Jak se pozná civilista v Gaze? Těžko

07.01. 09:30 | Autor: ČTK

Zkrvavené děti jsou jednoznačně civilisté; muži zabití při odpalování raket jednoznačně civilisté nejsou. Ale co zhruba čtyřicet mladých policejních rekrutů Hamasu při přehlídce, kteří zemřeli v první vlně izraelského bombardování pásma Gazy? Sklady zbraní jsou jednoznačně vojenskými cíli - ale co ministerstvo vnitra zasažené ostřelováním, při němž zahynuli dva zdravotníci? Anebo co úřad směnárníka zničený minulý týden, v němž byl zraněn chlapec žijící v prvním patře?

Jak narůstá počet obětí v Gaze, objevuje se ožehavá otázka, píše na svých internetových stránkách zpravodajský server BBC News. Koho a co je možné považovat za oprávněný vojenský terč na území spravovaném skupinou, kterou značná část mezinárodního společenství považuje za teroristickou organizaci? Zároveň totiž jde o skupinu, která zvítězila v palestinských parlamentních volbách v lednu 2006 a o rok později své vítězství konsolidovala s pomocí síly. Takže zatímco stála za sebevražednou pumovou kampaní v Izraeli a odpalovala rakety přes hranici bez ohledu na to, jaký cíl zasáhnou, zároveň pod její pravomoc spadají školy, nemocnice, kanalizace či elektrárny v Gaze.

ČTĚTE TAKÉ: Diplomaté podporují egyptský návrh příměří. Izrael mlčí

Izrael tvrdí, že jeho operace probíhá striktně v rámci humanitárních zákonů, ale skupiny na ochranu lidských práv se obávají, že židovský stát tyto hranice posouvá. Úměrně tomu, jak pozemní jednotky postupují na území hustě zalidněné Gazy, bude tato otázka stále palčivější.

Izraelské rakety si cíle vybírají. Kdo však v nich je, někdy neví. Pravidla mezinárodního práva o udržení civilních obětí na minimu jsou založena na rozlišení mezi "bojovníky" a "nebojujícími". Když Izrael zahájil první vlnu náletů na Gazu, prohlásil odstupující premiér Ehud Olmert: "Vy, obyvatelé Gazy, nejste našimi nepřáteli. Hamas, (islámský) džihád a další teroristické organizace jsou našimi nepřáteli stejně jako vašimi." Ale když izraelský vojenský mluvčí říká takové věci, jako "cokoli spojené s Hamasem je legitimním cílem", všechno je najednou složitější.

ČTĚTE TAKÉ: Izraelská armáda - úderná a skvěle vycvičená

Mezinárodní výbor Červeného kříže (MVČK), strážce ženevských konvencí, na nichž je mezinárodní humanitární právo založeno, definuje bojovníka jako osobu "přímo zapojenou do nepřátelských aktivit". Ale mluvčí izraelských obranných sil Benjamin Rutland řekl: "Naše definice je, že kdokoli, kdo je zapojen do terorismu s Hamasem, je legálním cílem. To od striktně vojenských institucí zahrnuje i politické instituce, které poskytují logistické zajištění, a lidské zdroje pro teroristickou odnož."

Civilní oběť? Nebo pomocník teroristů? Philippe Sands, profesor mezinárodního práva na londýnské University College, říká, že si není vědom žádné západní demokracie, která by pojala tuto definici tak široce. "Jakmile rozšíříte definici bojovníka způsobem, jakým to zjevně dělají izraelské obranné síly, pak začnete zapojovat jednotlivce, kteří jsou spojeni jen nepřímo či okrajově. Pak se z toho stane otevřená definice, která podkopává sám smysl daného pravidla." Nicméně i Hamas se opakovaně nechal slyšet, že skutečnost, že většina Izraelců slouží v armádě, opravňuje útoky na civilní oblasti.

První vlna bombardování, jejímž terčem byly policejní stanice po celé Gaze, je příkladem problematického útoku; především pak úder, při němž zahynulo čtyřicet nováčků při přehlídce. Analytici uvádějí, že policisté Hamasu jsou odpovědni za potlačování disentu a boj proti špionům stejně jako za boj proti kriminalitě a řízení dopravy. Ale izraelská humanitární skupina B'Tselem, která na tento problém v dopise upozornila izraelského vrchního prokurátora, uvádí, že ti, kdo byli zabiti, byli zřejmě cvičeni k poskytování první pomoci, chránění lidských práv a udržování veřejného pořádku.

Je to bojovník Hamasu, nebo jen policista a strážce pořádku? Izraelská armáda se hájí špionážními informacemi, podle nichž se příslušníci policejních sil často angažují v odpalování raket; ovšem konkrétní případy či místa neuvádí. Organizace Human Rights Watch (HRW) nicméně tvrdí, že i kdyby policisté zároveň působili jako bojovníci Hamasu, legálně by mohli být napadeni jen ve chvíli, kdy by se skutečně zapojili do vojenských aktivit. Jak B'Tselem tak HRW znepokojují také útoky na zjevně civilní cíle, jakými jsou univerzity, mešity a vládní budovy.

První protokol ženevských konvencí, na nějž se Izrael odvolává, jakkoli ho nepodepsal, uvádí, že má-li se nějaké místo stát legitimním vojenským terčem, pak musí "účinně přispívat k vojenské akci" a jeho zničení či zneškodnění musí poskytnout "jednoznačnou vojenskou výhodu".

Izrael uvádí, že vybombardoval mešity, protože byly používány jako skladiště zbraní, a zveřejnil videonahrávku, na níž následné výbuchy jeho tvrzení údajně dokazují. Neposkytl však žádné důkazy pro své tvrzení, že laboratoře Islámské univerzity, kterou tvrdě bombardoval, byly využívány ke zbrojnímu výzkumu, nebo pro své podezření, že přinejmenším vybombardovaní směnárníci byli zapojeni do "převodu financí pro teroristické aktivity".

Foto: AP, Reuters

Autor: ČTK