Wildersi, nepolevuj v kritice islámu, říká průzkum

Známý nizozemský kritik islámu a šéf Strany pro svobodu (PVV) Geert Wilders nemá mírnit svůj tón při kritice (domnělé) islamizace Evropy. Tento názor zastává dle čerstvého průzkumu veřejného mínění 52 procent jeho krajanů. Po masakru v Norsku se také v Nizozemí objevily snahy spojovat Wilderse s Andersem Breivikem, který v Oslu a na ostrově Utøya zavraždil 77 lidí.

Většině Nizozemců (63 procent) dělá starosti skutečnost, že vliv islámu na západoevropské země se stále zvětšuje. Jen o něco menší počet respondentů (56 procent) si myslí, že je třeba přijmout opatření, která by výrazně omezila přistěhovalectví muslimů.

Vyplývá to z průzkumu veřejného mínění uskutečněného prestižní holandskou agenturou Maurice de Hond. Její experti zkoumali názory Nizozemců na islám a muslimy po teroristických útocích v Norsku. Jejich pachatel zmiňuje ve svém manifestu i Geerta Wilderse, poslance nizozemského parlamentu a šéfa antiislámské strany PVV. Breivik podle svých slov Wilderse obdivuje.

V Breivikově manifestu se slovo Nizozemí objevuje celkem šestašedesátkrát a výraz Nizozemci devadesátkrát. 

Z průzkumu dále vyplývá, že voliči PVV stojí nadále pevně jak za Wildersem, tak jeho názory. A že obavy z islámu na západě starého kontinentu se neomezují zdaleka jen na Wildersovy příznivce. Hledat souvislost mezi PVV a tím, co se stalo v Norsku, mají tendenci téměř výlučně jen levicoví voliči.

Po norském masakru se na Wilderse snesla doma vlna kritiky. Známý holandský právník Gerard Spong (televizní šou Ďáblův advokát) dokonce prohlásil, že blonďatý politik "má na svých rtech norskou krev". V diskusích na internetu čelil Wilders výtkám, že teroristu inspiroval.

Šéf sociálních demokratů (PvdA) Job Cohen si sice nemyslí, že populárnímu holandskému "islamobijci" by měla být dávána odpovědnost za Breivikovy činy, ale politici by si podle něj měli dávat větší pozor na svá slova. Poslankyně Nabahat Albayraková (PvdA), která je tureckého původu, vyzvala svého kolegu, aby vysvětlil to, že některé jeho postoje nejsou demokratickým způsobem realizovatelné.

Další upozorňují na obsahovou souvislost mezi myšlenkovým světem atentátníka a apokalyptickými vizemi islamizace Evropy, jež Wilders systematicky prezentuje. Liberální deník De Pers označil Breivika za prvního teroristu, který se výslovně odvolává na ideologii nové pravice.

Nejrůznější snahy podsunout Wildersovi nějakou formu spolupachatelství na krveprolití v Norsku považuje ale řada holandských komentátorů za silný tabák. Je podle nich nezbytné naprosto přesně rozlišovat ideologii a činy. Nadále musí být možná i tvrdá kritika náboženství, islámu či křesťanství, už jen kvůli v nich existujícím fundamentalistickým tendencím.

Vzhledem k okamžitému a mohutnému tlaku, pod nímž se ocitl, si Wilders pospíšil s tím, aby se od svého obdivovatele Breivika distancoval, když ho označil za "násilnického a chorého ducha". "Idiota". Krátce poté se vyjádřil ještě tvrději: "Že boj proti islamizaci zneužije násilným způsobem psychopat, to je ranou do tváře světovému antiislámskému hnutí." Wildersovým odpůrcům v Nizozemí to ale nestačí.

Poslanec Tofik Dibi ze strany Zelená levice, syn marockých přistěhovalců, žádá, aby se v parlamentu v Haagu uskutečnila po letní pauze diskuse o styčných bodech mezi PVV, norským atentátníkem a xenofobií.

Vzhledem ke složení parlamentu, který ovládají vládní pravicoví liberálové (VVD) a křesťanští demokraté (CDA) podporovaní (mimo kabinet) právě Wildersovou Stranou pro svobodu, je ovšem podobná diskuse málo pravděpodobná.

Navíc, je tomu jen několik týdnů, co nizozemský parlament vydal "integrační nótu", v níž vyzývá migranty k asimilaci a zřetelně se loučí s ideou multikulturní společnosti.

V tomto dokumentu se zrcadlí esence zarputilé holandské diskuse o identitě a integraci. Její obsah, včetně ostré kritiky islámu, kterou vnesl do politické agendy už Wildersův ideový předchůdce Pim Fortuyn, se už dávno stal součástí mainstreamového myšlení.

 

Čtěte dále

další zprávy