V italských parlamentních volbách triumfoval Berlusconi

14.04. 21:55 | Autor: ČTK | Aktualizováno: 14.04. 22:49

Italská pravice vedená Silviem Berlusconim s převahou zvítězila v předčasných volbách do italského parlamentu, když získala absolutní většinu v Senátu i v Poslanecké sněmovně. Potvrdily to další zpřesňované výsledky voleb, o nichž informovalo italské ministerstvo vnitra.

Po sečtení hlasovacích lístků z více než 90 procent volebních místností získala pravice v čele s Berlusconim ve volbách do Senátu 46,55 procenta hlasů a levý střed bývalého římského starosty Waltera Veltroniho 38,94 procenta.

Po sečtení hlasovacích lístků z více než poloviny volebních místností ve volbách do Poslanecké sněmovny má podle ministerstva vnitra pravý střed 44,81 procenta hlasů, zatímco Veltroniho levice 40,58 procenta.

Poražený Veltroni (vlevo) a vítězný Berlusconi. Podle projekcí institutu Piepoli obdržela pravice absolutní většinu v Senátu, a to 164 z 315 křesel, což je v italském volebním systému rozhodující. Bez pohodlné většiny v horní komoře není vláda schopna plnit své závazky.

Silvio Berlusconi podle agentury ANSA již v telefonickém rozhovoru se svým hlavním spojencem, vůdcem pravicového Národního spojenectví Gianfrankem Finim, vyjádřil nad výsledky voleb hluboké uspokojení.

Krátce poté přiznal Walter Veltroni porážku. Výsledek, který dává výrazné vítězství jeho soupeři Berlusconimu, je jasný, řekl na tiskové konferenci v Římě. Uvedl, že již svému úspěšnému soupeři telefonoval, uznal svou porážku a popřál mu "dobrou práci".

Drtivá porážka levice přiměla k demisi vůdce uskupení dvou komunistických stran a Zelených Fausta Bertinottiho. Ten dnes večer oznámil, že z čela formace Duhová levice odstupuje.

Sledování průběžných výsledků. Radost a smutek. Bertinotti je historickým vůdcem komunistů ze Strany za komunistickou přeměnu, nástupnické organizace bývalé Italské komunistické strany.

Duhová levice získala ve volbách do Poslanecké sněmovny pouhá tři procenta hlasů a v Senátu možná nebude mít žádného zástupce. Veltroni předvolební spojenectví s radikálnější levicí odmítl. Komunisté a Zelení měli v posledních volbách v roce 2006 přes deset procent hlasů.

Ministr vnitra Giuliano Amato oznámil, že účast za oba dny voleb dosáhla 80 procent. Je to o 3,5 procenta méně než v roce 2006.

Jednasedmdesátiletý Berlusconi se tedy chopí vlády již potřetí. V dubnu 2006, po pětiletém mandátu, jej porazil jeho soupeř z řad levice Romano Prodi.

Avšak i novému vůdci levého středu Veltronimu se v jeho prvním celostátním klání podle pozorovatelů podařil velmi dobrý výsledek, lepší, než se původně očekávalo. Zdědil totiž nepříjemné dědictví Prodiho dvacetiměsíční vlády poznamenané hašteřením ve středolevé koalici. Jeho Demokratická strana vznikla loni na podzim z bývalých komunistů a levicových katolíků.

Sčítání hlasů v jedné z volebních místností. Předčasné volby se konaly po lednovém pádu vlády Romana Prodiho, jehož koalice byla zvolena na čtyři roky v dubnu 2006.

Volby se konaly na pozadí nepříznivé ekonomické situace - hrubý domácí produkt loni vzrostl jen o 1,5 procenta a pro letošek experti předvídají růst pouhých 0,6 procenta.

Berlusconi ve svém programu předpokládá rozsáhlou výstavbu infrastruktury a již oznámil snížení daní. "Je jasné, že realizace našeho volebního programu je podmíněna aktuální ekonomickou krizí ve světě a v Itálii, závazky vyplývajícími z evropské smlouvy a napjatým rozpočtem," upozornil však.

Pokud jde o zahraniční politiku, která v předvolebním klání chyběla, příští premiér již oznámil, že jeho první cesta povede do Izraele na znamení oteplení vztahů se židovským státem. Při svých předešlých mandátech Berlusconi tradičně udržoval dobré vztahy se Spojenými státy, zatímco vůči Evropské unii projevoval jistou rezervovanost.

Hlasovalo se podle zákona přijatého v roce 2005 za premiéra Berlusconiho. V Poslanecké sněmovně platí klauzule, podle níž koalice, ať už vyhraje volby s jakkoli těsnou většinou, automaticky získá 340 ze 630 mandátů, tedy 54 procent křesel, pokud jich už ovšem nemá více.

Do horní komory se volí 315 z 322 senátorů podle poměrného systému zastoupení. Kromě volených senátorů je zde totiž sedm senátorů doživotních, což jsou bývalí prezidenti republiky a osobnosti jmenované prezidentem. Ti jsou většinou levicově orientovaní.

Foto: Reutera a AP

Autor: ČTK