dráhu mučednice, kterou se nyní pro miliony lidí v zemi stala.

Foto: AP

Autor: Michaela Šmídová