Základní údaje o pádu letadla v roce 1972 v Československu, který jako jediná přežila srbská letuška Vesna Vulovičová (o jejím úmrtí ve věku 66 let dnes informoval web bělehradské televize).

- Při nehodě letounu Douglas DC-9 jugoslávské letecké společnosti JAT, letícího na lince z Kodaně do Záhřebu, zahynulo 26. ledna 1972 poblíž České Kamenice na Děčínsku 27 z 28 osob, přežila pouze letuška Vesna Vulovičová.

- Vulovičová přežila zřícení z více než deseti kilometrů (10.160 metrů), což podle Guinessovy knihy rekordů představuje rekord při přežití volného pádu bez padáku. Tehdy dvaadvacetileté rodačce z Bělehradu (narozena 3. ledna 1950) Vulovičové, která byla u aerolinek pouhý rok, zachránilo život to, že se zaklínila ve zbytku zádi.

- Pád trosek navíc zbrzdily větve stromů a prudký svah, do kterého narazily. Přesto by ale mladá letuška nejspíš nepřežila, kdyby se jí nedostalo rychlé pomoci. V rychle padajícím soumraku - bylo krátce po páté hodině odpoledne - ji tehdy objevil lesník Bruno Henke, který za války sloužil v německé armádě jako medik a naštěstí neztratil duchapřítomnost. "Prý jsem volala - bože, lidi," řekla před lety Vesna Vulovičová, která ale znala okolnosti nehody jen z vyprávění.

- Téměř měsíc pak proležela v bezvědomí v českých nemocnicích, nejprve v České Kamenici, kde ji dostali z nejhoršího. Když ale po týdnu letuška, která si při pádu zlomila obě ruce a nohy, poranila páteř i lebku a poté navíc přežila klinickou smrt, ochrnula na dolní polovinu těla, převezli ji vrtulníkem do vojenské nemocnice ve Střešovicích. Tam už Vesnu koncem února 1972 mohli navštívit rodiče a dozvěděla se také, co se vlastně stalo s letadlem a kolegy.

- Vulovičová si toho ale moc nepamatovala. "Měsíc mám z paměti úplně vygumovaný," poznamenala před lety. Naposledy si prý vybavila to, jak po mezipřistání v Kodani (let mířil ze Stockholmu přes dánskou metropoli a Záhřeb do Bělehradu) vystřídali jako čerstvá posádka své kolegy. Také prý tehdy zahlédla podezřelého člověka, možná atentátníka, jak opouští letadlo.

- Podle oficiálních výsledků vyšetřování nehodu letounu nezpůsobila technická závada nebo chyba posádky, ale nálož nastražená v jednom kufru. Pachatele útoku se ale nikdy vypátrat nepodařilo, ačkoli se k němu krátce po činu přihlásili ustašovci, chorvatští odpůrci Titova komunistického režimu. Radikální bojovníci za nezávislost Chorvatska byli počátkem 70. let velmi aktivní, na kontě měli třeba přepadení jugoslávské ambasády ve Stockholmu nebo únos amerického letadla.

- V obavě z možného atentátu pak Vesnu, která začátkem března 1972 odletěla na doléčení do Bělehradu, hlídala po celý tříměsíční pobyt v nemocnici ochranka. Vesnino vyléčení bylo tehdy považováno za velký úspěch československého zdravotnictví.

- Z fyzických zranění se letuška díky svému mládí rychle vzpamatovala a psychické následky prakticky neměla. Již necelý rok po tragédii se chtěla vrátit k létání, vedení aerolinek ji ale raději nechalo na zemi, do roku 1991 měla na starosti prodej letenek firmám a cestovním kancelářím. Pak ale odešla, prý kvůli svému ostrému jazyku.

- V 90. letech neváhala veřejně kritizovat nacionalistický režim Slobodana Miloševiče a podporovala demokratické změny.

- A rázně reagovala v roce 2009, kdy se znovu vynořily spekulace o tom, že její letadlo nezničila bomba vysoko na obloze, ale rakety čs. armády jen pár set metrů nad zemí. Sestřelení vyloučila i řada odborníků.

- Vulovičová, která několikrát navštívila místo tragédie, byla od roku 1991 v důchodu a žila v malém bělehradském bytě s dvěma kočkami.