Konec emíra pohřebních nářků

02.05. 12:13 | Autor: Josef Landergott

Američané se snažili dopadnout Usámu bin Ládina deset let.

S prvomájovou senzací přišel včera v noci prezident Obama: dostali jsme bin Ládina, nikomu z našich se nic nestalo; došli jsme si pro něj do Pákistánu kousek od jejich hlavního města. Padl v boji a zmocnili jsme se i jeho těla.

Nejhledanější muž planety je mrtev. Potvrdila to i pákistánská tajná služba, která se na likvidaci Usámy bin Ládina podílela. Komu půjde odměna 27 milionů dolarů za informaci vedoucí k jeho dopadení, se asi nikdy nedozvíme.

Otec a vůdce sunnitské teroristické organizace Základna (al-Kajda) a nejznámější z Arabů současnosti se ukrýval podle zásady "pod svícnem bývá tma". Nikoli kdesi v horách mezi paštunskými kmeny, svými spolubojovníky, ale ve městě nedaleko Islámábádu.

Pákistánští vojáci a jejich rozvědka deset let jeho pobyt Američanům zapírali. Skrývá se prý v Afghánistánu, tvrdil generál Mušaraf, tvrdili to jeho nástupci. Možná že celou dobu měli Pákistánci obavu vydat hledaného muže, aby nebyli pokládáni za zrádce, neboť americká válka v Afghánistánu a nálety na dálku řízených letadel na okrajové oblasti Pákistánu s paštunským obyvatelstvem nejsou v zemi populární.

Obama řekl, že bin Ládin nebyl muslimským vůdcem, ale "masovým vrahem muslimů". Kajdisté skutečně zavraždili mnohonásobně více souvěrců než lidí ze Západu. Bin Ládin naplánoval útok na Ameriku 11. září 2001 s třemi tisícovkami mrtvých, koordinoval řadu dalších krvavých bombových útoků, ale jeho stoupenci nejvíce řádili mezi muslimy, které nepokládají za roduvěrné vyznavače Muhammadových slov, tedy sunnitského směru.

Desetitisíce šíitů zahynuly během řádění kajdistů pod Jordáncem Abú Musabem az-Zarkávím v Iráku, šíité byli jejich cíl i v Pákistánu. Bin Ládin se svým zástupcem, egyptským lékařem Ajmánem az-Zavahrím, podporovali příšernou mašinerii sebevražedných atentátníků, kteří s výbušninou na těle strhávají do smrti nevinné kolemjdoucí.

Bin Ládinovi se podařilo s minimálními náklady vybudovat volně propojenou síť ultraradikálních odpůrců západního světa, židovství a zkorumpovaných domácích režimů. Funguje od Maroka a Mauritánie přes Saharu po Sundské moře, od Kavkazu a Střední Asii po Kašmír. Nejvýše několik tisíc bojovníků džihádu ohrožuje obrovské státy s mohutnými armádami a s nesrovnatelnou vojenskou silou.

Obyvatelé New Yorku oslavovali teroristovu smrt přímo v ulicích města. Válka al-Kajdy proti Západu a sionistům začala nenápadně a až na několik specialistů si jí v podstatě nikdo ani nevšiml. Roku 1988 Základna vznikla, 23. února 1998 podepsal bin Ládin se Závahrím zakládající manifest "Mezinárodní fronty pro džihád proti Židům a křižákům".

Prezident Bush vyhlásil po 11. září boj muslimskému terorismu a od té doby se s malým úspěchem válčí v Afghánistánu. Pod stejnou záminkou válčili Američané v Iráku, pustili se na Saharu, zakousli se v jihovýchodní Asii, ve východní Africe, na jihu Arábie, sledují pohyby arabských imigrantů v Latinské Americe.

Bída většiny muslimského a arabského světa je nezměrná. Nezaměstnanost mladých Arabů a vědomí, že není šance na změnu ani v důsledku "arabského jara", přinášejí radikálům body. Kajda je hrozbou i pro všechny muslimské režimy. Je proti zkorumpovaným elitám, domáhá se tradičních sociálních pravidel islámu.

To je vize, která je v muslimském světě živá s bin Ládinem i bez něho. Bídu a víru nedokáže přemoci žádný oddíl amerických mariňáků se speciálním výcvikem ani zásilky dek, balených vod a konzerv po povodních nebo zemětřesení. Bin Ládin radikalizoval muslimský svět i západní. Po kajdistických útocích si západní Evropané začali všímat svých muslimských spoluobčanů. Těch, kteří se nechtějí plně asimilovat, začínají mít plné zuby.

Bin Ládin změnil západní armády, bezpečnostní pravidla v dopravě, komunikacích, mezinárodních vztazích. Usáma bin Ládin stál Západ stovky miliard dolarů. Bin Ládin změnil svět.

Foto: ČTK/AP , ČTK

Autor: Josef Landergott