Generál Mušaraf by znovu rád vládl Pákistánu

13.09. 19:30 | Autor: Petr Podaný

Dlouholetý vojenský vládce Pákistánu, Parvíz Mušaraf, by se rád vrátil ze svého londýnského exilu zpět do své zaplavené vlasti a založil tam novou politickou stranu. Později by chtěl v Islámábádu znovu převzít otěže moci.

Při všem utrpení, které Pákistánu v uplynulých týdnech přinesly ohromné záplavy, hrozí zemi ještě politické trampoty. Bývalý vojenský diktátor Mušaraf se zamýšlí vrátit a ještě před volbami, které jsou plánovány na rok 2013, založit novou politickou stranu. A později by se mohl stát premiérem nebo prezidentem, svěřil se v rozhovoru s BBC.

"Přišel čas, kdy musíme zavést novou politickou kulturu, která posune Pákistán kupředu na cestě demokracie," řekl Mušaraf, jenž odešel pod tlakem z vlasti v srpnu roku 2008 a azyl našel v Británii. "Momentálně visí nad celým Pákistánem temnota. Musíme ukázat světlo, přijatelnou alternativu, z níž lidé můžou čerpat důvěru..."

Právníci protestují proti Mušarafově svévoli (2007). O možném Mušarafově návratu se hovoří už několik měsíců. V Pákistánu samotném se ozývaly hlasy požadující jeho návrat, respektive převzetí moci v zemi armádou, hlavně v době, kdy současná vláda nedokázala zvládnout situaci po katastrofálních záplavách, jež kulminovaly ve druhé půli srpna.

Na exulanta, který se dostal doma k moci roku 1999 nekrvavým pučem, ale čeká v Pákistánu mnoho žalob kvůli manipulacím, díky nimž se roky udržoval u moci. Patří k nim také volební podvody a svévolné změny v ústavě. Parvíz Mušaraf nicméně nyní prohlašuje, že žaloby ho od návratu neodstrašují.

Nejvíce by ale mohl jeho záměry zkřížit Iftikár Muhammad Čaudrí, který je zpět v křesle předsedy nejvyššího soudu. Roku 2007 vyvolal Mušaraf masivní protesty, když Čaudrího vyhodil. Demonstrace vedené soudci a právníky tehdy zahájily proces, který nakonec vyústil v Mušarafovo svržení. Nejpozději v této době ztratil Mušaraf poslední podporu, kterou u Pákistánců měl.

Fakt, že se tehdy držel svého postu doslova jako klíště, poškodilo také armádu, která se v zemi těší tradičně obecnému respektu. Jeho vyhazov nepřišel vojákům úplně nevhod.

Současný pákistánský prezident Zardárí s šéfem Bílého domu Bushem. Pro něj nepříznivé průzkumy veřejného mínění, které zkoumají názor občanů ohledně jeho možného návratu, zavrhuje Mušaraf mávnutím ruky. Podobné průzkumy lze podle něj snadno manipulovat. Nejen v tomto případě dobře ví, o čem mluví. Jeho obliba, tvrdí, se prý zvětšuje a velkou podporu má hlavně u nevoličů.

Politický establishment v Pákistánu reagoval na Mušarafovy výroky o možném návratu udiveně i pobaveně. Řada politiků se vyjádřila v duchu, že Mušaraf je zbabělec, který už jednou utekl a bál se zodpovídat před soudem. "Žije ve snovém světě, pokud věří, že by se znovu mohl stát pákistánským prezidentem," prohlásil Siddikul Farúkí, mluvčí největší opoziční strany Pákistánská muslimská liga Naváz (PMP (N)).

Kroucení hlavou mnoha jeho krajanů vyvolala Mušarafova slova o tom, že se chce zasadit o demokratizaci země. Už při svém nástupu k moci nekrvavým převratem před 11 lety se nechoval zrovna demokraticky. Pověsti autokrata a diktátora pak učinil zadost ještě mnohokrát.

Zoufalství při záplavách a volání po silném vůdci. Roku 2000 například vyměnil většinou soudců nejvyššího soudu, kteří mu nešli na ruku. Jejich náhradníky donutil přísahat, že nebudou zpochybňovat vládu armády. O rok později se Mušaraf prohlásil státním prezidentem.

Tajná služba ISI (Inter-Services Intelligence) zmanipulovala roku 2002 ve prospěch Mušarafa referendum a následně volby. Také v následujících letech nevynechal prezident jediný trik, aby se udržel u moci.

To by už dnes nebylo tak snadné. Nynější hlava státu Asif Alí Zardárí, manžel zesnulé prezidentky Bénazír Bhuttové (zemřela 2007) a kdysi proslulý korupčník, se před několika měsíci vzdal ve prospěch parlamentu většiny prezidentských pravomocí, jež pro sebe uchvátil právě Mušaraf.