Je čas stáhnout zahraniční armády z Afghánistánu?

02.09. 06:50 | Autor: - pp -

Západ naráží v Afghánistánu na své hranice - vojensky, politicky a kulturně. Měl by stáhnout své jednotky. Afghánská vláda masivně manipulovala volby, a v kancelářích západních vlád vládne mrazivé mlčení. Proč se Západ s pokyvováním smiřuje s falšováním voleb vládou, do níž cpe miliardy? ptá se v komentáři v německém týdeníku Die Zeit Ulrich Ladurner.

Pravda je otřesně prostá. Mlčí se, protože by se jinak muselo říci, že vojáci NATO umírají v Afghánistánu proto, aby udrželi u moci zkorumpovanou, neefektivní vládu, která nadto ještě c falšuje volby. Tuto pravdu nechce vyslovit žádný politik. Základna legitimity nasazení v Afghánistánu by se v okamžení zhroutila.

Neříká se tedy raději nic, utíká se k prázdným frázím, anebo se mluví o milionech dívek, které díky vojáků NATO můžou zase chodit do školy, o vyvrtaných studních a zavlažovacích kanálech, jež se opět uvádějí do provozu, hovoří se o školách, silnicích, elektrárnách.

Mocně zfalšované volby v Afghánistánu? To je všechno pravda, ale to nevyvažuje ohavnosti kábulské vlády a to, jak ji její pánové na Západě trpí. Ať se ještě vyvrtá kolik chce studní, boj o Afghánistán se rozhodne v jeho institucích. Jen když získají důvěru svých občanů, lze vyhrát válku proti Talibanu.

Ale jak mají Afghánci důvěřovat, když vidí, že právě tyto instituce degradují v samoobsluhy chrapounských, kalašnikovy vyzbrojených mužů? Co si mají myslet o Západu, který jen nečině celou podívanou sleduje? ptá se komentář renomovaního magazínu Die Zeit.

Ať už se snaží politici téma Afghánistán jakkoli potlačovat, nepomáhá to. Lidé pozorují, že se ve vzdáleném Kábulu děje cosi nekalého. Čísla mluví za sebe. Velká většina Němců je pro stažení jednotek. Protože jsou Němci podezřelí, že jsou pacifistické skety, které se morálně vyvyšují, zatímco za sebe nechávají bojovat jiné, je třeba doplnit čísla z jiných zemí, jimž nechybí dostatek kovaných válečníků. V USA a Británii klesla poprvé podpora pro vojenské nasazení v Afghánistánu pod 50 procent...

Šel volit. Talibové uřezali afghánskému rolníkovi nos a uši. Lze namítnout, že Afghánistán je těžko zprostředkovatelné, složité téma. Spolková vláda se ale nikdy vážně nepokusila vysvětlit, k čemu a proč tam Němci jsou. A když se jim to opravdu snaží objasnit, jako vláda USA, zůstává na půli cesty.

„Něco" na Afghánistánu je nezprostředkovatelné. Tímto „něco" si Západ lže do vlastní kapsy, je to víra, že Afghánistán může tvarovat dle vlastních představ. To je pýcha, a ta zaslepuje.

Kdo nyní volá po více vojácích, více zbraních, více penězích, živí tím bludnou víru ve vlastní všemocnost, a krmí válečníky. Afghánistán nás trpce ale prospěšně poučuje: Západ naráží na své hranice - vojensky, politicky a kulturně. Není Imperium Romanum, jemuž by se mohlo zdařit civilizační podrobení vzdálených provincií. Na to chybí Západu síla a důvěryhodnost.

Je načase vyrovnat frontu a zamířit pohled sám na sebe. Volba Obamy byla prvním krokem. Hrozí však, že on tento nutný proces zmaří svým až příliš zjevně předváděným osobním závazkem k afghánské válce.

Obama ukončil válku v Iráku a vede ji ještě intenzivněji v Afghánistánu, protože věří, že je nezbytná.

Tato politika zaměřuje veškerou pozornost na Afghánistán. My ale musíme dívat také na sebe. Hledíme na Západ , který se zamotává do vlastních rozporů a potápí se stále hlouběji do afghánské bažiny.

Ano, nastal čas dát se na ústup. ne dnes, ale za dva, tři roky. Rozhodnou se ale musí dnes. Sedm let je dlouhá doba, 40 miliard dolarů hodně peněz, 100 tisíc vojáků je mohutná armáda - výsledek bídný.

Západ měl velkou šanci v letech 2002 až 2004. Taliban byl poražen, warlordi vystrašeni, afghánský lid byl plný naděje, většina na Západě podporovala válku. Sedm let poté Taliban posílil, warlordi opět pozvedli, lid je zklamán, fronta doma na Západě se hroutí, jak ukazují průzkumy.

Afghánci rozhořčení zabíjením civilistů při spojeneckém bombardování. Nemáme ani sílu, ani vůli, ani účinnou strategii. Ti, kdo obhajují strategii „jen tak dál", budou nyní připomínat chvíle, kdy se z americké ambasády v Saigonu zvedal vrtulník, aby se spasil před Vietcongem. To je ale propaganda. Stažení NATO z Afghánistánu neznamená automaticky návrat Talibanu a al-Kajdy.

Stažení neznamená, že Afghánistán bude svržen do temnoty minulosti. Civilní pomocníci zůstanou a budou dále budovat, stabilizovat, usmiřovat. Na jejich základnách zůstanou vojáci NATO, aby udeřili na al-Kajdu, kdyby zvedla svou hlavu.

Přirozeně zůstanou Afghánci, se svým warlordy a svou únavou z války. Možné dojde k občanské válce jako v osmdesátých letech. Ale to, co dnes zažíváme, je také občanská válka, ovšem s NATO jako jednou válčíci stranou.

Ne, nebude to pěkný Afghánistán, který za sebou Západ zanechá, ale bude méně ošklivý než Afghánistán Talibanu. Především ale: méně nebezpečný, uzavírá svůj komentář Die Zeit.

Američtí mariňáci v boji v provincii Núristán.