Jak se bude vyvíjet terorismus?

13.04. 20:51 | Autor: Roman Casado

Nedávný masakr v mešitách v novozélandském městě Christchurch znovu poukázal na fenomén takzvaných osamělých teroristů. Ti v současnosti představují větší hrozbu než nové organizované skupiny, tvrdí odborník na boj proti terorismu OLDŘICH BUREŠ, vedoucí Centra pro bezpečnostní studia na Metropolitní univerzitě Praha.

Dá se říci, že tito "vlci samotáři" dnes pro Evropany představují větší hrozbu než nové teroristické organizace?

Záleží na tom, co si představujeme pod pojmem nová teroristická organizace. Za tu bychom mohli pokládat i takzvaný Islámský stát, vzhledem k tomu, že s tímto názvem vznikl před pěti lety, i když z historického hlediska jde o jednu odnož teroristické skupiny al-Kajda. Ačkoli je za největší hrozbu pro západní Evropu považován především islamistický terorismus spojovaný právě se skupinami, jako je Islámský stát či al-Kajda, v posledních letech mají velký počet mrtvých a zraněných na svědomí takzvaní lone wolfs, tedy osamělí vlci. Někteří z nich sice mohli projít výcvikem u nějaké teroristické skupiny, ale mnohdy s ní pouze sympatizují nebo sdílejí její ideologii a páchají útoky jejím jménem. Nejčastěji se v Evropě ztotožňovali s islamistickým terorismem, ale například nedávný útok na Novém Zélandu poukazuje na to, že to mohou být i jiné ideologie. V Evropě se již několik let za největší nebezpečí považují individuální navrátilci, bojovníci z řad Islámského státu v Iráku a Sýrii.

Myslíte si, že tento trend bude pokračovat i v budoucnu?

Těžko předvídat, teroristé mají vždy výhodu překvapení. Avšak vzhledem k stovkám navrátilců z Iráku a Sýrie je pravděpodobné, že někteří z nich se i v Evropě v příští dekádě či dekádách uchýlí k násilí. V rámci Evropy je ale potřeba diferencovat. Devadesát procent teroristických útoků se děje pouze v několika státech, tradičně ve Francii, Velké Británii, Španělsku, Německu, dříve v Itálii, nejnověji také v Belgii. V některých z nich jsou stále významnou složkou etno-separatisté, v minulosti to byla zejména ETA ve Španělsku a IRA ve Velké Británii, v současnosti korsičtí separatisté ve Francii. I když tady je potřeba poznamenat, že do statistik teroristických útoků jsou mnohdy zahrnuty i zapálené zastávky nebo popelnice. To je samozřejmě kvalitativně něco zcela jiného než útoky s mnoha mrtvými a zraněnými, jakých jsme v nedávné době byli svědky v Paříži či Bruselu.

O kterých teroristických skupinách ve světě se podle vás příliš nehovoří, a přitom představují velkou hrozbu?

Šedesát šest procent teroristických útoků v posledních minimálně pěti letech ve světě spáchaly pouze tři teroristické organizace, nejvíc se mluvilo o Islámském státu. Ty další dvě, o nichž se u nás tolik nehovoří, jsou Tálibán v Afghánistánu a Boko Haram v Africe.

Jaké jsou další důležité teroristické skupiny v Africe kromě Boko Haram?

Určitě bych vypíchl skupinu al-Šabáb v Somálsku, která v minulosti rovněž deklarovala věrnost al-Kajdě a Islámskému státu. Je tam několik buněk napojených na tyto organizace, zejména separatisté a islamisté, kteří působí v Mali, případně v jiných částech subsaharské Afriky. Poměrně aktivní je také al-Kajda v Maghrebu.

Lze odhadnout, kolik teroristických organizací dnes přibližně ve světě působí a kolik mají dohromady členů?

Zde velmi záleží na definici teroristické organizace, která je z politického hlediska komplikovaná známým rčením "pro jednoho bojovník za svobodu, pro druhého terorista". Proto na mezinárodní úrovni neexistuje univerzálně akceptovaná definice a různé státy mají i velmi odlišné seznamy teroristických organizací. Například na seznamu "zahraničních teroristických organizací" ministerstva zahraničí USA je jich uvedeno skoro sedmdesát, zatímco na seznamu australském je jich aktuálně pouze šestadvacet. Mezinárodní organizace typu OSN či EU mají dokonce více seznamů různých teroristických skupin.

Nejpoužívanější akademická databáze pro výzkum terorismu, Global Terrorism Database na University of Maryland v USA, zahrnuje data o více než osmi stech teroristických skupinách, z nichž asi dvě stě sedmdesát bylo v minulých letech aktivních, tedy spáchalo alespoň jeden teroristický útok. Co se týče počtu teroristů, lze pouze spekulovat. Počet členů jednotlivých organizací se velmi liší, od jednotek po padesát tisíc bojovníků Islámského státu v dobách jeho největší slávy. I zde však jde o odhady, teroristické organizace seznamy svých členů nezveřejňují.

Foto: ČTK/ZUMA/Rouelle Umali

Autor: Roman Casado