Východní pečovatelé o nemohoucí a staříky? Není to tak výhodné

20.05. 17:50 | Autor: ČTK

Dobrá péče pro milované příbuzné je často skutečně drahá. Řada agentur proto zprostředkovává pečovatele z východní Evropy. Německé organizace na ochranu spotřebitelů ale nemají valné mínění o tomto způsobu úspor a mají pro to své důvody. Pokušení je veliké, riziko ale také. Kdo si totiž najme pro domácí péči zahraniční sílu, musí si dávat zatraceně pozor, aby nejednal protiprávně.

To, že mnoho lidí o takovém způsobu řešení přemýšlí, je pochopitelné, napsal list Die Welt.

Krátký pohled do tabulky k porovnání stačí. Mezi tím, co péče stojí a co platí zdravotní pojišťovny, je značný rozdíl. Balíček s "malou péčí", který zahrnuje čištění zubů, doprovod na toaletu, obléknutí a jedno omytí horní poloviny těla žínkou, nabízí jistá firma v Dolním Sasku za 9,33 eura (240 korun).

Kdo požaduje ještě sprchování a mytí vlasů, což je takzvaná "velká péče", musí zaplatit 15,26 eura (400 korun). Česání a holení stojí 2,97 eura (77 korun), pomoc se svačinou 4,14 eur (108 korun) a asistence s hlavním jídlem 12,42 eura (323 korun).

Domov pro seniory ve Stendalu. K tomu je třeba přičíst cestovní paušály, víkendové příplatky a samozřejmě domácnost. Kdo neuzavřel dobré připojištění, musí si přesně spočítat, kolikrát si může dovolit sprchu.

Atraktivní se tak zdají takzvané čtyřiadvacetihodinové nabídky, pro které agentury sjednávají pracovníky z východní Evropy. Pečovatelé mohou u klientů bydlet, být jim stále k dispozici a starat se o domácnost. Tolik představa. Organizace hájící zájmy spotřebitelů ale o výhodnosti pochybují, nicméně sen o celodenní péči zůstává.

Od jednoho jediného opatrovníka to ovšem není možné jednoduše proto, že má také nárok na volný čas a na normální osmihodinovou pracovní dobu.

"Příbuzní se musí zbavit myšlenky, že dostanou člověka, který jim bude k dispozici 24 hodin denně," řekla Katrin Andruschowová ze spotřebitelské organizace Stiftung Warentest. Sečteno a podtrženo, nabídka není tak výhodná, jak se na první pohled zdá.

I u pečovatelů z východní Evropy je třeba počítat s 1500 až 2500 eury (až 65 tisíc korun) měsíčně, zdůraznila Andruschowová. Takto drazí jsou proto, neboť zdravotní pojišťovny tyto náklady neproplácejí. Platí totiž jen schválenou asistenční službu z Německa a se zahraničními pracovníky nemají žádné smlouvy.

Rodiny, které zahraniční pečovatele využívají, také často stojí jen krůček od nelegálnosti. Občas tuto hranici překročí, aniž by o tom vůbec věděly. "Podle odhadů je podstatná část této zahraniční nabídky nelegální nebo se pohybuje v šedé zóně," řekla Heike Nordmannová ze spotřebitelského střediska Verbraucherzentrale Nordrhein-Westfalen.

Ten, kdo si přes agenturu zajistí zahraničního pracovníka, se musí ujistit, že pečovatel platí ve své vlasti sociální pojištění. Také samotné zprostředkování stojí ročně na poplatcích několik stovek eur.

Za žádných okolností není možné najmout takzvaného "soukromníka", kterého pověříte péčí. V takovém případě by se totiž pokaždé jednalo o černotu, za kterou hrozí tučné pokuty.

"Nejjistějším způsobem tedy je stát se zaměstnavatelem a opatrovníka či pečovatele sám zaměstnat," vysvětlila Andruschowová s tím, že i tak je třeba dodržovat pracovní zákoník včetně vyplácení přiměřené mzdy během nemoci a o dovolené a respektovat pracovní dobu.