Život s papežem: Nešťastný muž, který jezdí starým renaultem

17.07. 06:05 | Autor: Radka Smejkalová

Od osmdesátých let působí Andreas Englisch jako vatikánský zpravodaj pro různá německá média. V "katolické žurnalistice" patří mezi absolutní světovou špičku. Dostal se blízko k Janu Pavlu II., předpověděl abdikaci Benedikta XVI., osobně se zná i se současným papežem Františkem. "Učinil přítrž prostopášnosti vatikánských potentátů a lidé ho za to milují. Odmítl honosnost, třeba jeho 'sídlo' má 25 metrů čtverečních," říká pro TÝDEN o muži, kterého část Vatikánu nenávidí.

Setkáváte se papežem Františkem zblízka. Jaký je jako člověk?
Býval to uzavřený, depresivní, zatvrzelý muž - tak jsem ho znal nejen já, ale i řada dalších lidí tady v Římě. Arcibiskup z Buenos Aires, vlastním jménem Jorge Mario Bergoglio, ovšem pochopil, že se jako papež musí změnit. Podařilo se mu v sobě vykřesat úplně nového člověka. Usmívá se, ukazuje vlídnou tvář. Dokonce i argentinští kněží mu po zvolení papežem psali: "Proč jsi nám dvacet let upíral svůj úsměv?" Spousta lidí ve Vatikánu říká, že to je zázrak.

Kým je tedy Jorge Mario Bergoglio doopravdy? Byla to maska předtím, nebo si ji nasazuje nyní?
K němu patří obě podoby a myslím si, že on sám tomu ne docela rozumí. Tento papež pochopil, že ustaraný, naštvaný a zatvrzelý Bergoglio nepatří na papežský trůn, že jako papež nemůže lidem ukazovat zachmuřenou tvář, nýbrž že musí předávat nadšení z víry, vyzařovat radost. A to se mu povedlo. Ve Vatikánu v tom vidí zásluhu Ducha svatého, já spíše geniální a působivou proměnu. Ta proměna přišla ze dne na den.

Znamená to, že ho úřad papeže činí šťastným?
Ne. Úřad papeže ho rozhodně nečiní šťastným. Jediný okamžik, kdy jsem tohoto člověka viděl šťastného, byl ve favelách (slumech, pozn. red.) v Riu de Janeiro. On se cítí dobře mezi prostými lidmi, duší je obyčejný farář. Papežství ho v tom nijak nezměnilo. Jednou měl v plánu navštívit jistou farnost na okraji Říma. Tamní farář se mu omlouval za slum v okolí, kde žijí ti nejchudší, a papež na to, že se tam zajde podívat. Policisté, kteří byli u toho, byli z jeho nápadu zděšeni. "To nejde, je to příliš nebezpečné," říkali, "my jsme ten slum nezkontrolovali, nevíme, jestli tam náhodou nemají zbraně, nevíme, jak ti lidé budou reagovat, když se mezi nimi náhle objeví papež!" Papeži to bylo úplně jedno, nenechal se zastavit. Vypravil se mezi nuzáky jako obyčejný farář a oni z toho byli samozřejmě úplně paf. Ostatně i své narozeniny tráví s bezdomovci.

Jak došlo k tomu, že papež tráví oslavu svých narozenin s lidmi bez střechy nad hlavou?
Papeži všechny ty paláce, ceremonie a červené koberce strašně lezou na nervy. Nesnáší dárky a kategoricky prohlásil, že žádné nechce. Na jeho první narozeniny v úřadě pojal papežský almužník, arcibiskup Konrad Krajewski, nápad, že papeži udělá radost alespoň tím, že k němu pozve na oběd pár římských bezdomovců. Mnoho z těch tuláků, kteří žijí v krabicích pod kolonádou baziliky sv. Petra, zná, protože jim pravidelně nosí jídlo. Pár - asi pět - bezdomovců tedy našel a vypravil se s nimi k branám Vatikánu. Jenže ti lidé měli s sebou psy a hlídka Švýcarské gardy řekla, že psi do Vatikánu nesmějí. Krajewski tedy zavolal papeži, že je mu to líto, že ho chtěli překvapit, ale že to bohužel nejde kvůli psům. Papež si vyžádal na ucho onoho gardistu a povídá mu: "Tady je papež, pusťte ty psy dovnitř!" Gardista na to: "A já jsem čínský císař!" A zavěsil! Nevěřil, že by se papež snížil k tomu, mluvit s obyčejným člověkem z ostrahy. Papež nakonec někoho vyslal, aby vyřídil, že mají psy pustit dovnitř, a od té doby své narozeniny vždy slaví s římskými tuláky.

*Jaký má papež František vztah k ostatním náboženstvím?