USA spouštějí protiraketový systém. Rusko reaguje

12.05. 12:27 | Autor: ČTK | Aktualizováno: 12.05. 13:15

Spojené státy na vojenské základně v Rumunsku uvedly do provozu protiraketový systém, který bude součástí štítu chránícího evropské členy NATO před balistickými raketami. Proti projektu dlouhodobě protestuje Rusko, kterého ho považuje za hrozbu pro svou bezpečnost. Podle Washingtonu ale není systém namířený proti Moskvě. Evropu má prý chránit před možným raketovým útokem z Blízkého východu, především z Íránu.

První část štítu na základně v jihorumunském Deveselu nedaleko bulharské hranice uvedli Američané do provozu za účasti generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga, náměstků amerických ministrů zahraničí a obrany Franka Rosea a Roberta Worka a rumunských představitelů.

"Spojené státy a Rumunsko dnes tvoří dějiny," uvedl velitel amerických námořních sil v Evropě a Africe Mark Ferguson.

Podle Stoltenberga systém představuje "důležité posílení schopnosti bránit evropské spojence proti šíření balistických střel z oblasti mimo euroatlantický prostor", především pak z Blízkého východu. "Rumunský systém není, stejně jako ten v Polsku, namířený proti Rusku," dodal generální tajemník.

V pátek se začne v Redzikowu na severu Polska - asi 150 kilometrů od hranic ruské kaliningradské enklávy - budovat další protiraketová základna, která by měla být akceschopná na konci roku 2018.

Rumunskou základnu předají USA pod velení NATO na červencovém summitu ve Varšavě.

"Írán pokračuje ve vývoji, testování a rozmísťování balistických střel krátkého a středního doletu," uvedl před počátkem ceremonie náměstek amerického ministra zahraničí Rose.
Plány na vybudování protiraketového štítu schválil v roce 2007 americký prezident George Bush. Původně mělo jít o základnu s raketami v Polsku a s radarem v Česku. O dva roky později ale jeho nástupce v Bílém domě Barack Obama plány změnil, přičemž dal přednost strategii protiraketové obrany vedené z moře s tím, že pozemní základny budou součástí další fáze plánů.

Ke štítu patří kromě systému vybudovanému v Rumunsku za zřejmě až 800 milionů dolarů (18,9 miliard korun) a chystaného systému v Polsku ještě radarová základna v Turecku a čtyři americké lodě kotvící na základně v jižním Španělsku. Své lodě radary vybavilo také Nizozemsko. Velení sídlí v západoněmeckém Ramsteinu.

Rusko přijímá opatření

Rusko přijímá příslušná bezpečnostní opatření k zajištění své bezpečnosti, oznámil Kreml v reakci na spuštění provozu systému. Mluvčí úřadu ruského prezidenta Vladimira Putina řekl, že protiraketový štít představuje hrozbu pro ruskou národní bezpečnost.

"Není pochyb o tom, rozmístění systému je opravdovou hrozbou pro bezpečnost Ruské federace," řekl mluvčí Dmitrij Peskov novinářům v konferenčním hovoru. "Jsou uplatňována opatření k zajištění potřebné úrovně bezpečnosti pro Rusko. Dovolte mi připomenout, že sám prezident (Putin) se opakovaně dotazoval, proti komu bude systém fungovat," dodal Peskov.

Podle šéfa branného výboru ruské sněmovny, admirála Vladimira Komojedova jde o přímou hrozbu pro Rusko. "Jde pro nás o přímou hrozbu. To vše je na sto, 200, 300, tisíc procent namířeno proti nám," uvedl Komojedov podle agentury Interfax s tím, že cílem opatření je Rusko a jeho schopnost jaderného odstrašování.

"Jde o další krok k tomu, aby bylo Rusko vojensky a politicky potlačováno," řekl také vysoce postavený činitel ruského ministerstva zahraničí Andrej Kelin s tím, že umístění systému "může pouze zhoršit již tak složité vztahy mezi Ruskem a NATO".

Plány na vybudování protiraketového štítu schválil v roce 2007 americký prezident George Bush. Původně mělo jít o základnu s raketami v Polsku a s radarem v Česku. O dva roky později jeho nástupce v Bílém domě Barack Obama plán v zásadě o nějaký čas odložil, přičemž Česko přestalo být součástí projektu, co se týče rozmístění příslušných zařízení.

Výběr hlavních událostí o umístění protiraketového štítu:

Červenec 2006 - Američtí experti si v ČR prohlédli tři lokality pro případné vybudování základny.

20. ledna 2007 - Premiér Mirek Topolánek oznámil, že USA chtějí v ČR vybudovat pouze radarovou část, raketovou v Polsku.

25. ledna 2007 - USA požádaly o umístění radaru v Brdech.

17. března 2007 - Obyvatelé Trokavce na Rokycansku v obecním referendu radar odmítli; později se odmítavě vyjádřili obyvatelé dalších obcí v okolí vojenského újezdu Brdy.

28. března 2007 - ČR oficiálně zahájila jednání o základně.

Duben 2007 - Ruští představitelé se několikrát ostře vyjádřili proti záměru vybudovat v Evropě protiraketovou základnu USA; později několikrát pohrozili odvetnými kroky.

3. července 2007 - Oznámeno, že k finálnímu měření pro umístění radaru byla vybrána lokalita u obce Míšov na Plzeňsku.

26. října 2007 - Poslanecká sněmovna odmítla návrh zákona o speciálním referendu k umístění americké radarové základny v ČR.

7. února 2008 - Česko se s USA dohodlo na tom, že ve smlouvě k radaru bude samostatná kapitola o propojení stanice s NATO.

21. května 2008 - Vláda schválila hlavní česko-americkou smlouvu o vybudování radarové základny v Brdech.

8. července 2008 - Ministři zahraničí ČR a USA Karel Schwarzenberg a Condoleezza Riceová podepsali v Praze smlouvu o radaru v ČR.

1. října 2008 - Vláda souhlasila s dohodou o strategické spolupráci s USA v oblasti protiraketové obrany, známou jako rámcová dohoda. Ta má umožnit zapojení českých vědeckých a průmyslových subjektů do vývoje protiraketového deštníku.

27. listopadu 2008 - Senát schválil smlouvy, které se týkají radarové základny USA na českém území.

5. dubna 2009 - Prezident Obama v Praze řekl, že pokud Írán ustoupí od vojenského jaderného programu, nebude nutné vybudovat protiraketový štít. V Praze se konalo několik demonstrací odpůrců i příznivců výstavby americké radarové základny v ČR.

17. září 2009 - Spojené státy oznámily ústup od vybudování prvků protiraketového štítu v České republice a v Polsku.

4. února 2010 - Rumunská nejvyšší rada obrany (CSAT) schválila plán USA rozmístit v Rumunsku pozemní prvky nového systému protiraketové obrany.

19. listopadu 2010 - Členské země NATO se během dvoudenního summitu v Lisabonu dohodly na budoucím vzniku protiraketové obrany aliance. Jeho smyslem je pokrýt evropský prostor sítí pozemních a námořních radarů a protiraket schopných odvrátit případné ohrožení z Íránu a KLDR. Ve východní a jihovýchodní Evropě má fungovat síť radarů a protiraketových stanovišť. Systém se má opírat o vojenská zařízení vybudovaná v Polsku, Rumunsku, v oblasti Středozemního moře a Turecku. Projekt počítá se zapojením Ruska, obě strany se však rozcházejí v pohledu na způsob realizace této spolupráce.

3. května 2011 - Rumunská nejvyšší rada obrany jako stanoviště protiraketových střel schválila někdejší rumunskou leteckou základnu v obci Deveselu asi 230 kilometrů západně od metropole. Rusko reagovalo prohlášením, v němž žádá právní záruky, že americké střely neohrozí ruské strategické síly.

14. září 2011 - Turecká agentura Anadolu oznámila, že americký radar, který má být součástí protiraketového štítu, bude postaven ve východoturecké provincii Malatya.

26. února 2012 - USA uvedly do provozu novou radarovou stanici na jihu Turecka, která se má stát klíčovou součástí nově budovaného systému protiraketové obrany.

21. května 2012 - Šéf NATO Anders Fogh Rasmussen oznámil, že první fáze systému protiraketové obrany, která by měla chránit Evropu před útoky z Blízkého východu, je funkční.

18. prosince 2015 - Spojené státy a Rumunsko oznámily dokončení protiraketové základny v Deveselu. Zařízení má být součástí obranného štítu chránícího americké spojence v Evropě před íránskými raketami.

12. května 2016 - Zástupci USA a NATO uvedli v Rumunsku do provozu protiraketový systém, který bude součástí štítu chránícího evropské země NATO. Proti projektu důrazně protestuje Rusko, které se jím cítí být ohroženo a Kreml v reakci oznámil, že přijímá opatření k zajištění své bezpečnosti. Na rumunské základně bude umístěna baterie s raketami SM2. Další protiraketová základna by měla být uvedena do provozu do roku 2018 v Polsku, kde se počítá s 24 střelami SM3-IIA.

Foto: ČTK

Autor: ČTK