V Německu rezonují ekologická témata, jak je tomu jinde?

Eurovolby proběhnou nadcházející víkend. Jak dopadnou, jaká vládne v jednotlivých státech situace a co říkají průzkumy? V Německu například dominují ekologická témata, kauzy zasáhly kampaně v Rakousku nebo Polsku, a jak to vypadá jinde? 

"Zelené" Německo

V Německu jsou volby do europarlamentu stále vnímány jako hlasování druhé kategorie, zřejmě nebudou mít zásadní dopady na spolkovou politiku nebo stabilitu vlády kancléřky Angely Merkelové (CDU). Vládní konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie (SPD) sice vůbec nemohou počítat s úspěchem, spíše podprůměrné výsledky se ale s výjimkou Zelených čekají i u všech dalších parlamentních stran. Podle pozorovatelů za to může i předvolební kampaň, která ničím nevyniká, s výjimkou důrazu, jaký klade na boj proti klimatickým změnám.

"Ochrana klimatu nezná žádné hranice," hlásají billboardy Zelených v ulicích německých měst, "Ochrana klimatu" stojí zase na plakátech sociální demokracie. K boji za čistotu ovzduší a proti klimatickým změnám se ale před nedělními volbami hlásí i strany, u nichž to ne vždy bylo samozřejmé. Téma se objevuje na plakátech křesťanských demokratů (CDU) i liberálů (FDP) a také lídr kandidátky evropských lidovců pocházející z automobilového Bavorska Manfred Weber (CSU) ho považuje za jednu ze svých hlavních priorit.

"Ano, ochrana klimatu letos - přinejmenším, když se člověk podívá na plakáty - hraje velkou roli," řekla politoložka Daniela Braunová z mnichovské univerzity. Samotnou ji přitom překvapuje, že se za proklimatickou stranu proklamuje právě i Křesťanskosociální unie (CSU). Podle průzkumů veřejného mínění to ale může mít dobrý důvod. Ochranu životního prostředí a klimatu totiž za nejdůležitější téma voleb považuje 48 procent Němců, což je o 28 procentních bodů více než při hlasování před pěti lety.

Slovensko

Posílení krajně pravicové strany Kotleba-Lidová strana Naše Slovensko (LSNS) ale i koalice neparlamentních proevropských stran Progresivní Slovensko (PS) a Spolu v nadcházejících volbách do Evropského parlamentu na Slovensku očekává slovenský politolog Pavol Baboš. Naopak ztratit by mohla nejsilnější vládní strana Směr-sociální demokracie (Směr-SD) expremiéra Roberta Fica, řekl Baboš ČTK. Z odhadů vyplývá, že na Slovensku přijde v sobotu hlasovat více voličů než před pěti lety, kdy volební účast v eurovolbách byla nejnižší z celé EU.

Nizozemsko a Belgie

Ačkoli bývají Belgie, Nizozemsko a Lucembursko považovány za tradiční jádro evropské integrace, očekávané tendence voličů před víkendovými evropskými volbami cílí jiným směrem. Zatímco v Nizozemsku by podle průzkumů měla výrazně uspět nová populistická strana, v Belgii se kromě obhajoby vítězství vlámských nacionalistů čeká posilování ekologicky zaměřených stran.

Napětí ve Francii

Volby se ve Francii konají v době, která je pro místní politiku, společnost i ekonomiku klíčová. Prezident Emmanuel Macron kvůli snaze prosadit ekonomické reformy a "zelenější" politiku čelí už měsíce protestům takzvaných žlutých vest. Evropské volby tak mohou být považovány jak za referendum o Macronově vedení, tak i o budoucnosti Evropské unie.

Nevyzpytatelné Rakousko

Do závěru rakouské kampaně před volbami do Evropského parlamentu mohutně zasáhl skandál kolem vicekancléře Heinze-Christiana Stracheho a jeho protiimigrační Svobodné strany Rakouska (FPÖ). Německý tisk minulý pátek zveřejnil informace z tajně pořízeného videa, na němž Strache slibuje veřejné zakázky domnělé ruské investorce výměnou za podporu v předvolební kampani. Strache o víkendu ze svých funkcí odstoupil, vládní koalice se rozpadla a Rakousko míří k předčasným parlamentním volbám. Dá se očekávat, že poslední události zamíchají i výsledky voleb evropských, které se v alpské republice uskuteční v neděli.

Skandál i v Polsku

Polské politické strany mohou evropské hlasování chápat jako test, jak si stojí u voličů, kteří na podzim budou rozhodovat i o novém složení Sejmu a Senátu a příští rok na jaře o novém prezidentovi. Současnou kampaň zastínil skandál kolem sexuálního zneužívání dětí duchovními vlivné katolické církve, kterou podporuje Právo a spravedlnost (PiS) vládnoucí v zemi od roku 2015. Předvolební průzkumy dávají největší šanci na vítězství této euroskeptické straně před Evropskou koalici, která sdružuje několik proevropských stran.

Jasno v Maďarsku

Málokdo očekává, že by volby do Evropského parlamentu v Maďarsku tuto neděli mohly skončit velkým překvapením, neboť výrazné vedoucí postavení vládnoucího Maďarského občanského svazu (Fidesz) je na tamní politické scéně nadále pevné. Průzkumy naznačují, že strana premiéra Viktora Orbána si přinejmenším udrží svých dosavadních 12 z 21 křesel, které Maďarům v zastupitelském sboru Evropské unie připadají.

Levicově zaměřený jih

Ve Španělsku zvítězí ve volbách do Evropského parlamentu (EP) zřejmě vládní socialisté, kteří vyhráli koncem dubna ve volbách do místního parlamentu. Konání dalších voleb po krátké době může podle některých názorů negativně ovlivnit volební účast. Španělé ale týž den volí i parlamenty většiny autonomních regionů a místní zastupitele. Také v sousedním Portugalsku, které jako jedna z mála zemí EU zřejmě nepošle do EP žádného krajně pravicového politika, nejspíš v eurovolbách zvítězí vládní socialisté.

Estonsko a další baltské státy

Ultrapravicová Konzervativní lidová strana Estonska (EKRE), jejíž zástupci se minulý měsíc dostali do nové vlády staronového premiéra Jüriho Ratase, je jedním z dílů skládačky, která v nadcházejících volbách může poměrně výrazně změnit dosavadní poměr sil v Evropském parlamentu.

V Lotyšsku o každé z osmi křesel v EP zápolí tři desítky kandidátů. Výsledkem může podle expertů být "velice pestré", tedy nesoudržné, lotyšské zastoupení. Sotva se tak změní situace, kdy Lotyšsko patří mezi nejméně vlivné členské státy, usoudil politolog Normund Grostinš. To se podle něj projevilo i na množství peněz z unijních fondů na jednoho obyvatele v porovnání s Polskem. Vinu přičítá neschopnosti lotyšských politiků nalézt si v unii spojence, hlavně ve visegrádské čtyřce (ČR, Maďarsko, Polsko a Slovensko).

Velkou Británií rezonuje brexit 

Přestože jejich země měla být už skoro dva měsíce mimo Evropskou unii, Britové budou ve čtvrtek znovu volit svých 73 zástupců v Evropském parlamentu. Hlavním a v podstatě jediným tématem voleb, které se neměly konat, je pochopitelně brexit, ačkoli europoslanci do procesu britského odcházení prakticky vůbec nezasahují. Průzkumy předpovídají výrazné ztráty pro vládní konzervativce, o něco menší pak i pro druhou tradiční hlavní politickou stranu v zemi - opoziční labouristy.

Po pěti letech bude pravděpodobně opět slavit dlouholetý europoslanec a jeden z nejznámějších britských protiunijních politiků Nigel Farage, který v minulých eurovolbách dovedl k vítězství Stranu nezávislosti Spojeného království (UKIP). Podle volebních odhadů by mohla jeho nová Strana pro brexit dokonce předčít tehdejší zisk 24 křesel. Naopak podpora UKIP je nyní takřka mizivá a vzhledem k očekávanému debaklu pro konzervativce tak paradoxně web Politico předpovídá, že celkové zastoupení "euroskeptiků" v delegaci britských europoslanců se sníží.

Čtěte dále

další zprávy