Žádná země EU by neměla migrační krizi čelit sama

25.06. 13:56 | Autor: ČTK

Evropská komise (EK) si z nedělní schůzky lídrů 16 zemí Evropské unie k migraci odnesla takový závěr, že žádný stát unie by neměl být v migrační krizi odkázán sám na sebe. Ať už při řešení příchodů přes vnější hranici unie, či druhotného pohybu migrantů po unii. Novinářům to řekl mluvčí komise Margaritis Schinas s tím, že předseda komise Jean-Claude Juncker chce závěry nedělní schůzky ještě před čtvrtečním summitem celé EU projednat s předsedou Evropské rady Donaldem Tuskem.

Jedním z výsledků nedělní schůzky, která nemohla mít žádné formální závěry, je také přesvědčení, že do chvíle, než bude nalezena celoevropská dohoda na řešení migrační problematiky, mohou se skupiny členských států EU domlouvat na společných krocích v rámci stávajících unijních pravidel.

Komise ale před novináři zdůrazňovala, že formálně nemá jít o "posílenou spolupráci", jak ji definují unijní smlouvy. Tento mechanismus, kdy skupina států EU společně pracuje na určité věci, se teď používá například při trvalé strukturované spolupráci zemí unie v obranné oblasti.

"Dvoustranné dohody a zrychlené procedury mezi členskými státy mohou pomoci najít dočasná operační řešení otázky druhotných pohybů (migrantů mezi státy EU). A to je něco, co je v souladu se stávajícími pravidly," uvedla mluvčí komise Natasha Bertaudová.

Schinas také poznamenal, že mnohé z desetibodového návrhu, který v neděli kolegům překvapivě rozdal italský premiér Giuseppe Conte, už obsahují nyní projednávané návrhy komise či se o nich mezi unijními zeměmi diskutuje.

Podle mluvčí Bertaudové také nedělní jednání 16 premiérů a prezidentů vyloučilo možnost vzniku středisek mimo EU, kam by byli z unijního území přesouváni žadatelé o azyl. To prý totiž není v souladu s mezinárodním právem.

Unie tak bude na summitu ve čtvrtek podle Bertaudové diskutovat o dvou možných variantách řešení "vyloďovacích platforem", které by měly pomoci omezit příchody migrantů do unie přes Středozemní moře. První je představa míst, například v severní Africe, kde by na moři zachráněné migranty přebíraly Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) a Mezinárodní organizace pro migraci (IOM).

Pomáhaly by rychle určit, kdo má právo na zařazení do azylového řízení - či případně na legální přesídlení do EU - a kdo ne. Druhou možností je vznik středisek v evropských přístavech, kde by podobnou činnost prováděly výrazně posílená agentura Frontex, tedy unijní pobřežní a pohraniční stráž a novým, silnějším mandátem vybavený Evropský podpůrný azylový úřad (EASO). Posílení a změny mandátů obou unijních agentur komise nabízí už pro čtvrteční summit Evropské unie.

Bertaudová také připomněla názor komise, že státy EU by se měly co nejrychleji domluvit na pěti oblastech navržené reformy evropského azylového systému, na nichž panuje shoda. Dvě novely, související přímo se změnami takzvaných dublinských pravidel, kde státy dál hluboce dělí otázka povinného přebírání migrantů v případě krize, by měly být podle EK domluveny do konce letošního roku.

Foto: ČTK/AP/Markus Schreiber

Autor: ČTK