Valonský ministr: Spíš než k Francii se připojíme k SRN

22.10. 18:32 | Autor: - mav -, ČTK

Paul Magnette rozvířil debatu, byť svá slova myslel v nadsázce.

V Belgii, v níž se už více méně otevřeně připouštějí dříve spíše tabuizované debaty o možnosti rozpadu země kvůli neutuchajícím sporům jazykových komunit, propukl nový skandál. Jeden z frankofonních socialistických ministrů Paul Magnette totiž v rozhovoru pro list La Libre Belgique podotkl, že v případě rozdělení země by se frankofonní část Belgie (Valonsko) mohla spíše než k Francii připojit k Německu.

"Pokud se budeme muset (k někomu) připojit, pak to bude spíše Německo," podotkl jeden z nejoblíbenějších belgických politiků a vzděláním politolog Magnette. List Le Soir podotkl, že i debaty o možném připojení k Francii, které se v minulých týdnech opět oživily, vyvolávaly vášně, natož pak úvahy o připojení k Německu.

Svá slova, jež okamžitě rozpoutala přestřelku s některými ministrovými kolegy i kritiky, odůvodnil tím, že mezi Valony a Francouzi existuje určitá kulturní bariéra. Naopak v Německu je podle něj podobné federální uspořádání, většinový volební systém i lepší sociální dialog, důležitější jsou i průmyslové vazby Valonska na Německo. Za příklad rozporu s Francií dává současnou důchodovou reformu, kterou vláda prosazuje docela autoritativně.

Belgii tvoří frankofonní jih (Valonsko), vlámsky hovořící sever (Vlámsko) a dvojjazyčný Brusel. Vlámové tvoří asi 60 procent z více než 10,6 milionu obyvatel. Na východě země žije i malá německá menšina.

Zemi sužuje dlouhodobá vážná politická krize, v níž jde zejména o to, že vlámští a valonští politici nejsou schopni se dohodnout na klíčových a nutných ústavních reformách. Ty se týkají hlavně přerozdělení financí a pravomocí mezi regiony či volebních práv příslušníků jedné jazykové skupiny na území té druhé. Situaci nevyřešily ani předčasné červnové volby. Naopak, od nich se politická scéna není schopna dohodnout na reformách a sestavení nové vlády.

Plán B

Právě kvůli tomu nabyly na intenzitě spekulace i vážnější debaty o "plánu B" - tedy o možnosti, že v případě nedohody stran by se země mohla rozpadnout. Konec konců i vítěz červnových voleb, Nová vlámská aliance (N-VA), je zastáncem postupného "rozpuštění" Belgie.

Ministr svá slova později vysvětloval tím, že jsou vytržena z kontextu a že šlo jen o teoretickou úvahu, jejíž zrealizování je nepravděpodobné. Už v samotném rozhovoru, který kauzu spustil, označil ideu připojení ke kterékoli zemi za směšnou chiméru: "Když vidím situaci ve Francii, je mi jasné, že ve Valonsku nejsou víc jak tři její zastánci". Přesto jeho prohlášení začala na politické scéně žít.

"Vždy s ním souhlasím, ale v tomto...," kroutila hlavou jedna z čelných socialistických političek a ministryně sociálních věcí a zdravotnictví Laurette Onkelinxová. Její slova byla ale ještě dost umírněná.

U valonských křesťanských demokratů vyvolalo o poznání tvrdší reakci. Například jeden z jejich ministrů ve valonské vládě Benoit Lutgen řekl, že podobná slova jsou nepřijatelná. "Ti, kteří bojovali o nezávislost Belgie, návrhy pana ministra nikdy nepochopí," je prý šokován. Magnette ve čtvrtečním interview rovněž uvedl, že pro valonské socialisty plán B není prioritou, ale musejí s ním počítat, aby je později neobvinili z nedostatku předvídavosti. "V každém případě je složitější na zrealizování než plán A."