Uprchlická krize stála loni Německo půl bilionu korun

27.01. 13:05 | Autor: Marek Kerles

Kurzy pro uprchlíky na Akademii výtvarných umění v Lipsku.

Německo muselo loni ze státní kasy vynaložit na uprchlíky 22 miliard eur (594 miliard korun). Přesto skončil německý státní rozpočet s přebytkem. Informovalo o tom německé ministerstvo financí.

Z celkem 21,7 miliardy eur vynaložených na takzvanou uprchlickou krizi přitom velká část nezůstala v Německu, ale "odešla" do zahraničí. Německo tak mimo jiné meziročně ztrojnásobilo částku na humanitární pomoc v krizových regionech na loňských 1,4 miliardy eur. Celkově se německý příspěvek k řešení "příčin a následků" uprchlické krize přímo v místech jejího vzniku vyšplhal na 7,1 miliardy eur.

Další prostředky Němci investovali do uprchlíků v Německu. Náklady na příjem, registraci a ubytování žadatelů o azyl například dosáhly částky 1,4 miliardy eur. Ještě o třetinu víc peněz pak putovalo z německého státního rozpočtu na programy integrace uprchlíků. Další miliardy spolkly investice do nových azylových zařízení.

Někteří němečtí ekonomové přitom prostředky na pomoc uprchlíkům nepovažují za vyhozené peníze. Právě naopak. "Může se jednat o obrovský stimulační program pro celou ekonomiku," uvedl Ferdinand Fichtner, šéf Německého institutu pro ekonomický výzkum (DIW).

Velká část peněz na řešení uprchlické krize se podle něj vrátila do německého hospodářství. O potravinou pomoc se staraly německé firmy, stavebnictví profitovalo ze stavebních investic, uprchlíci využívali místní služby. "Takto se do německé ekonomiky vrátilo přes 90 % výdajů na řešení uprchlické krize," uvedl Fichtner.

Loni v Německu požádalo o azyl 280 000 uprchlíků, což je zhruba třikrát méně než v roce 2015. Přes vysoké výdaje na uprchlíky a uprchlickou krizi Německo už třetí rok po sobě dosáhlo takzvané černé nuly, tedy vyrovnaného rozpočtu. Loni dokonce rozpočet skončil s přebytkem 6,2 miliardy eur (167 miliard korun). Důvodem je podle zprávy ministerstva financí zejména vyšší příjem z daní. V Německu se loni vybralo na daních na spolkové úrovni o 2,6 % více než v roce předchozím. Jednotlivé spolkové země pak zvýšily své daňové příjmy meziročně dokonce o 7,7 %.

Foto: ČTK , Sebastian Willnow

Autor: Marek Kerles