Změna. Němci nově označují osud Arménů za války genocidou

20.04. 18:05 | Autor: ČTK

Arménské ženy v Alexandropoli v roce 1915 (ilustrační foto).

Masakr zhruba 1,5 milionu Arménů, kteří před sto lety zahynuli v osmanském Turecku, hodlá německá vláda napříště nazývat genocidou. Podpořila příslušný společný návrh parlamentních frakcí koaličních stran. Usnesení pravděpodobně zatíží německo-turecké vztahy, napsal deník Die Welt.

Mluvčí německé vlády Steffen Seibert oznámil, že spolková vláda podporuje návrh rezoluce ke vzpomínce na masové vyvražďování Arménů. V textu stojí, že osud Arménů za 1. světové války je dějinným příkladem "masových vyvražďování, etnických čistek, vyhánění, ba i genocid 20. století".

Německo se tak připojí k několika dalším státům, Evropskému parlamentu či papeži Františkovi, kteří v souvislosti s osudem Arménů slovo genocida také používají. Jako genocidu uznalo masakry Arménů dosud dvaceti dvou zemí včetně Ruska, Polska, Slovenska, Kanady, Německa, Francie či Itálie.

Česká republika události z let 1915-1923 jako genocidu formálně neuznala. Prezident Miloš Zeman ale podle arménských médií při návštěvě svého arménského protějšku Serže Sargsjana v Praze loni v lednu hromadné vraždy Arménů za genocidu označil. Šlo o jeho soukromý názor.

Stejně se vyjádřil i jeho někdejší protikandidát ve volbě hlavy státu a bývalý ministr zahraničí Karel Schwarzenberg. Podle něj šlo o první skutečnou genocidu.

Podle listu Die Welt pravděpodobně vyvinul velký tlak ve prospěch dnešního rozhodnutí německé vlády prezident Joachim Gauck, který údajně už ve čtvrtek při vzpomínkové akci v Berlínském dómu slovo genocida použije. Spolkový sněm pak má příslušnou rezoluci schválit v pátek. Podle Seiberta se v textu hovoří také o tom, že si je Německo vědomo jedinečnosti holokaustu a viny a odpovědnosti za něj.

Ankara v souvislosti s osudem Arménů ostře odmítá jakékoli zmínky o genocidě. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan kvůli tomu minulý týden varoval i papeže, "aby podobnou chybu už neopakoval".

Turecko sice připouští, že při masakrech a deportacích v letech 1915 a 1916 osmanské jednotky zabíjely arménské křesťany, ale popírá, že by šlo o statisíce lidí, a tudíž o genocidu.

Foto: Shutterstock

Autor: ČTK