Zemřel Gyula Horn, zasloužil se o pád komunismu v Maďarsku

19.06. 19:26 | Autor: ČTK

Ve věku osmdesáti let zemřel bývalý maďarský premiér Gyula Horn. Především v roce 1989, kdy byl ministrem zahraničí posledního maďarského komunistického kabinetu, Horn sehrál klíčovou roli při otevírání hranic a pádu komunismu v Evropě. Post předsedy vlády pak zastával v letech 1994 až 1998.

Maďarská vláda informovala, že Horn zemřel po dlouhé nemoci.

Gyula Horn vstoupil do povědomí v roce 1989, kdy jako šéf diplomacie otevřel hranice Maďarska uprchlíkům z komunistického východního Německa směřujícím do západního Německa. Spolu s tehdejším rakouským ministrem zahraničí Aloisem Mockem již 27. června 1989 symbolicky přestřihl ostnaté dráty "železné opony" na hranici obou zemí u Šoproně.

Za svoji roli v otvírání "železné opony" byl vyznamenán v několika západoevropských zemích a zvlášť byl oceněn v Německu.

Naposledy se Horn objevil na veřejnosti 5. července roku 2007, když slavil své 75. narozeniny. Tehdy ho přijel do Budapešti navštívil i bývalý sovětský vůdce Michail Gorbačov.

Gyula Horn

- V bývalé Maďarské socialistické dělnické straně (MSDS) Jánose Kádára patřil k reformnímu křídlu a po jejím rozpuštění v roce 1989 založil Maďarskou socialistickou stranu (MSZP). V poslední maďarské komunistické vládě byl ministrem zahraničí a k jeho jménu se váže otevření maďarsko-rakouské hranice pro uprchlíky z bývalé NDR v září 1989, čímž začalo postupné odbourávání železné opony mezi Východem a Západem. Budapešť tak, řečeno slovy německého exkancléře Helmuta Kohla, odstranila první cihlu z berlínské zdi.

- Jedním z nejviditelnějších projevů změn bylo vedle faktického odstavení Jánose Kádára i rozhodnutí o likvidaci signalizačního zařízení na hranicích s Rakouskem. S odstraňováním zastaralého a nespolehlivého systému začali maďarští vojáci v květnu 1989, přičemž na začátku srpna bylo zrušeno i přísně střežené pásmo v okolí hranice.

- "Díra v železné oponě" přitahovala pozornost řady obyvatel východního Německa. V létě 1989 proto na dovolenou do Maďarska vyrazily tisíce východních Němců. Část z nich se uchýlila na západoněmeckou ambasádu v Budapešti, ostatní se rozhodli zkusit štěstí při přechodu hranic.

- První masovější exodus obyvatel NDR z Maďarska do Rakouska nastal 19. srpna 1989 během akce Panevropský piknik, kterou pořádalo rakouské Panevropské hnutí a maďarská opozice. Krátkého otevření hraniční brány poblíž Šoproně k útěku využilo několik set východních Němců. Pět dnů nato mohla odjet do Norimberka i stovka uprchlíků, kteří obsadili velvyslanectví v Budapešti.

- Problém s velkým množstvím Němců, kteří se i poté na maďarském území nacházeli, se vláda Miklóse Németha rozhodla řešit vypovězením dohody s NDR o pravidlech cestování. Rozhodnutí, které pro východoněmecké uprchlíky znamenalo faktické otevření hranic s Rakouskem, mělo podle tehdejšího maďarského ministra zahraničí Horna začít platit už 4. září, ale na žádost Berlína bylo o týden posunuto.

- Německý komunistický vůdce Erich Honecker ale usiloval o víc než o pouhý odklad. "Desátého ráno nám poslal dlouhý telegram. Psal, že německý lid to nestrpí, hrozil hospodářskými sankcemi," popsal před lety napjatou atmosféru Horn v rozhovoru pro Lidové noviny. I přes vehementní protesty východoněmeckého vedení, jež se dovolávalo zásahu Moskvy, se závory na maďarské západní hranici v noci z 10. na 11. září 1989 skutečně zvedly, a proud východních Němců zamířil za vytouženou svobodou. Jen během následujících tří dnů jich do Rakouska odešlo na 15 tisíc.

Foto: ČTK

Autor: ČTK