Vídeňský hotel zaměstnává jen uprchlíky

15.06. 11:53 | Autor: Marek Kerles

Zatímco rakouská pravicová vláda se snaží zpřísňovat azylovou politiku, řada organizací i jednotlivců se předhání v nápadech, jak uprchlíky nejlépe integrovat do společnosti. Příkladem může být hotel Magdas u vídeňského Prátru, kde se o pohodlí hostů starají téměř výhradně lidé, kteří utekli ze svých zemí.

Nejedná se o žádné azylové zařízení, ale o klasický čtyřhvězdičkový hotel, v němž jedna noc vyjde v průměru na 73 eur (1800 korun) na osobu. A to není ani na vídeňské poměry žádné levné ubytování. O pohodlí hostů se přitom starají lidé, kteří do Evropy připluli na člunech nebo podnikli strastiplnou cestu přes Balkán. "Ze třiceti zaměstnanců hotelu jsou tři čtvrtiny uprchlíci," říká TÝDNU vedoucí hotelové recepce Alejandro Martinez. Sám je podle svých slov také "tak trochu uprchlík", protože se narodil ve Španělsku. Do Rakouska se s matkou přestěhoval před devíti lety. Naprostá většina dalších pracovníků hotelu se ale do Vídně dostala mnohem komplikovanějším způsobem.

Uklízečky i manažeři

"Máme tu opravdu hodně různých národností, naši zaměstnanci mluví snad dvaceti různými jazyky," chlubí se Martinez. Od manažerských postů až po umývače nádobí pracují v hotelu muži a ženy, kteří odešli z Afghánistánu, Čečenska, Sýrie, Nigérie a mnoha dalších zemí. Vděčí za to světově unikátnímu projektu vídeňské Charity. Ta se před čtyřmi lety rozhodla, že bývalý domov důchodců přestaví do podoby hotelu, v němž bude zcela cíleně zaměstnávat utečence. Nežije přitom z dotací. "Je to normální byznys. Musíme vydělávat a z výdělku splácet náklady na rekonstrukci," upozorňuje Martinez. Charita do přestavby bývalého domova důchodců investovala 1,5 milionu eur.

Pracovní podmínky zaměstnanců hotelu Magdas se nijak neliší od podmínek v jiných hotelových zařízeních. Snad jen s jednou výjimkou. Dvakrát týdně chodí na doučovací kurzy němčiny. Cílem je pomoci uprchlíkům, aby se lépe začlenili do společnosti a osvojili si pracovní návyky obvyklé v Rakousku.

Podle Martineze si drtivá většina zaměstnanců práce váží a snaží se ji vykonávat, jak nejlépe umí. "Vím pouze o jednom případu, kdy jsme se s jedním pracovníkem museli rozloučit," prozrazuje.

Fakt, že v hotelu pracují takřka jenom uprchlíci, podle něho hosty neodrazuje. Po většinu roku je 88 pokojů obsazených. A to i přesto, že hotel nepůsobí nijak přepychovým dojmem a zároveň není levný. Pokoje jsou zařízené velmi skromně, nedostatek "luxusu" nahrazuje umělecká tvořivost, netradiční obrazy či repasovaný starý nábytek a židle.

Projektů přibývá

Výmysl vídeňské Charity není v poslední době zdaleka jediným neotřelým nápadem, jak pomoci lepší integraci cizinců do rakouské společnosti. Právě naopak. Zatímco nová vláda lidovců a Svobodných připravuje zpřísnění azylové politiky, mezi různými rakouskými spolky i jednotlivci přibývá plánů, jak život uprchlíků zlepšit.

Důkazem byly letošní ceny SozialMarie, soutěž o nejlepší sociální projekty ve střední Evropě, která se vyhlašuje 1. května ve Vídni. Zhruba třetina nominovaných počinů byla zaměřena právě na integraci imigrantů. Spolek s názvem ZUHAUSE (doma) například nabízí uprchlíkům garanci kauce při shánění nájemního bydlení, další organizace zase kurzy vaření pro ty, kdo by se chtěli uplatnit v gastronomii. Porotu zaujal i chorvatský projekt "Kola pro uprchlíky", v jehož rámci uprchlíci opravují pod odborným dohledem staré bicykly, které pak sami využívají.

I když se ale řada lidí v pomoci uprchlíkům dobrovolně angažuje, většina Rakušanů je přesvědčena o tom, že vedle metody "cukru" by se měla k lepší integraci migrantů více využívat i metoda "biče". Celkem 54 procent obyvatel proto například podporuje vládní rozhodnutí o snížení životního minima, zaměřené zejména na uprchlíky.

Vláda chce osekat dávky

Nově by měli totiž nárok na státem garantované životní minimum v současné výši 863 eur (22 tisíc korun) v Rakousku pouze ti lidé, kteří buď v zemi dokončili základní školu, složili určitý stupeň státní zkoušky z angličtiny či němčiny nebo absolvovali některý z oficiálních integračních kurzů. Pokud ani jednu z těchto podmínek nesplňují, místo současné sociální podpory budou dostávat maximálně 563 eur (14 tisíc korun). Snaha donutit příjemce sociálních dávek a zejména cizince k tomu, aby se snažili vzdělávat a lépe integrovat do společnosti, má v Rakousku řadu odpůrců. Kritizuje ji třeba právě vedení rakouské Charity.
Vláda ale trvá na tom, že se jedná o spravedlivé opatření.

"Chceme jen zabránit zneužívání našeho sociálního systému," řekl kancléř Sebastian Kurz. Podle vicekancléře za Svobodné Heinze Christiana Stracheho stoupl v Rakousku počet příjemců dávek životního minima od roku 2012 o 60 procent. Z toho polovina žije ve Vídni a z poloviny se jedná o cizince.

Rakousko na tyto dávky vyplácí ročně kolem jedné miliardy eur (26 miliard korun). Plány vlády týkající se imigrační politiky tím ale zdaleka nekončí. K lepší integraci migrantů na pracovním trhu chce přispět také zavedením "zvláštních tříd" pro ty žáky základních škol, kteří pocházejí z cizojazyčných rodin a neumějí dobře německy. Fungovat by měly od září.

Foto: ČTK , Sven Hoppe/DPA

Autor: Marek Kerles