Zelení, Levice a FDP se spolu s AfD utkají o třetí místo

Svobodná demokratická strana (FDP), Zelení a Levice se v nadcházejících německých parlamentních volbách spolu s Alternativou pro Německo (AfD) utkají o třetí místo. I když se žádná z trojice stran v preferencích nepohybuje nad deseti procenty, mají dvě z nich - FDP a Zelení - šanci usednout v příští vládě.

"Všechny tři se snaží prosazovat svá témata, Zelení ekologii, Levice sociální spravedlnost a liberálové pro sebe objevili téma digitalizace," zařazuje programově strany politolog z univerzity v Düsseldorfu Stefan Marschall. Jeho kolega z univerzity v Erfurtu Andreas Anter zase upozorňuje, že především svobodní demokraté a Zelení se v posledních letech hodně přiblížili. "U Zelených a FDP jsou nyní nepatrné, možná estetické rozdíly," míní. "Levice je z této trojice stranou, která teď dělá nejsilnější opoziční politiku," podotýká politoložka z univerzity v Tübingenu Gabriele Abelsová.

Právě Levice si zatím z uvedených tří stran může dělat šance na nejlepší volební výsledek. Průzkumy jí přisuzují mezi devíti až deseti procenty hlasů. Strana vedená dvojicí volebních lídrů - Sahrou Wagenknechtovou a Dietmarem Bartschem - se je snaží získat třeba sliby výrazného zvýšení minimální mzdy, zavedení minimálního důchodu nebo milionářské daně. Zároveň odmítá chystané dohody o volném obchodu či o zvyšování obranného rozpočtu a prosazuje užší vztahy s Ruskem.

Před čtyřmi lety Levice, která vznikla v roce 2007 sloučením východoněmeckých postkomunistů a skupiny odpadlíků od sociální demokracie, získala 8,6 procenta hlasů a skončila v opozici. Nejinak tomu zřejmě - pokud jde o účast na vládě - bude letos. A stejně jako před čtyřmi lety může Levice počítat s tím, že se jí na východě Německa dostane výrazně vyšší podpory než v jeho západní části.

Opačně jsou na tom svobodní demokraté a Zelení. "FDP je na východě prakticky bezvýznamná, má kolem čtyř, pěti procent," říká politolog Anter. "To samé platí pro Zelené," popisuje. Obě strany tak musí hlasy získávat především v bývalé západní části Německa, kde jsou o poznání silnější.

Svobodným demokratům mají volby, které se uskuteční 24. září, pomoci zapomenout na trauma z roku 2013, kdy se poprvé od druhé světové války do parlamentu nedostali. Strana se tehdy po výsledku 4,8 procenta ocitla jak mimo vládu, tak mimo Spolkový sněm.

FDP, která byla v minulosti členkou mnoha kabinetů jak s konzervativní unií CDU/CSU, tak s SPD, věří, že jí k dosažení cíle pomůže i výrazná kampaň šitá na míru jejímu šéfovi Christianu Lindnerovi. Programově chtějí liberálové zaujmout například slibem daňových úlev ve výši kolem 30 miliard eur ročně, snížením byrokratické zátěže nebo založením digitálního ministerstva. V průzkumech mají okolo osmi až deseti procent.

Zhruba o procento níže se pohybují Zelení, kteří ve Spolkovém sněmu zasedají nepřetržitě od roku 1983. Strana, která v posledních volbách získala 8,4 procenta hlasů, sází na duo Cem Özdemir, Katrin Göringová-Eckardtová a na tradiční ekologická témata. Zelení požadují okamžité vypnutí 20 nejšpinavějších uhelných elektráren, rychlé zvyšování objemu elektřiny vytvořené z obnovitelných zdrojů nebo zákaz nových aut se spalovacím motorem od roku 2030. Zasazují se také o postupné ukončení masových chovů zvířat a odmítají zpřísňování azylového systému.

Kampaň je nevýrazná

I přes množství požadavků je podle některých kampaň Zelených příliš nevýrazná. "Je překvapivé, jak jsou Zelení zdrženliví, i když by třeba dieselový skandál měl být přesně jejich téma," říká politolog Marschall. Podle odborníků to souvisí i s tím, že ve straně existuje silné hospodářské křídlo, k jehož představitelům patří také volební lídři.

Právě toto křídlo by nemělo problém s povolební koalicí s konzervativní unií CDU/CSU a svobodnými demokraty. To je v současné době podle průzkumů veřejného mínění spolu s pokračováním velké koalice CDU/CSU a sociálních demokratů jediné realistické povolební uspořádání v Německu.

Čtěte dále

další zprávy