Jak se vyvine situace v Íránu? Otázky a odpovědi

22.06. 06:30 | Autor: Reuters

V Íránu po prezidentských volbách vypukly nejhorší nepokoje od islámské revoluce v roce 1979. I přes varování nejvyššího vůdce, ajjatoláha Chameneího, minulý týden ulice Tehránu zaplavili demonstranti. Jak se bude situace vyvíjet dál? Je současný systém ohrožen?

Íránské úřady tuto neděli obvinili "teroristy" a "výtržníky" z rozpoutání střetů s policií. Prezident Ahmadínežád směřoval na Spojené státy a Velkou Británii požadavek, aby zanechaly vměšování do vnitřních záležitostí islámské republiky. Mrtvých je po uplynulém víkendu podle dostupných zpráv až třináct.

1. Uposlechnou demonstranti výzev konzervativců a náboženských vůdců země a přestanou demonstrovat?
Tato možnost je nepravděpodobná. Vzhledem k tomu, že i po projevu ajjatoláha Chomejního vyšli lidé do ulic, budou následovat další demonstrace. Do protestů se zapojily i ženy a studenti. Vláda zřejmě nezíská kontrolu nad situací, pokud nevyhlásí stanné právo.

Anuš Ehtešamí z durhamské univerzity k protestům říká: "Nemyslím si, že to skončí. Demonstrace se vyvinou jinak. Hodně záleží na tom, jestli se Músáví postaví do čela. Pokud ano, zajistí, aby probíhaly pokojně a v pořádku s cílem anulovat volební výsledky. Ale pokud nebude u kormidla, existuje nebezpečí, že se hnutí roztříští a některé elementy se začnou chovat násilně."

Proti Chameneímu se postavil i ajjatoláh Montazerí. Pokud by však byl zatčen poražený prezidentský kandidát Músáví, znamenalo by to „zvýšení sázek", myslí si Ehtešamí. Do dění by se zapojily další klíčové osobnosti opozice jako bývalí prezidenti Mohammad Chatámí a Akbar Hášemí Rafsandžání či ajjatoláh Husajn Alí Montazerí.

Také londýnský komentátor Baqer Moin se domnívá, že demonstrace jen tak nepřestanou: „Nemyslím si, že pro tenhle problém existuje bezpečnostní řešení. Úřady musí přistoupit na nějaký kompromis, aby uspokojily alespoň lidi loajální islámské republice. Musí dokázat, že nebudou zneužívat moc, protože i mezi protestujícími jsou klerici. Vláda má dost prostředků, aby předešla velkým pouličním demonstracím, ale občanskou neposlušnost zastavit nedokáže."

2. Ztratil režim legitimitu a pokud ano, dokáže ji získat zpět?
Pouliční protesty, otevřený vzdor tváří v tvář Chameneímu, podkopaly legitimitu vládnoucích sil. Před volbami demonstranti hlavně chtěli dodat Íráncům odvahu, aby nevolili Ahmadínežáda, ale nyní se do víru událostí dostal i nejvyšší vůdce a tím pádem celý systém. Nic podobného se za třicet let od islámské revoluce nestalo.

Chameneí má jedinou možnou cestou z krize: vypít hořký kalich až do dna a nařídit nové volby. Sice by zřejmě ztratil podporu některých loajálních, ale uklidnil by stav v zemi a napravil globální obraz Íránu.

V regulérnost voleb nevěří ani exprezident Rafsandžání. "Otázka legitimity režimu je nyní otevřena a tak dlouho, jak se budou mladí i staří scházet v ulicích, zůstane nevyřešená," myslí si Ehtešamí.

Tím že stranil Ahmadínežádovi se Chameneí dostal do prekérní pozice. "Odteď se jakákoliv kritika Ahmadínežáda odrazí i na Chameneím. Postavil se totiž na jednu ze stran uvnitř politiky islámské republiky místo toho, aby zůstal nad všemi, jako v minulosti," vysvětluje Moin.

3. Chameneího poselství protestujícím znělo: Stáhněte se, nebo tvrdě zakročíme. Může si však nyní takovou akci dovolit?
Pokud bude potření demonstrací silou jedinou cestou, jak zachovat systém, stane se to. V roce 1999 použila vláda úspěšně sílu proti nepokojům na univerzitách. Pokud budou mít konzervativní špičky na výběr mezi přijetím požadavků protestujících a represí, pravděpodobně zvolí druhou možnost.

"Všichni jsou v nezmapovaných vodách. Ani jedna strana neumí předpovědět, jak se krize bude vyvíjet. Represe může přinést dočasný oddech, ale krveprolití by mělo obrovské následky," říká Ehtešamí.

"Čím déle to pokračuje, tím více rozporů se objeví ve vládě i mezi kleriky samotnými," dodává Moin.

4. Donutí tyto události změnit amerického prezidenta Obamu usmiřovací kurz s Íránem?
Chameneího reakce na Obamovy výroky naznačují, že nejvyšší vůdce se přiklonil na stranu protizápadního prezidenta a tání ledů se západem nepodporuje.

Zraněný muž ze sobotní demonstrace v Teheránu. Írán potřebuje víc než jindy vnějšího nepřítele. Státní média od začátku protestů obviňují Spojené státy a Velkou Británii ze „zapojení" do nepokojů. Pro Obamu bude nesmírně těžké obhájit na domácí scéně nějaké usmiřování se zemí, která otevřeně potřela přání svých občanů.

„Obama má teď spíš na krku velkou krizi, kterou musí zvládnout, než aby se pouštěl do navazování dialogu. Následky politického vývoje v Íránu totiž ovlivní celý zbytek regionu," myslí si Ehtešamí.

„Nemyslím si, že jednání smete se stolu. Možná omezí styky, ale (obě země) mají zájem na míru v Iráku a Afghánistánu," říká Moin.

5. Má Chameneí podporu vysokých íránských kleriků?
Mezi kleriky panuje o výsledek voleb jasně čitelná roztržka. Bývalý prezident a vlivný duchovní Rafsandžání otevřeně podporuje Músávího. Rafsandžání byl také jednou z vůdčích postav islámské revoluce a poradcem ajjatoláha Chomejního.

"Chameneí se spoléhá hlavně na politickou a vojenskou sílu, než na konsensus. Navíc má podporu jen části kleriků," myslí si Moin.

Músáví na protestním shromáždění.