Zachraňovat euro? Bůů... Nová partaj troubí k útoku

Jsou proti euru, chtějí dále rozvíjet demokracii a potírat politiku jako samoúčel. S velkou pompou a za velké mediální pozornosti se uplynulou neděli sešla v Berlíně ke svému prvnímu sjezdu nová strana Alternativa pro Německo (AfD). Z řad etablovaných partají se na adresu nováčka v politickém ringu ozývá pískot a nesouhlasný pokřik. To ovšem svědčí také o tom, že z AfD jde strach.

Na politické strany ve Spolkové republice, hlavně na pravé straně spektra, vybaflo z Berliner Interconti-Hotelu nové strašidlo. Právě zde se o víkendu sešla na svém prvním sjezdu strana Alternativa pro Německo (Alternative für Deutschland). Velký sál hotelu zaplnilo asi 1500 lidí, kteří požadují hlavně změnu berlínské politiky vůči EU a euru.  

Se svým kurzem proti euru může AfD řádně zamíchat stávajícím politickým koktejlem v metropoli na Sprévě.

Podle čerstvých průzkumů Infratestu si 24 procent Němců dokáže představit, že by při volbách do Spolkového sněmu letos na podzim nové straně dali svůj hlas.

To je obří číslo. Například sociální demokraté (SPD), kteří se pokusí svrhnout z kancléřského trůnu Angelu Merkelovou (CDU), mají nyní podporu "pouhých" 21 procent voličů. Více příznivců, 29 procent, má AfD na východě Německa. Na západě je to 23 procent.

Zajímavé je, že strana "vrčící" na společnou měnu euro, má více fanoušků u žen (27 procent) než u mužů (21 procent). Pokud jde o věk, výrazně více se zamlouvá mladým do 29 let než starším 60 let. Konkrétně je to v poměru 36 procent k 18 procentům. 

Výsledky průzkumů o AfD se nicméně až propastně liší. Podle průzkumu INSA, které dnes zveřejnil list Bild, by ji daly svůj hlas pouhá tři procenta Němců.

Nejisté krůčky stranického nemluvněte

Média si při prvním sjezdu alternativců neodpustila štiplavé poznámky o jejich pořadatelských škobrtnutích.

Hlasování se neustále odkládala, vládl trochu zmatek a na hlasovacích lístcích se objevila pravopisná chyba. Bezchybně prý si vedli jen prodejci stranických suvenýrů.

Někteří škarohlídi hovoří o diletantismu, AfD mluví s úsměvem o začátečnických porodních bolestech.

Sjezd rozhodl, že strana se letos 22. září zúčastní voleb do dolní komory německého parlamentu (Spolkový sněm; Bundestag). Detaily svého programu AfD teprve formuluje, ale v jeho stěžejních bodech má celkem jasno. Hlavním cílem je "spořádané rozpuštění eura".

Jak by se to mělo přesně stát, nechává AfD zatím otevřené. V každém případě by Německo mělo vetem zastavit budoucí kredity pro permanentní záchranný deštník Evropského stabilizačního mechanismu (ESM). Shoda panuje též v této větě: "Znovuzavedení německé marky (DM) nesmí být tabu." 

Strana požaduje, aby si Německo rozpuštění eurozóny vynutilo. Bouřlivý potlesk zazněl, když první předseda partaje Bernd Lucke oznámil, že "rozervou svěrací kazajku ustrnulých a opotřebovaných starých stran". 

Společná měna jako omyl

Zavedení eura byl historický omyl, který je nutné korigovat, dodal. Pokud ztroskotá euro, neztroskotá automaticky i Evropa, jak se snaží Merkelová vsugerovat světu. V takovém případě by podle něj ztroskotala pouze kancléřka a ti ze stran eurobloku, kteří drží její vlečku.

"Euro proti sobě staví jednotlivé národy," argumentuje publicista a spoluzakladatel AfD Konrad Adam.

Na sjezdu stačilo z tribuny jen vyřknout slovo kancléřka nebo Brusel a už se sálem rozeznělo nesouhlasné bučení a mručení.   

Pokud jde o další cíle, zůstává zatím program AfD vágní. Bude se dopilovávat za pochodu na Berlín. Půjde mimo jiné o větší podporu rodiny a dětí, zjednodušený model daní, referenda podobná švýcarským nebo imigrační politiku podle vzoru Kanady.

Azyl by se měl udělovat jen "vážně politicky pronásledovaným".

Aby sjezd předešel vyčerpávajícím a nikdy nekončícím debatám o programu, uchýlila se AfD k demokraticky mírně spornému kroku. Program byl zatím schválen a debatovat o něm se začne až poté.

Mezi hlavní hvězdy sjezdu patřili ti, kdo straně vdechli život. Už zmíněný hamburský ekonom Bernd Lucke, jehož delegáti zvolili do svého čela, dále pak Joachim Starbatty, profesor hospodářských věd z Tubinek (Tübingen) či Hans-Olaf-Henkel, jenž podal žalobu proti ESM u Spolkového ústavního soudu.

Za to ho kritici eura v Německu oslavují jako hrdinu.

Nová strana sice sama sebe označuje za neideologickou, ovšem fakt je, že drtivá většina jejích dosavadních členů měla kdysi partajní knížku křesťanských CDU, CSU a liberální FDP.

Nemálo z nich učí na německých vysokých školách. 

Lapač zklamaných voličů

Na nové bojovníky o poslanecká křesla ve Spolkovém sněmu se snesl mrak kritických, nejednou jedovatých šípů partajních protivníků. A to nejen z jejich pravého křídla, proti kterému AfD vede hlavní úder.

Šéf frakce CDU/CSU v Bundestagu Volker Kauder označil AfD za "institucionalizovaný strach z budoucnosti". Hesenský premiér Volker Bouffier (CDU) hovoří na adresu stranického nováčka o "výrazu latentní nevolnosti". S tím ale nejde dělat politiku. Strana podle něj nebude mít úspěch.

To ale nic nezmění na tom, že AfD může ve volbách středopravým stranám dost uškodit, shodují se politologové. Strana může mít podle nich slušný úspěch nejen u části voličů středopravých stran, ale také u voličů nerozhodných a nevoličů.

Řada unijních (CDU/CSU) a liberálních (FDP) politiků varuje své voliče, že alternativci šíří "nebezpečnou nostalgii" a vzbuzují falešné naděje.

"Velmi mě znepokojuje už to, že se vytvoří nějaké sdružení, které vzbuzuje dojem, že Německo může změnit měnu, aniž by tím vznikly škody na úsporách a majetku Němců," říká generální tajemník FDP Patrick Döring.

Podle poslance SPD Larse Klinkbeila jsou v AfD jen lidi, kteří už nemají v CDU co říct. "Jde o sdružení dobře placených profesorů, kteří nechtějí odstranit jen euro, ale i sociální stát," tvrdí šéf Levice (Die Linke) Bernd Riexinger. AfD podle něj není alternativou pro Německo, ale stranou namířenou proti zaměstnancům, důchodcům a lidem bez práce. 

"Mají z nás strach!" komentuje lakonicky stranické rivaly alternativec Adam.

 

Čtěte dále

další zprávy