Klimatické cíle summitu jsou přelomové, přesto bude třeba víc

12.12. 17:22 | Autor: ČTK

Vědci zabývající se ochranou klimatu předpokládané výsledky klimatické konference OSN v Paříži oceňují jako přelomové, pokud budou opravdu přijaty. Zároveň však upozorňují, že jednotlivé státy musejí ekologické úsilí k dosažení udržitelného prostředí a ke zvrácení radikálních změn podnebí ještě vystupňovat.

Finální návrh, který mají zástupci 196 zemí schválit, počítá především s tím, že se podaří udržet globální oteplování výrazně pod dvěma stupni Celsia oproti předindustriálnímu období a co nejvíce se přiblížit hodnotě 1,5 stupně Celsia.

Předpokládané výsledky klimatické konference se oceňují jako přelomové. "Největším přínosem tohoto procesu je to, že více než 180 zemí předložilo národní klimatické cíle. I tak je to ale historická dohoda, která vysílá jasný signál politikům, podnikatelům a investorům, aby začali s přechodem na nízkouhlíkovou a klimaticky udržitelnou společnost," uvedl Steffen Kallbekken, který je ředitelem osloského střediska pro výzkum klimatu a prostředí CICERO.

"Odhady nicméně ukazují, že současné závazky povedou ke zvýšení teploty o 2,7 až 3,7 stupně Celsia. K omezení klimatických změn je nutné úsilí vystupňovat. Je důležité, že státy budou nové klimatické cíle předkládat každých pět let. Pokaždé, když země předloží nové cíle, tak musejí být ctižádostivější než ty stávající," dodal.

"Dosažení rovnováhy mezi zdroji a poklesem skleníkových plynů ve druhé polovině tohoto století bude vyžadovat snížení emisí oxidu uhličitého k nule. Zdá se, že si to vlády uvědomují," řekl Myles Allen z Oxfordské univerzity. "Aby byla opravdová šance zůstat pod dvěma stupni, musíme tak jako tak cílit na 1,5 stupně. Je rozumné vzít na vědomí, že dva stupně jsou samy o sobě sotva ´bezpečné´," dodal s tím, že dohoda je skvělým výsledkem francouzské diplomacie.

Podle Johana Rockströma, který je ředitelem střediska Stockholm Resilience Centre zabývajícího se schopností ekosystému vypořádat se s následky přírodních katastrof i lidské průmyslové činnosti, znamená dohoda bod obratu. "Paříž je světovou startovní čárou. Nyní musíme jednat důsledně spolu s vědou, abychom dosáhli ubývání oxidů uhlíku do roku 2050 a udržitelného rozvoje," řekl.

"Pokud to bude dohodnuto a prosazeno, bude to v několika málo desetiletích znamenat snížení skleníkových plynů k čisté nule. Je to v souladu s vědeckými důkazy, které jsme předložili k tomu, co musí být učiněno, aby se snížilo riziko klimatických hrozeb, jako jsou extrémní počasí a stoupání mořské hladiny," řekl John Schellnhuber, který stojí v čele postupimského Institutu pro výzkum dopadů klimatu.

"Ke stabilizaci našeho klimatu musejí emise oxidu uhličitého kulminovat výrazně před rokem 2030 a musejí být odstraněny co nejdříve po roce 2050. Technologie, jako jsou bioenergetika a zachytávání uhlíku a jeho skladování stejně jako zalesňování, mohou sehrát svou roli pro vyrovnání zbytkových emisí, ale snížení oxidu uhličitého je klíčové," dodal Schellnhuber s tím, že vlády v Paříži dnes mohou psát historii, aby si budoucí generace po staletí připomínaly pařížský summit.