V Německu se spojují pravicoví a levicoví extremisté

Měli by být teoreticky jako oheň a voda, ale opak je pravdou. Voliči německé strany AfD, označované za pravicově-extremistickou, si v Německu nápadně dobře rozumí s postkomunisty. Řada voličů radikální levice navíc k AfD přechází.

Důkazem je nedávný průzkum deníku Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ). Vyplývá z něj, že zhruba šestina voličů strany Die Linke (Levice), která představuje v Německu radikální levici a požaduje například odchod Německa z NATO, už přešla do tábora AfD. A nejen to. I ti voliči, kteří zatím zůstávají v preferencích věrní postkomunistům, vyjadřují sympatie straně ze zcela opačného pólu politického spektra.

"Přitom by se dalo snadno předpokládat, že extrémně pravicová a extrémně levicová strana budou stát vůči sobě v nepřátelském postoji. Opak je však pravdou," uvedl FAZ. V průzkumu celkem 22 procent voličů "Die Linke" označilo AfD za druhou nejsympatičtější stranu v zemi, což je zdaleka největší podíl mezi všemi ostatními německými stranami.

Například sociální demokracie je "druhou nejsympatičtější stranou" jen u 2 procent voličů radikální levice, Zelení u třech a CDU u pěti procent. Podobnou míru sympatie však vyjadřují naopak i voliči AFD směrem k radikální levici, náklonnost je tedy vzájemná.

Celkem 31 procent voličů AfD odpovědělo, že za druhou nejsympatičtější stranu považují právě Die Linke. To je opět nejvyšší podíl ze všech stran. CDU, tedy křesťanská demokracie, získala podobnou míru uznání jen u pěti procent voličů extrémní pravice. "Přes všechny možné definice se voličská základna AfD a Die Linke překrývá," uvedl jeden ze spoluautorů průzkumu Thomas Petersen.

Alternativa pro Německo je v Německu na vzestupu zejména kvůli uprchlické krizi. AfD mimo jiné tvrdí, že islám jako náboženství odporuje německé ústavě a žádá zákaz stavby mešit a nošení burek. Zároveň se však představitelé strany několikrát vyslovili i pro zrušení poválečných Benešových dekretů, které považují za akt bezpráví. V nedávných zemských volbách v Meklenbursku-Předním Pomořansku skončila AfD druhá za sociální demokracií a porazila CDU kancléřky Angely Merkelové. V Berlíně minulý týden ale Alternativa pro Německo obsadila s 12,9 procenta hlasů až pátou příčku. Sympatizantem AfD je i bývalý český premiér Václav Klaus.

Die Linke (Linskpartei) má v Německu pověst radikální levice a je často označována za postkomunistickou stranu. Hlásí se k takzvanému demokratickému socialismu a mimo jiné žádná zvýšení daní pro bohaté. Podporuje také vystoupení Německa z NATO. Levice v berlínských volbách obsadila čtvrté místo s 15,7 procenta hlasů.

Čtěte dále

další zprávy