Vlámští nacionalisté tlačí na nezávislost Flander

12.07. 07:30 | Autor: - pp -

Sny o nezávislosti Vlámska - nacionalista Dewinter.

Jeden z lídrů hnutí vlámských nacionalistů, Philip (Filip) Dewinter, vyzval ideologicky spřízněnou, nejsilnější belgickou stranu Nová vlámská aliance (N-VA), aby společně prosadili nezávislost Flander. Učinil tak na mítinku své vlastní partaje Vlámský zájem (VB) ve městě Boom.

Dewinter, který šéfuje frakci Vlámského zájmu v belgickém parlamentu, využil ke svému apelu 11. červenec, který Vlámové slaví jako svůj svátek.

Nová výzva k samostatnosti Vlámska navíc zazněla v době stále se prohlubující politické krize v Belgii, kdy předseda N-VA Bart de Wever odmítl čerstvé návrhy šéfa valonských socialistů Elia Di Rupa, které by konečně otevřely cestu k sestavení federální vlády. Belgie je bez vlády už déle než rok, přesně 393 dny, což je absolutní světový rekord.

Od samého vzniku Belgie se jí prorokuje brzký rozpad. Nezávislost musí jednostranně vyhlásit vlámský parlament, který poté s Valonskem (frankofonní částí Belgie) dojedná, komu co po rozchodu zůstane, prohlásil Dewinter ve svém projevu v Boomu. Otázkou už podle něj není, zda bude Valonsko nezávislé, ale KDY se tak stane. Pouze jasná volba samostatnosti nabízí dle vedoucího představitele VB východisko z nynější institucionální krize.

Minulý týden Dewinter v rozhovoru pro německý magazín Zuerst řekl: "Otázkou není, jestli umělý belgický stát exploduje, nýbrž jen to, kdy se tak stane. Je možné, že to bude trvat už jen jeden rok, ale může se to protáhnout až na 15 let." A dodal: "Nezávislé Flandry a nezávislé Valonsko přijdou. O tom není pochyb."

Faktem nicméně je, že rozpad Belgie se už s větší či menší intenzitou prorokuje od jejího zrodu roku 1830. Království ale stále drží pohromadě.

Dewinter přišel se svým (novým) apelem 11. července, který od roku 1973 slaví Vlámové jako svůj oficiální svátek. Připomínají si při něm bitvu z téhož dne roku 1302, kdy vlámská domobrana porazila u Kortrijku (Courtrai) na hlavu elitní francouzské vojsko krále Filipa IV. Sličného. Střet vstoupil do historie pod názvem Bitva zlatých ostruh, jejichž velké množství zůstalo ležet na bitevním poli.

Přívrženec Vlámského zájmu. Belgická média už minulý pátek pohřbila veškeré naděje na rychlé sestavení vlády, když vlámský nacionalista De Wever odmítl nové návrhy valonských socialistů na rozsáhlou státní reformu. Včera, v pondělí, však svůj tvrdý postoj poněkud zmírnil.

Šéfovi Nové vlámské aliance se stále nelíbí, jak si valonští socialisté představují zvyšování daní, změny v sociálním zabezpečení a další přesuny kompetencí na regiony. Dále trvá letitý spor o oblasti Halle a Vilvoorde u Bruselu.

Podle belgických médií zůstávají zřejmě jedinou rozumnou alternativou předčasné volby.

Přitom je ovšem jasné, že ani ty nenabízejí spásné východisko ze současné krize, protože stávající poměr sil mezi stranami by se nejspíše nijak výrazněji nezměnil. Řešení krize by musely i poté hledat partaje, které se o to dosud marně snaží.

Pokud jde o nové formy vlády, vynalézavost Belgičanům viditelně nechybí. Podle jednoho scénáře by současnou úřadující vládu mohl dočasně nahradit "nouzový kabinet".

Vznik Belgie - revoluční dny roku 1830.