Ústup radikálů. Evropu neterorizovala pouze ETA

03.05. 05:37 | Autor: ČTK

Maskovaný příslušník baskické policie si prohlíží poškozené vchodové dveře do domu jednoho z čelních politiků vládní Lidové strany (PP) v Baskicku Ramona Gomeze Ugaldeho, u nichž v noci na úterý explodovala puma.

Separatistických a teroristických organizací v Evropě, které v uplynulých letech ukončily svou činnost, není málo. Naposledy tak ve středu udělala dopisem španělská ETA, ale k podobnému kroku se před ní odhodlaly i další. Podívejte se na jejich výčet.

Bojující komunistické buňky (CCC; Belgie)

Radikální levicová organizace, která vznikla v roce 1983, útočila na sídla nadnárodních koncernů, politických stran nebo na vojenské objekty. V polovině 80. let minulého století způsobila pumovými výbuchy značné hmotné škody. V souvislosti s atentáty přišli o život dva hasiči. Jeden ze zakladatelů CCC Pierre Carette dostal v lednu 1986 doživotí, a tím organizace přestala fakticky existovat. V roce 2003 byl propuštěn, což se neobešlo bez protestů.

Přímá akce (Francie)

Radikální levicová teroristická organizace Přímá akce (Action Directe) vznikla v roce 1979 a během své činnosti se přihlásila k šesti vraždám a 80 různým útokům a přepadům. Francouzská vláda organizaci zakázala v roce 1984. Přímá akce spolupracovala s německou RAF. Nejznámější obětí Přímé akce byl generální ředitel automobilky Renault Georges Besse, kterého členové organizace zavraždili v roce 1986. O rok později byli kvůli této vraždě zatčeni čtyři předáci Přímé akce a organizace přestala prakticky existovat. V roce 1989 dostali doživotí, byl mezi nimi i zakladatel Přímé akce Jean-Marc Rouillan.

Rudé brigády (Itálie)

Ultralevicové Rudé brigády (Brigate Rosse) založil v roce 1969 bývalý vůdce teroristické skupiny Černý řád Renato Curcio se studenty sociologické fakulty Svobodné tridentské univerzity. Nejznámějším jejím zločinem byl únos a vražda populárního křesťanského demokrata a italského expremiéra Alda Mora z roku 1978, nad kterou se stále vznáší řada pochybností. Neústupný postoj italské vlády způsobil, že obávaná organizace ke konci 80. let degenerovala na skupinku vrahů bez politické přitažlivosti a v roce 1988 přestala být aktivní. Koncem 90. let se objevila skupina, která údajně navazovala na teror Rudých brigád: vraždy vládních poradců, Massima D'Antony a Marka Biagiho, nesly v letech 1999 a 2002 opět podpis pěticípé hvězdy v kruhu. Podle statistik provedly Rudé brigády v 70. letech na 14 tisíc násilných činů, podle ministerstva vnitra zavraždily celkem 75 lidí.

Frakce rudé armády (RAF, Německo)

Více než čtvrt století znepokojovala německé politiky i veřejnost teroristická organizace Frakce Rudé armády. Kořeny této radikálně levicové organizace, která vedla ozbrojený boj proti západnímu systému, sahají do období konce 60. let minulého století, které se nejen v Německu neslo ve znamení studentských protestních hnutí. Jedním z jejich projevů byla demonstrace proti návštěvě íránského šáha v Západním Berlíně, během níž byl hlídkujícím policistou zastřelen jeden z účastníků. V reakci na tuto tragickou událost vzniklo několik skupin, které se rozhodly bojovat proti nenáviděnému "fašistickému" režimu násilnými prostředky. Za dobu své existence provedla RAF desítky teroristických akcí, při nichž připravila o život přes 30 lidí, včetně vysoce postavených osob a představitelů německého průmyslu a finančnictví. Po dramatickém zásahu v červnu 1993 se policii podařilo zlikvidovat její vedení, a činnost organizace tak byla prakticky paralyzována, až 20. dubna 1998 oznámila, že končí svou činnost.

Irská republikánská armáda (IRA; Británie)

V minulosti teroristickými prostředky bojovala za odtržení Severního Irska od Británie. Vznikla již v roce 1919 jako vojenská složka nejstarší irské nacionalistické strany, katolické Sinn Féin. Se zbraní v ruce bojovali její příslušníci v partyzánské válce proti Britům v letech 1919 až 1921. Již v roce 1923 byla IRA zakázána v Ulsteru, v roce 1936 i v Irsku. Během druhé světové války se IRA držela zarputile protibritské politiky, obdobím relativního klidu byla 50. a 60. léta. V roce 1962 IRA oficiálně oznámila ukončení násilnických metod boje. Od srpna 1969, kdy se opět vrátila k ozbrojenému teroru proti nadvládě Londýna v Severním Irsku, do podepsání dohody mezi oběma znesvářenými stranami v roce 1998, zahynulo při teroristických útocích a při nepokojích přes 3600 lidí a zraněno bylo více než 35 000 dalších.

Hnutí 17. listopadu (Řecko)

Ultralevicová teroristická organizace nazvaná podle revolty studentů Aténské polytechniky ze 17. listopadu 1973. Na svědomí má přes 20 obětí z řad řeckých, amerických a tureckých občanů. V 90. letech bylo Hnutí 17. listopadu považováno za nejkrvavější městskou gerilu v Evropě. V únoru 1996 raketa, kterou vystřelili příslušníci skupiny na americké velvyslanectví v Aténách, minula budovu a explodovala na nedalekém parkovišti. Způsobila jen malé škody. Po zatčení většiny členů přestalo toto hnutí v létě 2002 existovat.

Korsická národně-osvobozenecká fronta (FLNC; Francie)

Násilí za nezávislost francouzského ostrova Korsika rozpoutala FLNC v roce 1976. Terčem atentátů byly především objekty považované za symboly francouzské moci - kasárna či policejní stanice a domy lidí z kontinentální Francie. Nejvýraznějším projevem korsického separatismu v posledních desetiletích byla vražda korsického prefekta Clauda Erignaka v roce 1998. Jinak se atentáty FLNC většinou obešly bez obětí. FLNC se v prohlášení, které vydala v červnu 2014, "rozhodla jednostranně zahájit proces demilitarizace a postupného vykročení z ilegality".

Baskicko a jeho svoboda (ETA; Španělsko)

K založení ETA v roce 1959 vedla frustrace Basků, jejichž jazyk a kulturu tehdejší režim Franciska Franka potlačoval. Politicky motivované vraždy, únosy a bombové útoky eskalovaly na konci 60. let. ETA tím bojovala za samostatný baskický stát, který chtěla vytvořit z několika španělských a francouzských provincií. Za dobu svého boje připravila o život 829 lidí. V polovině 80. let už násilí separatistů vyvolávalo odpor veřejnosti a mezinárodní pobouření a nejen Madrid a Paříž, ale také EU a USA ji označovaly za teroristickou organizaci. V roce 2011 vyhlásila trvalé a všeobecné příměří. Dnes zveřejnila španělská média dopis z 16. dubna adresovaný institucím, v němž ETA oznámila zrušení všech svých struktur.

Foto: ČTK/AP/Alonso Antonio

Autor: ČTK